Berlín - Skupinu Iráčanů, kteří odešli v dubnu z Česka do Německa, vrátí spolková republika do ČR. Informoval o tom správní soud v Drážďanech. Německé úřady chtěly Iráčany vrátit do České republiky už dříve, ti se ale rozhodnutí snažili zvrátit.
Drážďanský soud jim však nevyhověl, a jejich návratu do Česka tak už nic nebrání. Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) se do Česka vrátí z Německa 20 z původně 25 iráckých křesťanů. Zatím ale není jasné, kdy se návrat uskuteční.
Lhůta pro jejich vrácení končí 23. prosince, po návratu budou umístěni do detenčního zařízení, odkud je může čekat následné vyhoštění do Iráku. V tuzemsku také mohou znovu požádat o azyl. U zbylých pěti osob podle vnitra německé úřady prověřují žádost o sloučení rodiny, v Německu mají údajně příbuzné.
"V případě, že se tyto osoby vrátí, převezme je Policie ČR a jako nelegální uprchlíky je umístí do detenčního zařízení," uvedl Chovanec. Kdy však budou vráceni, zatím není jasné. Saské ministerstvo vnitra, které za navrácení uprchlíků zodpovídá, sdělilo, že musí nejprve dostat podklady o ukončení řízení od Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky. Úřad také musí českému ministerstvu vnitra návrat Iráčanů nahlásit minimálně sedm dní dopředu, což se zatím nestalo.
Uprchlíky z Iráku letos do Česka v rámci zvláštního programu přivezl Nadační fond Generace 21. Na začátku dubna se ale 25 z nich vydalo do Německa, kde je policisté několik kilometrů za českými hranicemi zadrželi. Od té doby německé úřady a posléze i soud řešily jejich další osud.
Soud v rozhodnutí z 23. června, o němž byli v mezidobí Iráčané informováni, stanovil, že za azylové řízení je ve vztahu ke skupině zodpovědná výhradně Česká republika, která Iráčanům udělila víza.
Německá policie je původně chtěla hned v dubnu vrátit zpět, nakonec ale svou žádost o předání stáhla s odůvodněním, že uprchlíci požádali v Německu o azyl. Později německé úřady vyzvaly Česko, aby si Iráčany převzalo zpět, s čímž české ministerstvo vnitra napodruhé souhlasilo.
Po předpokládaném návratu do Česka by měli uprchlíci být umístěni do detenčního zařízení, odkud je může čekat následné vyhoštění do Iráku. V tuzemsku také mohou znovu požádat o azyl. Případnou žádost by pak musely posoudit úřady.
Špinavá voda, nepřátelské postoje i neustálý dohled policie
Iráčané Česko tvrdě kritizovali. Dostávali údajně špinavou vodu na pití a na záchod je musel doprovázet dozorce. Neustále jim bylo prý dáváno najevo, že je v zemi nikdo nechce. O kritice Iráčanů se zmiňuje verdikt správního soudu v Drážďanech, který zamítl žádost o předběžné opatření, jež mělo zabránit vrácení skupiny do Česka.
Ve verdiktu se píše, že žadatel o předběžné opatření svou žádost zdůvodňoval mimo jiné velmi špatným zacházením ze strany českých úřadů. Návrat do Česka by podle něj negativně ovlivnil zdravotní stav jeho těžce nemocného bratra, kterému se údajně v ČR nedostalo žádné lékařské péče, a musel tak vystačit s léky dovezenými ještě z Iráku.
Iráčané kritizovali také ubytování na okraji vesnice, kde na ně prý neustále dohlíželi čeští policisté. Tvrdí také, že byli bez ochrany vystaveni nepřátelským postojům místních obyvatel. Česká vláda jim navíc měla vyhrožovat návratem na Blízký východ.
Kritice neušla ani údajně znečištěná voda, kterou skupina dostávala. Když si na ni stěžovala, tak prý několik dní nedostala vodu vůbec žádnou.
Odjezd této skupiny uprchlíků měl v České republice vážné dopady na celý projekt přesidlování běženců z míst postižených válkou. Program na přesidlování křesťanských běženců byl nejprve pozastaven a později vláda rozhodla, že nebude pokračovat. Nadační fond do země dopravil 89 uprchlíků, podle původních plánů jich mělo přijet 153.
