Praha - Bývalá předsedkyně rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Naděžda Kavalírová vyzvala k rezignaci své kolegy, kteří jako členové rady rozhodli o výměně vedení ústavu.
Připojili se k tomu i zástupci odborových organizací. Současná šéfka rady Emilie Benešová naopak postup rady hájila. Podobně jako nynější ředitel ústavu Zdeněk Hazdra si stěžovala na vytváření nepřátelské atmosféry vůči nynějšímu managementu ÚSTR.
"Rada ani vedení ústavu nepodniknou nic, co by odporovalo platným normám," prohlásila mimo jiné Benešová na veřejném slyšení v Senátu k situaci v ústavu.
Loňské odvolání nynějšího ministra kultury Daniela Hermana z čela ústavu nicméně soud označil za protiprávní, stejně jako výpověď někdejšímu Hermanovu náměstkovi Eduardu Stehlíkovi, uvedla Kavalírová.
"Domnívám se, že činnost mých kolegů je v rozporu s posláním ústavu," řekla bývalá předsedkyně a současná členka rady ÚSTR Kavalírová. Proto je požádala, aby "zvážili své setrvání v radě ústavu".
Stejnou výzvu radě i Hazdrovi adresovala předsedkyně jedné z odborových organizací ÚSTR Hana Kmetíková, která podobně jako její další odborářští kolegové vytýkala vedení ústavu výpovědi dalším řadovým zaměstnancům, které jsou také předmětem soudního přezkumu, nebo klientelistický přístup při náboru pracovníků ústavu bez výběrového řízení.
Pouze šéfka jediné ze čtyř odborových organizací v ÚSTR Stanislava Vodičková se za radu ústavu postavila.
Pro výměnu rady ústavu se vyslovil i bývalý předseda vědecké rady ústavu Adrian Portmann a člen této rady Vilém Prečan. Podle něhož současná rada ÚSTR není schopna reformovat ústav žádoucím směrem. Rada ústavu, jejíž členy vybírá Senát, volí a odvolává ředitele ÚSTR, schvaluje jeho vnitřní předpisy a plán činnosti.
Kavalírová poukazovala také na to, že po Hermanově odvolání vědecká rada (druhá rada v ÚSTR) ústavu na protest rezignovala a že v nové je pět bývalých členů KSČ.
Připomněla, že ústav, který byl vytvořen s cílem zkoumat nestranně dobu komunismu a nacismu, vystoupil z Platformy evropské paměti a svědomí, která sdružuje podobné organizace ze zahraničí.
Hazdra: Ústav je v ohrožení
Benešová hájila odvolání Hermana jako logický krok, neboť se k obměněné radě stavěl stejně jako další členové bývalého vedení "s neochotou a nepřátelsky". Uvedla, že cílem nového vedení bylo, aby ústav začal fungovat jako řádný orgán státní správy a stal se uznávaným vědeckým pracovištěm.
"Práce v ústavu se rozhodně nezastavila, ústav se neocitl v mezinárodní izolaci a digitalizace archivních dokumentů se nezastavily," uvedla Benešová k některým námitkám.
Hazdra uvedl, že ústav je v ohrožení a smyslem veřejného slyšení by nemělo být oživování starých nepřátelství. Ústav by podle Hazdry neměl být ryze vědeckým pracovištěm. Měl by plnit vzdělávací roli a zpřístupňovat materiály z dob nacismu a komunismu. Přiznal, že žádnému z dosavadních vedení ÚSTR k tomu nebylo dopřáno dost času.
