Ministerstvo chystá registr lékařů, chce obejít Ústavní soud

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
19. 9. 2014 6:46
Resort Svatopluka Němečka už dva měsíce pracuje na novém registru zdravotníků. Zájem o databanku posílil případ duševně nemocného pediatra.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Vedení resortu zdravotnictví pracuje na nové databance se jmény všech českých lékařů. Už dva měsíce se snaží vymyslet, jak obejít rozhodnutí Ústavního soudu, který předloni smetl registr ze stolu. "Nevíme ani, kolik doktorů sedí v českých ordinacích," vysvětluje ministerský náměstek Tom Philipp.

Teď mu hraje do karet ještě jeden argument: dění kolem rakovnické nemocnice. Ta bez problémů zaměstnala duševně nemocného lékaře i přes to, že měl ublížit deseti dětem na předchozím pracovišti. "Pokud by registr fungoval, duševně nemocný lékař by se k pacientům nikdy nedostal. Všechny jeho delikty a neduhy by se tam daly dohledat," tvrdí šéf resortu Svatopluk Němeček.

Jenomže ministerské řešení je podle právníků neprůchodné.

Šílený zásah do soukromí

Ústavnímu soudu, který už jednou registr zdravotníků odmítl, totiž vadilo právě hromadění takto citlivých dat. "Zveřejňovat údaje o zdravotním stavu nebo bezúhonnosti je šílený zásah do soukromí," vysvětluje právník Platformy zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál.

O data lékařů může ministerstvo požádat komoru, která přehled o svých členech má. Představu o počtech zdravotníků by měly mít také pojišťovny.

Databanka nezastaví ani duševně nemocné lékaře. Zákonodárci by k ní museli přidat ještě jednu povinnost: pravidelné prohlídky u psychiatra. "Lékařům by se muselo nařídit, aby chodili třeba každé dva roky na kontrolu. A to i k odborníkům na duševní zdraví," podotýká Ondřej Dostál. Jinak by byla databanka k ničemu, zela by prázdnotou.

Zbytečně vyhozené stamiliony

Jenomže vysedávání u psychiatra se zase nelíbí zdravotníkům. Jde o ztrátu času a pěnez, ohrazují se.

Jenom preventivní prohlídky by podle nich spolykaly desítky milionů korun. Vyšetření, které může odhalit duševní poruchu, totiž stojí podle mluvčího Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřicha Tichého kolem 1300 korun. Lékařů, kteří by ho museli absolvovat, působí v Česku téměř 50 tisíc. Každé dva roky by se proto utratilo 65 milionů korun. „Případů, kdy se u některého ze zdravotníků projeví duševní choroba, se přitom dá napočítat na prstech jedné ruky,“ připomíná lékařka a senátorka Alena Dernerová.

Další peníze by se utopily v samotné databance. Pro srovnání: v březnu letošního roku se ministerstvo rozhodlo poslat na 59 podobných registrů pro pacienty 100 milionů korun. Stejnou sumu stály tytéž databanky v letech 2009 až 2011.

Podle právníka Ondřeje Dostála by proto bylo levnější, kdyby se začaly dodržovat platné zákony. "Bylo by například dobré, kdyby se při každé změně místa lékař skutečně podrobil vstupní prohlídce," připomíná Dostál.

Chceme vlastní data

Ministerstvo zdravotnictví to ale nevzdává. "Pan docent Dušek sestavil na Ústavu zdravotnických informací a statistiky pracovní skupinu, která se snaží registr zrekonstruovat. Na úkolu pracují už dva měsíce," popisuje náměstek Philipp.

Vedení resortu se podle něj bude snažit nález ústavních soudců zohlednit, na samotné existenci registru to ale nic nemění. "Stát má přece právo mít vlastní informace. Potřebuje je pro své strategické plánování," vysvětluje Philipp. Dnes podle něj nikdo z úřadu ani neví, které obory na lékařských fakultách podporovat, aby někteří specialisté nevymřeli.

Spoléhat na data lékařské komory je podle náměstka ošemetné. "Záleží jen na ní, jestli nám své údaje předá. Navíc nikdy nebudeme mít jistotu, nakolik jsou ta data správná," vysvětlil Philipp.

Kromě registru, který by mapoval české lékaře a sestry, vzniká pod ministerstvem zdravotnictví dalších 58 registrů o pacientech - například nový registr onkologický, ortopedický, reprodukčního zdraví nebo hygienický.

 

Právě se děje

Další zprávy