Prosím chci se zeptat, pokud byste se ucházel o práci v IT, které firmy v Praze byste preferoval?

Právě teď se mi pomalu plní sen a moji studenti se chystají založit firmu Secret Weapons, která vyvíjí nástroje pro filmový průmysl, takže jako první pokus bych zkusil zaklepat na jejich dveře... :-) Jinak by mě bavilo vyvíjet algoritmy šité na míru pro animační či post-produkční studia. V Praze je to např. UPP, PFX, Anifilm, či Maurfilm. Se všemi jsem měl tu čest spolupracovat a vím, že za jejich zdmi se skrývají skvělé party odborníků, s nimiž je radost spolupracovat.

Dobrý den, chci se zeptat, co jste musel udělat navíc než Vaši třeba stejně dobří kolegové, spolužáci, aby jste se dostal tam, kde jste teď. Aby jste byl nejlepší ve svém oboru. Děkuji

Myslím, že důležitou ingrediencí úspěchu je nespoutaná vášeň pro daný obor a z ní plynoucí nikdy nekončící snaha hledat praktická řešení zapeklitých problémů. Velká specializace a pochopení podstaty pak většinou přináší neotřelé nápady.

Dobrý den, Danieli! Vstupuje do nějak rozvoje animačních technolologii rozvíjející se umělá inteligence? Jak se domníváte, že ovlivní budoucnost tohoto oboru? Děkuji za odpověď, Jindřich

Ano, hluboké neuronové sítě pomalu ale jistě začínají pronikat i do animačních technologií. Zrovna náš poslední nástroj na živou stylizaci videa je realizován pomocí neuronových sítí: https://youtu.be/TZ0W5UQ5mrQ

Podobné pokusy se začínají objevovat nejen na poli výzkumu, ale i přímo v praxi, např. slavné studio Laika používat strojové učení ke zrychlení produkce úchvatných loutkových filmů: https://beforesandafters.com/2020/08/26/machine-learning-rotoscoping-and-laika/

Myslím, že v brzké budoucnost můžeme očekávat raznatnější přechod na tento moderní přístup.

Dobry den, jake programovaci jazyky ke sve praci pouzivate?

Převážně používáme C++ a v poslední době i Python.

Dobrý den, mohl byste prosím stručně vysvětlit, v čem spočívá algoritmus, kterým jste obarvil Rumcajse?

Hlavní výhodou algoritmu, který byl použit pro barvení Rumcajse je fakt, že dokáže přesně extrahovat ručně kreslené kontury a z nich následně získat tvary oblastí, jež mají být obarveny. Dokáže pracovat s jemnými přechody intenzit. Barvu zapít do okrajů kontur tak, že výsledek vypadá přirozeně. Dále algoritmus zvládá predikovat přiřazení barev k jednotlivým černobílým oblastem, tzn., že není nutné každý region barvit znovu a znovu v každém animačním okénku. Díky predicky pak operátor koriguje jen drobné chyby.

Dobrý den jakožto vědec jste dosáhl světového věhlasu a Vaše jméno je díky navrženému algoritmu všude skloňováno ale chci se zeptat zda lze Váš algoritmus použít například k rekonstrukci historických map, rekonstrukci obličejů na základě archeologických vykopávek a zda lze Váš algoritmus kombinovat s fotogrammetrii.Děkuji a přeju Vám hodně štěstí v dalším bádání.

Určitě, např. diplomová práce meho studenta Ondřeje Texlera ukazuje, jak lze naše algoritmy pro přenos výtvarného stylu aplikovat na stylizaci navigačních map. Stejný postup by se dal aplikovat i v případě rekonstrukce historické mapy. Například by bylo možné rekonstruovat chybějící část mapy tak, že bychom jen zadali strukturu ulic a pozice jednotlivých domů a algoritmus by jí následně vykreslil původním vizuálním stylem, jenž by převzal z části, která se dochovala.

Dobrý den. Dostane k pokročilým technologiím, na kterých pracujete i obyčejný uživatel? Je mi jasné, ze v dílčích nástrojích určitě (třeba v rámci Adobe), ale ptám se na pokročilé nástroje. Ty jsou nejspíš určeny jen velkým společnostem, že? Díky.

Určitě, několik našich algoritmů je již k dispozici v samostatných profesionálních nástrojích. Nově například moji studenti vydali beta verzi nástroje EbSynth: https://ebsynth.com/ Ten dokáže přenést výtvarný styl z jednoho klíčového snímku do zbylé části videa. Software je k dispozici zdarma. Pomocí něj se například podařilo rozpohybovat plakáty a autoportrét Alfonse Muchy, které jsou nyní k vidění na výstavě iMucha v Obecním domě: https://imucha.com/ Také algoritmus pro živou stylizaci videa založený na neuronových sítích je k mání i ve formě zdrojových kódů: https://github.com/OndrejTexler/Few-Shot-Patch-Based-Training
V brzké době také plánujeme uvolnit algoritmus pro rekonstrukci 3D modelů z ručních kreseb.

Dobrý den, když jsem před třiceti lety programoval technologii prostřednictvím NS 915, netušil jsem, že za 30 let nebudou lékaři schopni pracovat s virtuálním modelem člověka a vkládat do něj všechny informace laboratorních testů, scan technologií a vyšetření. U lékaře, nejen praktického, ale i u odborníka fakultní nemocnice si v r. 2020 připadám jako ve středověku, když počítač u lékaře je používán pouze pro administrativu a vydání receptu, nikoliv jako brána do biologických systémů lidského těla, které jsou složité a provázané tak, že je komplexně může vyhodnocovat pouze výkonný počítač, nikoliv člověk, který sice ovládá mrtvý jazyk latinský, ale do systému biologického a genetického programování nahlíží jen povrchně. SW pro lidské zdraví je to, co je potřeba vytvořit. Můžete přinést něco nového do oblasti SW pro lidské zdraví?

Nepochybně, např. náš patentovaný algoritmus GriCut si licencovalo hned několik firem, jenž se zabývají vývojem software pro lékařské účely (například v Praze sídlící firma Laboratory Imaging). Díky němu lze např. zrychlit automatickou segmentaci nádorů v MRI či CT snímcích. Máme z podobných aplikací velkou radost, protože dokládají fakt, že i řešení problémů v oblasti animovaného filmu může nakonec vést k uplatnění ve zdánlivě vzdáleném oboru, jako je právě lékařství.

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, proč váš nástroj Lazy Brush není dodnes dostupný v žádné verzi Photoshopu. Bavil jsem se o tom s mnoha lidmi a podobná funkcionalita dodnes (pokud se nemýlím) v Photoshopu není (myslím vylévání kyblíkem neuzavřených kontur). Předpokládám, že důvodem bude nějaká exkluzivní licence pro program TV Paint?

Přeju pěkný den,
Jáchym M.

Určitě, LazyBrush plug-in pro Photoshop je i naším velkým snem. Existuje dokonce jeho alfa verze, na které před lety intenzivně pracoval můj kolega Ondřej Jamriška. Nikdy se ale bohužel přes velké vytížení nedostal k jeho dokončení a vydání. Teď ale Ondřej spoluzakládá firmu Secret Weapons a já pevně věřím, že právě ta se v brzké době zvládne ujmout i dokončení LazyBrushe pro Photoshop.

Dobrý den,

jaký mate pohled na brzkou budoucnost, kde bude možné takřka věrohodně zvalšovat jakákoli data. Mám na mysli vzestup machine learningu, kde už dnes je možné zaměnit tváře, změnit hlas nebo celý kontext audiovizualního obsahu aniž by si toho dotyčný všiml. Když fotografie, videa, zvukové nahrávky a texty budou zvalošovatelné na vysoké úrovni, jakpak se bude ověřovat pravost obsahu v budoucnu?

Děkuji a přeji pěkný den.

Situace není tak kritická, jak by se mohlo na první pohled zdát. Na prestižní konferenci CVPR byl letos publikován článek: https://peterwang512.github.io/CNNDetection/ který ukazuje, že obraz vytvořený pomocí pokročilých technik založených na použití hlubokých neuronových sítí lze poměrně snadno detekovat. I zkušené oko odborníka většinou rozpozná deep fake velmi rychle. Více realitě se blíží algoritmy, které nejsou založeny na použití neuronových sítí (například náš algoritmus StyLit). Ty vytváří jakousi koláž či mozaiku z předlohy, tj. kopírují větší části původního obrazu na nové pozice a tím lokálně dosahují absolutní věrnosti (nelze být věrnější než originál). Problém ale nastává na přechodech mezi těmito fragmenty, ty lze většinou jednoduše detekovat a tím pádem odhalit falzifikát. Tvorbu naprosto věrné imitace obrazu vidím jako velmi obtížný problém srovnatelný s problémem vytvoření skutečné umělé inteligence a tudíž nečekám, že by se jej podařilo v blízké budoucnosti vyřešit.

Pane docente chci se zeptat s jakými překážkami jste se setkal při vývoji Vašeho algoritmu?Bylo těžké vymyslet pro Hollywood něco tak specializovaného?

Při práci na algoritmech pro Hollywoodská studia byla vždy důležitá inspirace a osobní zkušenost s výtvarníky a animátory. Strávil jsem hodiny konzultacemi s nimi a přemýšlel, které opakující se kroky by se daly automatizovat a tím výrazným způsobem ušetřit čas potřebný k dosažení kýženého výsledku. Asi nejtěžší moment přichází ve chvíli, kdy již přijdete s řešením, které z vašeho pohledu docela pěkně funguje, ale výtvarník je stále nespokojený a žádá podstatně větší přesnost či robustnost. Vám tak nezbývá než dále zlepšovat a zkoušet nové postupy.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, co říkáte současné výuce informatiky na základních školách a gymnáziích - neaprobovaní učitelé, kteří učí jen to, co sami umí, tedy často jen "kancelářský balíček". A jak by mohla případně pomoci odborná veřejnost a české osobnosti ICT jako vy? Děkuji!

Situace samozřejmě není ideální, ale myslím, že ani ne úplně kritická. Já sám si např. pamatuji ze svých studií na Gymnáziu Christiana Dopplera, kde jsme i v dřevních dobách konce devadesátých let dokázali proniknout do poměrně pokročilých programovacích technik. Osobně bych doporučil začít se více věnovat základům programování a to i na základní škole. Nejlépe s pomocí vizuálních nástrojů, jakým je např. https://processing.org/ Ty umožňují skrze názorný vizuální výstup a interaktivní odezvu na změnu kódu rychle proniknout k podstatě a naučí přemýšlet algoritmicky.

Jaký se vám nejvíc líbí díl Rumcajse?

Úplně nejraději mám hned první díl, kdy se Rumcajs dostane ze ševcovny do lesa. Zejména pak závěrečnou noční scenérii, kterou famózně doplňuje hlas Karla Högera.

Dobrý den, Vaše práce mě nadchla, chtěl bych se vydat ve Vašich stopách Kde bych měl začít? Předpokládám, že klasická informatika na gymplu mi nestačí...

Děkuji! Základem úspěchu je seznámit se s pokročilejšími technikami zpracování obrazu (např. u nás na ČVUT FEL) a sledovat poslední výzkumné trendy. Velmi pěkným zdrojem inspirace je například YouTube kanál Two Minute Papers, který odkazuje na zajímavé články z oboru. Většina z nich dává k dispozici zdrojový kód, který lze následně vyzkoušet. Tím člověk postupně získá hlubší vhled do problematiky a nápady na možná vylepšení začnou přicházet sami.

Dobrý den, trvá Vaše spolupráce s Hollywoodem? Máte nějakou další nabídku?

Ano, se studiem Disney jsem stále v kontaktu, zrovna minulý rok přišla nabídka na další spolupráci, ale mé vytížení v mezičase narostlo do takové míry, že raději předávám otěže mladší generaci. Již dvě takové stáže mých studentů v minulosti proběhly.

Dobrý den, nevědecký dotaz. Kreslíte si? Ani tak mě nezajímá, jestli ve vašich očích, dobře nebo špatně, ale spíš zdali ano a co?

Když jsem byl menší, kreslil jsem si. Nejvíce mě bavilo vytvářet vlastní ručně kreslené papírové modely. Svou tvorbou mě inspiroval zejména mistr tohoto oboru - Richard Vyškovský. Pro své děti jsem také často kreslil mapy ke hře Dračí doupě. Těch vzniklo požehnaně.

Dobrý den, co konkrétně Vám v LA pro život nevyhovovalo. A co v ČR máte co jste v LA neměl. Děkuji a ať se Vám daří.

LA je na první nádech efektní, obrovské a plné atrakcí. Po čase vás ale přepadne pocit jednotvárnosti a neklidu. Všude je navíc spousta aut, žádná zeleň a plno špíny. Když chcete trochu "vypadnout" do klidu a přírody, musíte ujet stovky mil. V ČR máte klid a přírodu vlastně i ve městě. Už jen třeba něco tak obyčejného jako třeba procházka po Petříně v LA prostě nezažijete. V ČR je nadosah spousta krásných zákoutí. Celkově má človek v ČR mnohem lepší pocit a kvalita života je nesrovnatelně lepší.

Vím na vás, že jste byl kdysi aktivní v demoscéně :) Sledujete to ještě? Máte nějakou oblíbenou demogrupu nebo oblíbené demo?

Ano, máte pravdu. Demoscéna je mé mládí. Svým způsobem mi dala spoustu zkušeností, které jsem následně využil i ve své profesi. Dění na scéně již moc nesleduji, ale čas od času se podívám, co je nového. Naposled mě zaujalo demo Number One / Another One.

Dobrý den Danieli, především vám chci vyjádřit velký obdiv k práci vašeho týmu. Moc vám fandím! Nástroje, které pomáháte vyvíjet jsou opravdu revoluční a extrémně užitečné právě pro zábavní průmysl a za jeho hranicemi. I přes to, jak kvalitní máme výzkumná pracoviště, mám však pocit, že nemůžeme konkurovat zahraničním laboratořím v lákání excelentních vědců (ačkoliv už několik vlaštovek i na ČVUT je). Napadá vás, co by se na českých univerzitách mělo změnit, abychom zvýšili naše šance na přilákání odborníků ze zahraničí? Ať už jde o finance, podmínky, vybavení, projekty, mindset... Co např. považujete za nejrealističtější, že by šlo v horizontu 5 let změnit s patřičným dopadem právě na hiring? Díky a držím palce s dalším výzkumem!

Děkuji! Česká republika je, co do atraktivity z hlediska přetahování špičkových výzkumníků na univerzity stále spíše na okraji zájmu. Důvodů je několik. Primárně se jedná o platové podmínky, ale také o jazykovou a kulturní bariéru. Osobně si myslím, že je třeba přehodnotit koncept tabulkových platů a umožnit balancovat rozdělení finančních prostředků tak, aby bylo možné excelentním pracovníkům nabídnout mzdu srovnatelnou s konkurencí ve světě. Tomu by mohla pomoci nová metodika hodnocení výzkumných organizací M17+. Ta by při rozdělování finančních prostředků s touto variantou mohla počítat. Dále si myslím, že bychom měli klást důraz na jazykovou vybavenost veřejnosti výrazným rozšířením výuky angličtiny a výuky v anglickém jazyce na školách a tím by se postupně mohla snížit jazyková bariéra.