Praha - Tahle válka je neúprosná jako kterákoli jiná. Bojištěm jsou přitom malebné české rybníky, nepřáteli pak rybáři a táhnoucí hejna kormoránů. Pálí se z plynových děl, vybuchují petardy, někde dokonce do chráněných ptáků povolaní myslivci střílejí ostrými.
Na rybníku Skříň u obce Neratov na Pardubicku je ale brzy ráno ticho jak v hlubokém lese. Přeruší ho jen zvuk křídel páru divokých hus, které přelétávají těsně nad šedomodrou hladinou. Tenhle pohled se nezměnil po staletí.
Nenápadný hospodářský domek na hrázi, ze kterého vykukuje cosi jako hlaveň děla, však ukazuje, že idyla je jen zdánlivá. „Až minulý týden jsme plynové dělo ovládané časovačem museli kvůli stížnostem lidí vypnout. Naštěstí už kormoráni kvůli nečekanému vedru začali odlétat. Do té doby od šesti od rána do pozdního odpoledne každých dvacet minut vypálilo salvu dvou ran,“ říká jednatel Rybničního hospodářství Lázně Bohdaneč Adolf Vondrka.
Nejen kvůli plynovým dělům to tu v době tažení kormoránů, kteří se nyní vracejí na sever, vypadá jako na bojišti. „Každé ráno kolem šesté chodíme na rybníky, kde děla nemáme, a při příletu hejna kormoránů odpalujeme petardy. To je také účinné, oni se leknou a odletí,“ řekne Vondrka a ukáže ve svém voze zásobu petard velikosti většího monočlánku.
Rybářům se nelze divit. Kormoráni, kteří ještě před třemi lety byli (například spolu s medvědy) zvláště chráněnými živočichy, jim žerou a zabíjejí kapry ve velkém. Navíc od roku 2013 už jsou jen chránění, takže za škody, které způsobí, stát neplatí žádnou náhradu. „Každý rok nás to stojí milion až dva a je to stále horší. Hejna se zvětšují, útočí jich více, dokládají to studie třeba z Polska a dalších severských států, kde mají trvalá hnízdiště,“ říká Vondrka.
Nejvíce kormoráni napadají takzvanou násadu, malé kapry dlouhé patnáct až dvacet centimetrů, o váze dvacet až třicet dekagramů. Právě z nich mají být v zimě vánoční až jedenapůlkiloví kapři. „Právě teď bojujeme o to, jaké kapry nabídneme na Vánoce,“ říká rybář.
Když táhli dříve, byly rybníky ještě zamrzlé
V Česku kormoráni budují přechodná hnízdiště při svém tažení na jaře zpět na sever a na podzim naopak na jih. Na Pardubicku ho mají na ostrově na písníku Oplatil, kde vypadají stromy jako v zimě. Jsou celé bílé, jako poprášené sněhem. Ve skutečnosti jsou ale pokálené a spálené ptačím trusem. Známé místo, kde kormoráni přebývají, je i u Poděbrad, v blízkosti lanového dálničního mostu.
Tisíce ptáků na odpočinku před dalším putováním se samozřejmě potřebují živit a rybníky jsou pro ně nejsnadnějším lovištěm. Pomáhá jim i sucho, které významně snížilo hladinu rybníků, a stále teplejší zimy. „Když dříve táhli, byly rybníky ještě zamrzlé, takže museli na řeky. To už ale teď zřejmě nepřipadá v úvahu,“ míní Vondrka. Dravci navíc kvůli teplu každý rok přilétají dříve.
Východočeští rybáři by nejraději na kormorány povolali myslivce. Tak jako jejich kolegové na jihu Čech a Moravy, kde mají výjimku od ministerstva životního prostředí. “Je to nejefektivnější, oni jsou přemnožení, a když jich třeba deset procent ubude, víc úřady stejně nepovolí, vůbec jim to neuškodí. Navíc je to nejlépe odradí,“ říká Vondrka.
Opatření obecné povahy, jak se povolení nazývá, se podle Vlastimila Peřiny z pardubické pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny chystá i pro další rybníkářské oblasti v Česku. „Negativní vliv kormoránů je jasný, rybáři mají skutečně významné škody, takže se při splnění určitých podmínek dá s kroky, které oni činí, souhlasit. Opatření obecné povahy, které by jim povolilo i odstřel ptáků, je proto na spadnutí i pro východní Čechy,“ uvedl.
Jediným účinným opatřením by byla redukce hnízdišť kormoránů
Střílet a odpalovat petardy ale podle něho není možné všude. „Jednak to vadí části místních lidí, z Bohdanče jsme měli několik stížností. Navíc nemůže se to týkat chráněných oblastí, jako je třeba Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník, a rybníků, u nichž žijí zvláště chránění živočichové jako třeba orel mořský,“ dodal Peřina.
Přísnější metr tak časem čeká i na plašení ptáků děly a petardami, se kterým kvůli špačkům začali zemědělci na jižní Moravě. “Zatím je to nová věc, ale asi brzy nastane nějaká její regulace,“ řekl.
Podle vedoucího odboru životního prostředí a zemědělství pardubického krajského úřadu Josefa Hejduka nyní žádný legální ani nelegální způsob, jak účinně zabránit škodám působeným kormorány, neexistuje. „Odstřel a plašení vždy vede k tomu, že se kormoráni přesouvají na jiný rybník či tok, tedy k sousedovi, kde způsobují opět škody. Jediným skutečně účinným opatřením by byla redukce na hnízdištích na pobřeží Baltu či Severního moře,“ míní Hejduk.
