Praha - Šéf prosperující firmy Petr Š. si začal s atraktivní sekretářkou, kterou si získal i sliby, že se kvůli ní rozvede. Oba si pak časem začali vztah zpestřovat natáčením a fotografováním společných milostných scén.
Problém nastal ve chvíli, kdy ředitelova milenka začala na šéfa tlačit, aby se už konečně rozvedl. A když se k tomu stále neměl, pohrozila mu, že postelové snímky pošle elektronickou poštou manželce a možná i kolegům v práci. Ředitele tím sice definitivně ztratila, ale výhrůžku dotáhla do konce: v e-mailové poště firmy, ale i v počítači ředitelovy manželky se tak jednoho dne objevily intimní fotografie nahého mileneckého páru.
A výsledek sekretářčiny pomsty? Rodinný život ředitele v troskách, trauma jeho manželky i malých dětí, ztráta autority ředitele, ale i jeho nemalé psychické problémy. Petr Š. si pak navíc na jaře letošního roku několik týdnů "užíval" žertíků kolegů a kamarádů o tom, jak "mužně na těch fotografiích vypadá, že mu to sluší... či jaké to s ní bylo", o postranních úsměšcích ani nemluvě.
Rozvrácené rodiny, deprese, ztráta pozice v zaměstnání, výsměch známých či sousedů a někdy i sebevraždy. Do této jediné věty lze podle advokátky Evy Ondřejové shrnout důsledky vzmáhajícího se - a stále nebezpečnějšího - fenoménu "sextingu". Ondřejová se jako právnička problémům vyplývajícím ze "sextingu" již několik let systematicky věnuje. Pro úplnost dodejme, že jde o složeninu sex a textování (elektronické rozesílání textových zpráv, fotografií či videí se sexuálním obsahem).
Netočit
Sexting ovšem v poslední době nekomplikuje život jen dospělým, ale stále častěji náctiletým a dětem. "O to nebezpečnější ale je," dodává advokátka. Pokud například statistiky olomoucké právnické fakulty uvádějí, že v roce 2010 byl zaznamenán v průměru jeden případ kyberšikany měsíčně, pak nyní jde o 40 případů denně. A sexting z toho představuje plnou polovinu.
Jak se ale podobnému vydírání či mstě partnerů a "kamarádů" bránit? "Když už někdo má to nutkání se při milování filmovat, pak je možné se při rozchodu s partnerem obrátit na soud, který může předběžně zakázat šíření tohoto 'domácího porna'," radí Ondřejová.
Nejspolehlivější ale podle ní je se při intimních zážitcích jednoduše nefotit a nefilmovat. Žaloba na "ochranu osobnosti za zásah do soukromí" pak už jen "napravuje" - často nenapravitelné - škody v mezilidských vztazích. Například ředitel Petr Š. se tak na své bývalé milence-sekretářce soudně domáhá nemajetkové újmy 100 000 korun, smazání inkriminovaných snímků a zákazu zveřejňování dalších.
Soud dost možná rozhodne v jeho prospěch. Nesrovnatelně větší úsilí ho bude stát stmelení rozvrácené rodiny. Pokud se mu to vůbec podaří.
Bolestný trest pro děti. I bez soudu
Doslova před několika týdny začala patnáctiletá dívka z dlouhé chvíle na Facebooku flirtovat s o rok starším pubescentem. Koketování vyvrcholilo výměnou nahých snímků. Děvče pak ale zjistilo, že kluk si podobné fotografie vyměnil i s jejími spolužačkami, a urazilo se.
Následovala pomsta: téměř celá škola mohla okamžitě zhlédnout chlapecké akty. Dětská hra skončila v tomto případě trestním oznámením chlapcových rodičů. Policie teď dívku stíhá za šíření dětské pornografie - experti nicméně doufají, že policie by mohla případ pro neúčelnost odložit.
"Dívka byla už dost potrestána svými rodiči, kteří zažívají velké trauma a přestali i svému dítěti na čas důvěřovat. Změnila proto i školu. Obětí výměny aktů se ale stali i rodiče chlapce. Koho z nás by těšily uštěpačné poznámky sousedů či známých, že jsme vychovali sexuální delikventy," míní Ondřejová, která spoléhá na uvážlivý a korektní přístup kriminalistů.
Případný soud a výslechy by totiž mohly podle ní rozvrátit již tak narušené vztahy v obou rodinách a na dlouhá léta poznamenat i dvě lehkovážné děti.
Psycholožka: Nic není navždy
S nástupem nových technologií - ať už jde o Facebook, Snapchat, či Instagram - se podle brněnské psycholožky Jitky Jeklové ještě zvýšilo riziko zneužívání intimních informací o našem životě. Nemluvě o snadném a masovém šíření pomluv.
"Například maminky na internet velmi rády umísťují snímky svých malých dětí - ať již na nočníku, či při koupání -, aby se jimi mohly pochlubit kamarádkám a příbuzným. Neuvědomují si ale, že za pár let mohou spolužáci jejich ratolest takovými snímky velmi urazit a zesměšnit před třídou. Z praxe dětského psychologa vím, jak moc ponižující a bolestné pro děti je, když se nad jejich snímky na nočníku či ve vaně spolužáci baví," poukazuje Jeklová na další rizika neuváženého zveřejňování snímků či videí ze soukromí.
A proč třeba už čtrnáctiletá či patnáctiletá děvčata dávají na internet sama od sebe vyzývavé akty? "Chtějí tak na sebe upoutat pozornost, protože si jich doma rodiče často nevšímají a jen vydělávají peníze, aby mohli jet na drahou dovolenou či své ratolesti koupit, co si jen bude přát. Jenomže takové děvče či kluk netouží ani tak po dalších a dalších věcech, jako po kontaktu s rodiči či s kamarády, kteří jim budou rozumět. A aby s nimi někdo komunikoval, všímal se jich. Pokud se toho nedočkají, provokují své okolí od svého počítače. Třeba vyzývavými akty. A velmi přitom riskují, když se jim přitom může ozvat dospělý člověk a žádat je o schůzku," varuje psycholožka.
Příklady z ciziny
Při natáčení domácího porna, které si pak partneři pro zpestření sexu pouštějí, si lidé podle Jeklové neuvědomují, že nic není navždy. Že se i skvělí partneři mohou někdy po letech ve zlém rozejít a mstít se (respektive ti zhrzení) rozesíláním intimních snímků z někdejšího společného života. "Rizika fenoménu sextingu musíme vzít na vědomí a začít s nimi velmi systematicky a citlivě pracovat," míní Jitka Jeklová.
V USA je například už ve dvanácti státech považováno zveřejňování intimních snímků za trestný čin: zejména kvůli rostoucímu počtu sebevražd postižených lidí. Zákon je však namířen i proti zakladatelům speciálních webových pornostránek, kteří se nabourávají do domácích sítí, stahují si partnerská intimní videa a za vyděračský poplatek 300 USD je nezveřejní.
Obdobně ve Velké Británii se sexting podle advokátky Evy Ondřejové rozmohl natolik, že i Britové zvažují zavedení trestného činu, který bude postihovat tento rychle šířící se fenomén. Například Phillip Alpert rozšířil více než 70 lidem nahou fotografii své šestnáctileté expřítelkyně. Byl za to odsouzen na 5 let podmíněně za šíření dětské pornografie (probační dohled) a až do svých 43 let bude zařazen do registru sexuálních útočníků.
Phillip byl vyhozen ze školy, nesmí vycestovat ze země bez svolení probačního úředníka, a má navíc jako odsouzený zločinec problém najít práci.
Nebát se a jednat rychle
Provokujícímu návrhu spolužáka na vysokoškolských kolejích se před časem nevyvarovala ani dvacetiletá studentka. Požádal ji o její akt a ona mu vyhověla.
Když ale chtěl další, už odmítla. Pohrozil jí, že její erotický snímek rozešle všem jejím e-mailovým kontaktům, protože se mezitím naboural do dívčina počítače.
Studentka neváhala a obrátila se na policii. Bleskově jednali kriminalisté a následně i soud. Student od něj odešel s jedním rokem nepodmíněně za vydírání a zneužití soukromých informací. Soud mu navíc zakázal šíření snímku nahé spolužačky.
Pro studentku bylo podle advokátky Ondřejové štěstím, že mstivý spolužák nestačil "pověsit" její akt na internet. A dokládá to na případu prezidenta FIA Maxe Mosleyho, který byl před šesti lety tajně natočen jednou z pěti prostitutek při sadomasochistických orgiích.
Video bylo krátce nato umístěno na internet a vzhledem k jeho bleskovému a masovému rozšíření se ho i přes soudní příkaz nepodařilo z internetu dodnes odstranit.
