* Aktualizovali jsme informace u ministerstva pro místní rozvoj, zemědělství a financí

Praha - Mají klíčový vliv na chod země, ale ministři to nejsou. Jejich platy jsou vypláceny z veřejných peněz, ovšem nejde o náměstky.

Vydělají si až 80 000 měsíčně, nicméně šéfové odborů to nejsou. Jejich jména jsou přísně tajná, ale špioni to nejsou.

Přesto se bez nich ministři, náměstci ani šéfové odborů neobejdou.

Řeč je o ministerských poradcích. Ti mohou dosáhnout až na stotisícovou mzdu, přesto státní úřady jejich pravidelně aktualizované seznamy s informacemi o výši platu nebo náplni činnosti nezveřejňují.

Online deník Aktuálně.cz proto v listopadu na tisková oddělení jednotlivých ministerstev rozeslal žádosti o kompletní seznam všech poradců, kteří pro konkrétní resort pracovali od loňského 1. ledna do 30. října.

Zajímalo nás také, v jaké oblasti radili a jak byli finančně ohodnoceni.

Nejsdílnější byla spravedlnost

Během jednoho měsíce se v redakci sešlo jedenáct odpovědí.

Nejrychleji - už v prosinci - na žádost zareagovalo ministerstvo kultury. Alena Hanáková půl roku naslouchala Haně Červenkové a Daniele Gadasové. Ty si dohromady vydělaly 627 tisíc.

Nejsdílnější pro změnu bylo ministerstvo spravedlnosti, které kromě jmenného seznamu poskytlo i přehled 27 smluv, jež lze označit za poradenské.

Jiří Pospíšil a Pavel Blažek, kteří se loni ve funkci vystřídali, si nechali radit od sedmi lidí, jimž zaplatili celkem 440 tisíc korun. Zmiňované smlouvy pak stály přes 11 milionů.

Vzorná doprava i zemědělství

Vzorná odpověď přišla i z ministerstva dopravy, pro které pracovalo osm poradců. Do doby, než se stal šéfem Ředitelství silnic a dálnic, mezi ně patřil i David Čermák. Ten pobíral 86 000 měsíčně, což mu zajistilo třetí místo v žebříčku nejlépe placených poradců.

Na ministerstvu zemědělství si loni vydělal poradenstvím nejvíce Josef Stehlík (678 000) a advokát Tomáš Jindra (500 000).

Naopak "lakomcem" mezi státními úřady bylo ministerstvo vnitra, které svým poradcům během deseti měsíců vyplatilo celkem 150 000.

Ostatní ministerstva odpověděla vyhýbavě a často uvedla pouze základní informace, které toho o rozdělování veřejných peněz příliš neříkají.

Největší problém totiž dělalo sdělení toho nejzásadnějšího: na kolik si poradci přišli. Tak například ministerstvo průmyslu a obchodu stroze odpovědělo, že průměrná finanční odměna 12 poradců činí před zdaněním necelých 25 000 korun.

Sluha dvou pánů

Odůvodnění připojilo ministerstvo zdravotnictví, jemuž radí dva lidé. Tvrdí, že údaje o příjmech jsou chráněny ústavním právem na ochranu soukromí, které "převažuje nad právem na informace", a nelze je proto poskytnout.

Jeden z poradců - Pavel Hroboň - přitom poskytoval konzultace i na ministerstvu práce a sociálních věcí. Úřad zodpovědný za kontroverzní projekt sKaret mezi 13 poradců v roce 2012 rozdělil přes tři miliony korun.

Tomu nejlépe ohodnocenému přišlo na účet během deseti měsíců 715 tisíc.

Dva fotbalové týmy

Na obraně zase nemají souhlas dotyčných a "poskytnutím osobních údajů by došlo ke kolizi ústavně zaručených práv". Pro ministerstvo obrany tak pracuje třináct bezejmenných lidí, jimž bylo v roce 2012 na platech a odměnách vyplaceno od 40 do 730 tisíc.

Vyhýbavě reagovalo i ministerstvo financí, které by ze svých konzultantů mohlo sestavit hned dvě fotbalová družstva. Ministrovi Miroslavu Kalouskovi a jeho lidem totiž celkem pomáhá 22 placených poradců. Ještě v roce 2010 přitom v oficiálním stanovisku pro Aktuálně.cz hovořilo ministerstvo pouze o třech poradcích, kteří se podělili o 1,3 milionu.

Kolik peněz bylo vyplaceno v roce 2012, nelze z poskytnutých informací zjistit. V odpovědi se dočteme, že za své služby v období od ledna do října Kalouskovi poradci zinkasovali mezi 25 a 615 tisíci.

Výši finanční odměny ke každému poradci zvlášť nerozepsalo také ministerstvo pro místní rozvoj. Rezortu radí 13 placených a 2 neplacení našeptávači. Dohromady jim byl v roce 2012 vyplacen 1 milion korun.

Tajit, tajit, tajit

Ministerstva školství a životního prostředí na žádost nereagovala vůbec, Aktuálně.cz proto svůj požadavek zopakuje.

V těch případech, kdy z úřadu přišla neúplná odpověď, online deník podal odvolání. Zatím na něj reagoval pouze úřad ministra zdravotnictví Leoše Hegera, který rozklad zamítl.

Neochota státních orgánů poskytovat informace o vysoce postavených úřednících se již dávno stala evergreenem a v několika případech musel o zveřejnění rozhodnout až soud.

V roce 2011 Nejvyšší správní soud (NSS) ve sporu Lidových novin s Kanceláří prezidenta republiky dal právu o svobodném přístupu k informacím přednost před právem na ochranu osobních údajů.

Také deník Aktuálně.cz před dvěma lety začal za pomoci renomované právní kanceláře Tomáše Sokola připravovat hromadné žaloby. Teprve pod jejich hrozbou úřady změnily názor a poskytly přehled platů a odměn svých úředníků.