Praha – Problémový projekt červené pražské karty Opencard mohl být dopředu chystaným podvodem.
Podle poslance Ivana Gabala (KDU-ČSL) o tom svědčí několik důkazů, na které během dosavadního dvouměsíčního působení narazil on a jeho osm kolegů ze speciální sněmovní vyšetřovací komise, která má prověřit pozadí akce, za níž Praha zaplatila přes jednu miliardu korun.
"Měli bychom nejen identifikovat, kde nastal problém ve vyšetřování, ale i kdo se dopustil té kruciální záležitosti, kterou tento podvod vznikl," říká Gabal v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
A své si myslí nejen o lidech z magistrátu z éry bývalého primátora Pavla Béma, kdy projekt Opencard vznikl, ale i o některých členech justice. Dozorující státní zástupkyni Dagmar Máchové například Gabal po jejím výslechu přímo řekl, že podle něj Máchová nemá zájem vyšetřovat korupci v zemi.
Aktuálně.cz: Jak zatím práci komise hodnotíte?
Ivan Gabal: Pro mě je to zatím v převaze pozitivní zkušenost a je to něco, co mě utvrzuje v základním dojmu z půlročního působení v parlamentu, že se dá hodně věcí udělat. Hlavní problémem je, že si člověk musí vybrat priority a za nimi pak jít. A bezpečnostní agenda, ať už je to vnější nebo vnitřní bezpečnost a prosazování právního státu, má jistou vnitřní konzistenci a myslím, že je načase, abychom jí začali řešit zevrubně. Co se týče komise, pomáhal jsem paní doktorce Ryšlinkové s přípravou trestního oznámení. Takže mám trochu výhodu, že jsem tu věc měl v hlavě, znal jsem souvislosti, které provázely přinejmenším její oznámení.
A.cz: Spolupráce poslanců, kteří zastupují všechny parlamentní strany, funguje?
Musím říct, že jsem velmi překvapený jak kooperativností kolegů, tak i určitou základní shodou na tom, co máme dělat a kudy vyšetřování vedeme. Překvapivé pro mě bylo, že původně jsme si řekli, že budeme sledovat jen to, kde se stala chyba ve vyšetřování. Ať už na straně policie nebo v činnosti státních zástupců. Ale jakmile jsme důkladně začali sledovat výpovědi a vyslýchat, tak se ukázalo, že nemůžeme obejít skutkovou podstatu té věci.
Tím, že se ponoříme do toho, co se na radnici v souvislosti s projektem opencard dělo, jsme schopni daleko lépe identifikovat, kde se vyšetřování "uhnulo" z podstatného skutkového směru a myslím, že zodpovědně mohu říct, že ze skutkového směru vyšetřování uhnulo.
A.cz: Přece jen komise má mandát do konce roku. Při současném tempu, jakým pracuje, je reálné, že se doberete nějakého cíle? Jestli jste se vyslýcháním úředníků a politiků příliš nerozkročili?
Zprvu to vypadalo, že my jsme koně, kteří se zapřáhnou za vůz, který uvázl v blátě, a budeme ho z toho bláta tahat. A teď vidíme, že se vůz opencard rozjel vlastní silou a vahou toho maléru. A my za ním vlajeme a snažíme se udržet s vývojem v kontaktu. Protože se může stát, že během měsíce bude několik desítek tisíc Pražanů bez tramvajenky, bude odsouzený primátor a celá rada a všichni budou koukat na nás a říkat: "Tak dělejte, vyšetřujte".
Nás žene pokračování nedůslednosti ve vyšetřování a to, co se dá nazvat těžkými defekty právního státu. Je to ale souboj s časem. Jestliže máme čas do konce roku, tak do konce roku s nějakým výsledkem na stůl přijdeme. Řada z nás už nějaké obrysy pevniny, nebo možná ledovce, vidí. Ale potřebujeme ještě nějaký čas a já mám pocit velkého stresu z toho, jak se kauza valí ve svých důsledcích. Případ opencard je pro všechny, kterým leží na srdci stav právního státu, takové memento mori. A pokud se nám něco podaří udělat, tak by to mohlo mít slušný očistný účinek pro lidi, kterým na právním státu pracují a záleží jim na něm – ať už jsou to poctiví soudci, státní zástupci, ale i policisté.
A.cz: Je ale možné, a hlavně reálné, že se doberete cíle? Aby si lidé mohli říct, že tady nějaký výsledek je a není to jen sedmnáctá vyšetřovací komise, která nic nezjistila?
Vzal jsem to hodně zeširoka, ale samozřejmě mám poměrně jasnou představu, kam bych se chtěl dostat. Součástí té představy je i to, že bychom měli nejen identifikovat, kde nastal problém ve vyšetřování, ale i kdo se dopustil té kruciální záležitosti, kterou tento podvod vznikl.
A.cz: Je to reálné se něčeho takového dobrat?
Myslím si, že ano.
A.cz: Do konce roku tedy řeknete "Stalo se tu tohle a tohle"?
Řekl bych, že jsme v pěti nebo šesti jednacích dnech, které jsme zatím měli, už tu věc rozkryli do takové míry, abychom identifikovali, kde nastal problém. A teď musíme hledat i toho, kdo je za něj odpovědný. K tomu nás povede důsledná analýza všech zjištění. Otázka je, zda se nám pro to podaří získat potřebný důkazní materiál. Ale myslím, že u řady skutků, které státní zastupitelství odložilo, už máme podepsané výpovědi o tom, že se ty skutky staly.
A.cz: Řekl jste, že konkrétní, hmatatelný výstup bude. Co si pod tím může člověk představit? Bude to jen nějaké konstatování nebo trestní oznámení nebo ještě něco jiného?
Výstupem by nadále nemělo být, že na někoho ukážeme prstem, že si nakradl nebo nakradla. Výstupem by mělo být jasné konstatování, kdo zanedbal vyšetřování a rozkrytí kauzy do té míry, že se za a/ nevyšetřila a za b/, že se vůbec mohla stát. Takže se bavíme o selhání úřadů a volených orgánů a řekl bych, že tam je odpovědnost diferencovaná. Kořen věci je, že někdo připustil, aby se stala. A při vyšetřování někdo postupoval tak, že se ji nepodařilo rozkrýt.
A.cz: Je tedy možné, že bude podáno třeba trestní oznámení na exprimátora Pavla Béma?
Nechci přistoupit na symboliku libovolného jména, ale samozřejmě pokud tam sedí dva policisté jako poradci a pokud po poradě s nimi dojdeme k závěru, že podnět je na místě, tak ho uděláme. Ale znovu říkám, pro mě to je konzumace právního státu. A je důležité udělat rekonstrukci právního státu. My se na jedné kauze pokoušíme identifikovat, proč právní stát nefunguje. A pokud se nám to podaří, poukážeme na ta rozbitá nebo poškozená místa a budeme dostatečně důrazně požadovat nápravu, tak pomůžeme do budoucna mnoha lidem, aby se jim nestalo, co se stalo inženýru Chytilovi nebo dalším úředníkům, kteří byli opravdu ošklivě justičně pošikanovaní.
A.cz: V této souvislosti nejde opomenout výslech státní zástupkyně, která se přímo vám velice nelíbila. Je možné, že ji budete předvolávat znovu, žádat o zbavení mlčenlivosti v širším rozsahu?
Je to jedna z věcí, na které se v komisi neshodneme. Já už její další výslech nepovažuji za přínosný, podle mého názoru se paní doktorka (Dagmar Máchová - pozn. red.) definovala dostatečně jasně, a když její výpověď konfrontuji s tím, co o kauze vím, tak další výpověď nepotřebuji. Naopak kolegové si myslí, že bychom měli dosáhnout toho, aby byla zproštěna mlčenlivosti v širší míře a měli možnost ji dovyslechnout.
A.cz: A pokud odhlédneme od komise. Vidíte jako možné, že by ještě za opencard mohla být obviněna původní rada?
Odpověď vám budu moci dát, až budu mít subjektivní pocit, že věci rozumím a rozumím i tomu, kdo za ni byl odpovědný. My máme podepsanou výpověď bývalého ředitele odboru informatiky, že vědomě rozděloval velké zakázky na malé zakázky pro Haguess, a podle jeho tvrzení o tom pravidelně informoval radu. To je něco, od čeho pochopitelně nejde odhlížet, a budeme se ptát, jak je to možné kvalifikovat. Takových věcí je tam více. Konzultace na magistrátu, pokud jde o předpisy a právní poměry na tehdejší radnici, mě skutečně uvedly do situace, kdy si myslím, že pravomoc ředitelů odborů a fungování rady vůči úřadu dávala takovou toleranci k volnému zacházení s velkými finačními prostředky, že tam mohlo docházet k těžkým machinacím a rada si nad tím mohla umýt ruce.
Když si třeba uvědomíte, že s nástupem ředitele odboru informatiky Krause se rozpočet odboru zvedl ze 600 milionů na dvě miliardy. A co bylo do dvaceti milionů, tak mohl ředitel rozhodovat sám. Můžete si udělat obrázek o tehdejších poměrech.
