Roboti odhalují, jak VZP bez kontroly roztáčí miliardy

Petr Holub
5. 11. 2010 13:03
Zdravonictví se bojí deficitu a nemocnicím jsou bez výběru přidělovány obrovské peníze
Robot da Vinci, drahý přístroj k operacím prostaty
Robot da Vinci, drahý přístroj k operacím prostaty | Foto: www.srhs.org

Praha/Velké Meziříčí - Výdaje na nemocnice se od roku 2006 zvýšily o 30 miliard. Jde o peníze, které jsou nemocnicím každým rokem přiděleny bez výběrových řízení a bez státní kontroly.

Příklad?

Největší tuzemské centrum robotické chirurgie, které bylo zřízeno v lesích nedaleko Velkého Meziříčí.

Americký robot da Vinci provede ve zdejší Nemocnici svaté Zdislavy 250 zákroků, ze dvou třetin jde o operace prostaty.

Za každý zákrok zaplatí pojišťovny 140 tisíc korun. To je o 110 tisíc víc, než stojí operace prostaty bez robota.

"Naše centrum zahájilo činnost v květnu 2007," vysvětluje šéf robotického centra Jaroslav Tvarůžek a dodává: "Spektrum operovaných pacientů je tvořeno zejména onkologickými indikacemi."

Jde o mimořádně výhodnou investici.

Robot se zaplatí

Robota da Vinci dodává společnost Hospimed v ceně do šedesáti milionů korun. Každý výkon na robotu uhradí z této částky 100 tisíc korun. Nemocnice svaté Zdislavy tak svou investici splatila už za dva a půl roku.

Příklad robotického centra na Vysočině je příkladem, jak rozděluje peníze Všeobecná zdravotní pojišťovna. Právě její úředníci v čele s ředitelem Pavlem Horákem rozhodují o tom, kolik výkonů a za kolik zaplatí jednotlivým nemocnicím.

Výhodný byznys mohli nemocnici u Velkého Meziříčí přidělit bez výběrového řízení i bez projednání ve správní radě VZP.

"O tomto případu jsme nejednali," tvrdí člen správní rady Michal Sojka. Potvrzují to i další radní, které Aktuálně.cz oslovilo.

Stačilo napsat do VZP

Všeobecná zdravotní pojišťovna nedokázala během tří dnů odpovědět, kdo rozhodl o tom, že se chirurgické centrum za tak výhodných podmínek přidělilo právě nevýznamné nemocnici na Vysočině.

Dosud provozovala jen tři oddělení: chirurgie, interna a nově zřízená ortopedie.

Neexistuje ani žádná koncepce, ze které by vyplývalo, proč dala VZP přednost klinice u Velkého Meziříčí před pražskou Nemocnicí Na Homolce nebo brněnskou nemocnicí U svaté Anny, které dnes vykazují na robotovi o polovinu méně výkonů.

Bližší informace o tom, jak vznikla dohoda s VZP, odmítá sdělit také lékař Tvarůžek: "Prostě jsme písemně oslovili všechny zdravotní pojišťovny. Centrum bylo vytvořeno pouze usilovnou prací a entusiasmem celého týmu a nikoliv přesvědčováním někde a někoho," říká muž, který řídí robotické centrum a kterému od roku 2003 zároveň patří celá nemocnice.

Nákup bez paragonu

V případu robota od svaté Zdislavy zůstává ještě jedna nevysvětlitelná otázka.

Nemocnice z Vysočiny sice žije z veřejných peněz, jako soukromá firma ale nemusí zveřejnit přesnou částku, za kterou robota koupila. Teoreticky nejde vyloučit ani možnost, že si ho od dodavatelské firmy Hospimed pouze pronajala. Tím by se výnos z operací ještě zvýšil.

Majitel nemocnice Tvarůžek i ředitel Hospimedu Jindřich Řehák tvrdí, že k obchodu opravdu došlo. Odmítají však předložit kupní smlouvu.

"Systém da Vinci jsme koupili. Okolnosti a podrobnosti tohoto obchodního případu nejsme jako privátní subjekt povinni sdělovat," vysvětlil Tvarůžek. "Nemocnice svaté Zdislavy nabyla robotický systém daVinci řádným nákupem a úhradou za tento nákup. Další informace považujte za neveřejné," potvrdil i Řehák.

Jedině kupní smlouva by však vyvrátila zásadní pochybnost.

Nákup či leasing robota není evidován v žádné z účetních uzávěrek, které nemocnice předložila obchodnímu rejstříku v letech 2006 až 2009. Robot chybí i ve výčtu hmotného majetku nemocnice. Na dotaz, proč se nákup přístroje za 60 milionů neobjevil v účetnictví, odpovídá doktor Tvarůžek striktně: "Necítím povinnost poskytovat tato firemní data."

Julínkovo pravidlo

Nemocnice svaté Zdislavy získala bez veřejné soutěže zakázku, za kterou jí zdravotní pojišťovny během tří let zaplatily přes 100 milionů korun.

Jde však pouze o zlomek peněz, které pojišťovny po roce 2007 rozdělily stejným způsobem. Umožnil jim to ministr zdravotnictví Tomáš Julínek, který tehdy zavedl nový model financování nemocnic.

Až do roku 2007 dostávaly nemocnice paušál, který se každoročně zvyšoval o několik procent. Pak Julínek pojišťovnám nařídil, ať nemocnice dostanou paušálem jen část peněz. Další finance mohou získat, když se dohodnou s pojišťovnami, aby jim zaplatily za nové služby.

Z údajů Českého statistického úřadu a Ústavu pro informace ve zdravotnictví vyplývá, že se nemocnicím odkázaným na paušál nezvýšily od roku 2006 příjmy ani o korunu. Částka za "nové služby" přidělované bez veřejných soutěží zato dosahuje třiceti miliard korun ročně.

Velmoc z rozhodnutí VZP

Peníze inkasovaly nemocnice, které zřizovaly speciální centra zaměřená zvláště na onkologii, kardiologii a moderní chirurgické metody. Vedle Nemocnice svaté Zdislavy do této kategorie patří také velké nemocnice Prahy, Brna, některých krajských měst a některé soukromé nemocnice.

Potvrzují to i data Všeobecné zdravotní pojišťovny. Jen za dva roky platnosti Julínkova pravidla se rozhodnutím VZP zvýšily příjmy ústavů, jako jsou Nemocnice svaté Zdislavy, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, IKEM či Karvinská hornická o třetinu.

Anonymní úředníci rozhodovali bez předem stanovené strategie a Česko v investicích do zdravotnických technologií překonalo všechny své sousedy. Dnes má konkrétně šest robotických center, zatímco mnohem bohatší Rakousko jen dvě. Osmkrát větší Německo se zatím spokojilo s šestnácti roboty. Vzhledem k počtu obyvatel má dnes v Evropě víc robotů da Vinci jen Belgie a Švýcarsko.

 

Právě se děje

Další zprávy