Ponížená a ustrašená země. Senátoři za KDU-ČSL a STAN kritizují Štěcha za prohlášení k Číně

ČTK ČTK
Aktualizováno 24. 10. 2016 23:36
Senátoři za KDU-ČSL a STAN nesouhlasí s tím, že předseda Senátu Milan Štěch podepsal prohlášení o oficiální politice Česka vůči Číně. Strany v otevřeném dopise kritizují, že Štěch dokument podepsal jménem Senátu, ač se o tom v horní komoře nedebatovalo. Prohlášení mělo podle nich "neuvěřitelně poníženou formu" a bylo navíc vydáno v zájmu země, která "trvale porušuje lidská práva a není zárukou bezpečnosti pro liberálně demokratické země". Štěch v reakci uvedl, že s prohlášením souhlasil, protože odpovídá principům strategického partnerství mezi Českou republikou a Čínou.
Milan Štěch.
Milan Štěch. | Foto: Reuters

Praha – Ústavní činitelé prohlášením o oficiální politice vůči Číně ustoupili nátlaku jiného státu a v zájmu možných obchodních výhod obětovali hrdost a sebevědomí vlastních občanů, napsali senátoři za KDU-ČSL a za Starosty a nezávislé (STAN) v otevřeném dopisu předsedovi horní komory Milanu Štěchovi (ČSSD). Domnívají se, že Štěch mohl překročit své pravomoci, když dokument podepsal jménem Senátu, ač se o tom v horní komoře nedebatovalo. Štěch v reakci uvedl, že s prohlášením souhlasil, protože odpovídá principům strategického partnerství mezi Českou republikou a Čínou.

Prohlášení vydali ústavní činitelé po setkání některých politiků s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou. Pokud chtěl Štěch v této věci vystoupit, měl tak podle senátorů za KDU-ČSL a za STAN učinit jako člen ČSSD nebo jako jeden ze senátorů, nikoli hlasem všech.

"Proti tomuto aktu ostře protestujeme. A protestujeme o to více, že všichni čtyři nejvyšší ústavní činitelé jste neplnili svou povinnost bránit své občany před nátlakem cizí moci," stojí v dopisu podepsaném předsedy obou klubů Petrem Šilarem a Janem Horníkem.

Prohlášení mělo podle nich "neuvěřitelně poníženou formu", a bylo navíc vydáno v zájmu země, která "trvale porušuje lidská práva a není zárukou bezpečnosti pro liberálně demokratické země". "Představili jste tak naši zemi jako společnost ustrašenou a nesamostatnou," píšou senátorské kluby. Pozastavují se rovněž nad tím, zda Štěch nepřekročil ústavní postavení, když za zahraniční politiku odpovídá premiér a prezident.

Štěch tvrdí, že prohlášení ústavních činitelů pouze odráží dohodu o česko-čínském strategickém partnerství, kterou letos v březnu uzavřeli prezidenti obou zemí v Praze. "Není mi známo, že by jakýkoliv člen současné vlády toto březnové prohlášení odmítl, nebo zpochybnil. Text prohlášení čtyř ústavních činitelů z 18. 10. se také nijak neodchyluje od oficiální zahraniční politiky České republiky, kterou se řídily české vlády od roku 1993," uvedl v tiskové zprávě předseda Senátu. Signatářům dopisů v nejbližší době prý odpoví podrobněji.

Prohlášení o respektu k územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí, podepsali vedle Štěcha prezident Miloš Zeman, předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Vydali ho v úterý večer poté, co se ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) sešel s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou. Prohlášení vyvolalo už tehdy značnou pozornost i kritiku.

Nebylo vůbec třeba takto reagovat, uznáváme politiku jedné Číny, sám dalajláma politiku jedné Číny nikdy nezpochybnil, říká sinolog Martin Hála. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

Další zprávy