Praha - Přehled vystudovaných vysokých škol, kterými se na svých webových stránkách chlubí bývalý investiční náměstek středočeského hejtmana Davida Ratha Filip Bušina, vypadá velkolepě: Vysoká škola ekonomická, Vysoká škola finanční a správní či Moskevská státní průmyslová univerzita.

Na další moskevské univerzitě, tentokrát strojírenství a informatiky, navíc nyní studuje na „kandidáta věd“ a stejně jako na několika dalších vysokých školách zde i přednáší.  

Když se ale má prokázat tím, jakou střední školu vystudoval, nastává problém. Bušina se sice ohání maturitním vysvědčením ze střední Hotelové školy Poděbrady, to ale policie označuje za falešné. A na všechny uváděné školy se tak prý dostal podvodem.

Příběh je o to zajímavější, že Bušina nyní čelí obžalobě z daňových úniků ve výši 328 milionů korun. Jeho případ však už dva roky leží na stole soudce Roberta Pacovského, který na něj zatím nemá čas – musí totiž nejdřív dokončit proces s Davidem Rathem, Bušinovým někdejším nadřízeným.  

Na VŠ jen s maturitou

Podle zákona může mít v Česku vysokoškolské vzdělání jen ten, kdo má střední školu s maturitou. „Pokud se při přijetí na VŠ prokázal falešným maturitním vysvědčením, mělo by být jeho přijetí i veškeré studium neplatné. Ale je to otázka pro právníky, jestli to jde opravdu zneplatnit,“ říká předsedkyně Akreditační komise Ministerstva školství ČR Vladimíra Dvořáková. Výjimka je jen u několika málo uměleckých škol.

Pravda ovšem je, že neoprávněně získané vysokoškolské tituly lze jen velmi obtížně odebrat. Nejlépe to asi ilustruje případ opsaných diplomek a rychlostudentů plzeňských práv. U Bušiny je to navíc komplikováno i tím, že základní bakalářské studium absolvoval na moskevské státní univerzitě MGIU. „To je škola, která má dobrou mezinárodní pověst,“ podotýká Dvořáková.

„Bylo by asi nutné nějaké soudní řízení. V praxi jsem se s ničím podobným nesetkala,“ přemítá právnička Věra Koťátková z Odboru vysokých škol Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Boxoval jsem, vše zařídil manažer

Bušina se hájí tím, že uvedenou školu studoval dálkově v privátním režimu. A to proto, že byl tehdy vrcholový reprezentant v boxu. Individuální studium mu prý zprostředkoval manažer jeho tehdejšího klubu.

Jenže ve škole, kde měl v roce 1995 maturovat, žádné doklady o jeho studiu nejsou k nalezení. Ke každému maturitnímu vysvědčení, které škola kdy vydala, přitom existuje v archivu školy maturitní protokol. Ten je svázaný do ročníku klasickou vazbou, takže je podle ředitelky školy Jany Podolákové nemožné, aby se něco ztratilo.

A druhá věc: Vysvědčení, které předložil, neodpovídá vzoru, který se v tom roce používal. „Ať už bylo studium individuální více či méně, maturita byla odjakživa podle státních předpisů stejná a se stejně předepsaným vedením dokumentace,“ podotýká Podoláková.

„Studoval jsem ve sportovním programu. Klasicky jsem dojížděl a dělal zkoušky,“ stojí si za svým Bušina.Policie jej za falešné vysvědčení stíhá. Je to jeden z bodů obžaloby, která leží na stole soudce Pacovského.

Podle Bušiny je ale s podivem, že policie tuto část jeho stíhání dávno nezastavila. „Je to promlčené. Navíc byla amnestie prezidenta Klause,“ podotýká a poukazuje na to, že jej obvinili až 16 let poté, co složil maturitu.

Jen když ho odhalí ještě při studiu

A jak již bylo výše uvedeno, i kdyby soud padělání vysvědčení prokázal, o následně získané tituly už Bušina přijít nemůže. „Naše univerzita požaduje při přijetí na bakalářský stupeň notářsky ověřené vysvědčení. Je-li podvod prokázán v průběhu studia, je samozřejmě student okamžitě vyloučen, protože nenaplnil podmínky k přijetí ke studiu,“ uvedla mluvčí Vysoké školy finanční a správní Magdalena Straková.

Jakmile ale student absolvuje a převezme diplom, je celý proces podle Strakové mnohem složitější. „My jako vysoká škola nemáme žádný nástroj, kterým bychom mohli diplom odebrat,“ dodává. V Bušinově případu to bylo ještě složitější o to, že si na uvedené škole pouze dodělával magisterské studium, tedy maturitní vysvědčení ani nemusel předkládat.

A podobně argumentuje i Vysoká škola ekonomická. Zasáhnout je možné jedině v případě, kdy dotyčný ještě studuje na škole a nedostal diplom. „Takový případ jsme měli. Dokonce se studentka obrátila na soud, ale ten dal za pravdu škole. Pokud však již student absolvoval, pak by možnosti školy diplom odebrat byly omezené,“ uvedl prorektor VŠE Petr Dvořák.

Rychlostudenti z Plzně

Že je již získaný titul prakticky nemožné odebrat, ukazuje i několik let stará aféra na plzeňských právech. V roce 2009 totiž vyšlo najevo, že desítky lidí vystudovaly školu ve „zrychleném“ režimu, často jen během několika měsíců. A u řady z nich se ani nenašly doklady o vykonaných zkouškách.

Nové vedení školy se jim pokoušelo tituly odebrat, ale marně. Kvůli plzeňské aféře se měl proto změnit vysokoškolský zákon, aby bylo možné podvodem či nestandardně získaný titul dodatečně odebrat. Nakonec ale neprošel Sněmovnou. „Nástroj, který by v tomto směru (odebrání titulů) dával vysokým školám větší možnosti, bychom uvítali a také využívali,“ podotýká nicméně Straková.