Praktičtí lékaři věnují 80 procent svého času seniorům. Česku chybí specialisté na starší pacienty

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
5. 2. 2016 22:10
Specialistů na staré pacienty je málo, podíl seniorů ve společnosti přitom roste. Geriatry zastupují praktičtí lékaři, kteří péči o lidi starší 65 let věnují čtyři pětiny své ordinační doby. Tato jejich role přitom ještě posílí. Se stárnutím přitom mají problém i sami lékaři. V případě praktiků je průměrný věk lehce přes 55 let.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Brno – V Česku je nedostatek lékařů, kteří by se specializovali na péči o staré. Podíl seniorů ve společnosti přitom roste. Práci geriatrů tak zastupují praktičtí lékaři, kteří péči o lidi starší 65 let věnují osmdesát procent své ordinační doby.

Do věkové kategorie 65 let a více se nyní dostávají silné populační ročníky narozené v padesátých letech. Češi se navíc dožívají stále vyššího věku. Medik, který si vybere dráhu praktického lékaře, tak musí počítat s tím, že jeho hlavním posláním bude péče o seniory. Tato jejich role přitom ještě posílí.

„Stáváte se geriatry první linie,“ uvedla odbornice v oboru geriatrie a přednostka brněnské Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství Hana Matějovská Kubešová před plným sálem praktických lékařů. Skoro dvě stovky se jich v pátek sjely do Brna na konferenci pořádanou organizací Mladí praktici.

Geriatrů je totiž v Česku velmi málo – jen 162 podle údajů z roku 2013. A podle Matějovské jich jen těžko bude v budoucnu přibývat. Ministerstvo zdravotnictví plánuje změnit systém vzdělávání lékařů a některé obory sloučit. Zájemce o obor geriatrie by tak nejprve musel získat atestaci z interního lékařství a jeho vzdělávání by se tak prodloužilo o další dva roky. „Obava je taková, že by to lidi, kteří by se geriatrií chtěli zabývat, odradilo,“ říká lékařka.

Matějovská je propagátorkou toho, aby se lidé na stáří začali připravovat co nejdříve. Se svým týmem chodí přednášet do devátých tříd a na střední školy. Žáky obléká do speciálních kostýmů simulujících ohnutá záda, ztuhlé klouby i horší zrak.

Podle lékařky se česká populace stáří bojí a nerada se s ním smiřuje. „Připravenost společnosti není tak dokonalá, jak bychom si představovali, ale povědomí o tom, že tu existují starší lidé, že mohou potřebovat pomoc někoho jiného, se postupně začíná rozšiřovat,“ myslí si. Kvituje například snahy o propojení zdravotní a sociální péče nebo návrh ministerstva práce na pečovatelské volno, které by si až na půl roku mohli lidé vzít, aby se postarali o své nemohoucí příbuzné.

Se stárnutím mají problém i sami lékaři. V případě praktiků je průměrný věk lehce přes 55 let. Počet absolventů v tomto oboru ale narůstá. Za poslední tři roky jich podle předsedy Mladých praktiků Norberta Krále atestaci získalo kolem šesti set. „Je úžasné, že v současné chvíli do oboru přichází tolik mladých praktiků. Když jsem atestoval já, tak jsme byli za rok čtyři,“ podotkl na konferenci Cyril Mucha, který studia dokončoval v devadesátých letech a nyní je praktickým lékařem v Praze a odborným asistentem na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Podle Matějovské oboru praktického lékaře přidává na atraktivitě to, že je „do jisté míry vlastním pánem.“ Trendem je podle ní i to, že se z nemocnic a ordinací specialistů vrací k praktickým lékařům řada zákroků a vyšetření. „Praktický lékař pak není jen pisatelem žádanek, ale o pacienty se stará komplexněji,“ dodává Matějovská.

Čas lékařů a dalších zdravotníků je naceněný špatně, takže lékař, který věnuje hodně času svým pacientům, je za to mnohdy ekonomicky trestán, říká expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy