Občanští demokraté, lidovci a unionisté byli proti, všichni komunisté naopak zvedli ruku pro. Sociálnědemokratickou frakci tato otázka rozdělila, zrušení lustračních zákonů ale podpořila jen menší část klubu ČSSD.

Lustrační zákony znemožňují lidem, kteří pracovali pro bývalý režim, zastávat funkce ve státní správě. O zrušení těchto norem se
komunisté neúspěšně pokusili naposledy v červnu 2003.

Nyní to navrhla Zuzka Rujbrová (KSČM) a její iniciativu nejprve podpořil i premiér Jiří Paroubek (ČSSD). Poté, co tím rozladil koaliční partnery a stoprocentní podporu nenašel ani v ČSSD, ale svůj názor přehodnotil. Podle něj může zrušení lustrací ještě rok či dva počkat.

Zastánci lustračních zákonů soudí, že jde o sice nedokonalou, ale přesto zásadní pojistku, aby se do nejvyšších funkcí ve státní správě nedostali agenti, bývalí vysocí důstojníci Státní bezpečnosti a nomenklaturní špičky bývalé KSČ. Odpůrci těchto norem naopak míní, že takové zákony jsou nemorální, protože vycházejí z principu kolektivní viny a člověka nehodnotí podle toho, co skutečně dělal, ale podle toho, že byl někde evidován.#reklama

Paroubek se domnívá, že otázka lustrací by se měla vyřešit předtím, než vstoupí v platnost nový služební zákon. Jeho účinnost sněmovna nedávno posunula na začátek roku 2007.

Lustrační zákon schválil parlament v roce 1991, o rok později jej doplnil o takzvaný malý lustrační zákon, který se vztahuje na
službu u policie a ve vězeňství. Zákon měl platit pět, později deset let, nakonec byla v roce 2000 doba platnosti prodloužena na
neurčito.

Lidé, kteří chtějí zastávat například vysoké funkce ve státní správě, tak musejí i nadále předkládat osvědčení, že před rokem 1989 nebyli vysokými funkcionáři komunistické strany či příslušníky a agenty komunistické tajné policie - StB.