Praha - Schizofrenie na ministerstvu školství: pod taktovkou státu vznikají dvě jednotné zkoušky pro deváťáky.

Obě se budou skládat na počítači a obě uspořádá "ministerské" Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání.

Bude mezi nimi jen jediný rozdíl: zatímco první test bude povinným sítem pro každého, kdo chce studovat maturitní obor, druhá zkouška bude jen dobrovolná. Má sloužit jako zdroj informací pro Českou školní inspekci.

Paralelní projekty

"Jsou to dva paralelní projekty. Každý z nich má ale mít trochu jinou funkci," přiznává ministr školství Marcel Chládek.

Oba testy chce žákům předložit na školních počítačích. Pravděpodobně k tomu použije systém za padesát milionů, který už nechali vyrobit jeho předchůdci.

Kolik k tomu padne na nové testy a kolik peněz spolyká organizace obou zkoušek, prozatím ministr netuší.

Nepodkročitelná laťka

Proč chce ale Chládek trápit školáky dvakrát? "Protože jde o dvě různé věci," vysvětluje ministr.

Plošné přijímačky na střední školy mají podle něj zamezit tomu, aby se ke studiu nedostávali uchazeči, kteří na maturitní obor nemají předpoklady. "Což se běžně děje. Takže první půlrok učitelé nedělají nic jiného, než že srovnávají obrovské rozdíly, které ve třídě jsou,“ říká Chládek. Testy podle něj nastaví nepodkročitelnou laťku.

Přijímačky budou mít současně všechny školy zadarmo. "Dnes si je často nakupují od drahých soukromých agentur," pokračuje Chládek.

Druhé testy by měly naopak ukázat, jak si jednotlivé školy vedou. Poté, co ministerstvo před pěti lety zrušilo osnovy, totiž mohou výsledky různých učitelů kolísat.

Poškodíme talenty

Odborníci ale přistupují k Chládkovým plánům s rozpaky. Kritikou ministra zasypali hlavně kvůli jednotným přijímačkám.

"Zavedení povinných přijímacích zkoušek je sice možná dobrý krok, ale jen v případě, že budou platit kritéria pro různé typy škol," upozorňuje například šéf Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn. Mohlo by se totiž podle něj stát, že jednotná laťka bude pro gymnázia příliš nízká a pro některé střední školy naopak příliš vysoká.

Podle spolku EDUin zase mohou jednotné přijímačky poškodit talentované žáky, kteří jsou sice vynikající v určitém oboru, ale neoplývají univerzálními znalostmi.

"Mnohé školy dnes doplňují přijímací řízení i pohovory, tak aby se neprojevily jen encyklopedické znalosti, ale i osobní zralost a kompetence žáků. Tady jim opět odebereme možnost vybrat si studenty podle jejich a svých potřeb a nahradíme ji strojovým státním mechanismem," uvádí Olga Pohl z EDUin.

Podle bývalého ministra školství Ondřeje Lišky by navíc znamenalo zavedení jednotných testů to, že se výuka v posledních ročnících základní školy zúží na to, "co se testuje".

Testuje se už deset let

Myšlenka plošného testování provází polistopadové české školství od roku 2003. Jako první s ní přišla bývalá ministryně Petra Buzková (ČSSD). Jednotnými testy chtěla ulevit středním školám, které si v té době pořádaly přijímačky výhradně samy.

Jednotné testování mělo současně doprovodit už tehdy vznikající plán opustit školní osnovy. Učitelé sice měli mít možnost vzdělávat děti podle svého, jednotné testy měly ale zajistit, aby nakonec všechny dospěly ke stejnému souboru znalostí.

Od roku 2004 do roku 2008 se proto každý rok otestovalo kolem padesáti až šedesáti tisíc žáků pátých a devátých tříd. Testy se skládaly z českého jazyka, matematiky a studijních dovedností. Úspěšnost v testech byla podle Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání každoročně přibližně stejná – kolem šedesáti procent.