Praha – Jednání o platech zákonodárců se ve Sněmovně proměnilo ve frašku. Koalice se nedokázala dohodnout, který z mnoha návrhů ve třetím čtení podpoří. Poslanci navíc v jednu chvíli jednání přerušili, protože na schůzi Sněmovny chyběl premiér Bohuslav Sobotka, který přijímal předsedkyni polské vlády.
Do dolní komory parlamentu se vrátil v podvečer zhruba na půl hodiny, mezitím však stihl vytočit jak opozici, tak i část koaličních poslanců. Důvodem bylo odmítnutí dohody, ke které došli předsedové poslaneckých klubů. První místopředsedkyně za ANO Jaroslava Jermanová, ke které se připojil další místopředseda Petr Gazdík (TOP 09), vyzvala Sobotku k omluvě, za což jí zatleskali její kolegové napříč všemi stranami.
Sobotka navíc na plénu prohlásil, že "gentlemanské" dohody učiněné na půdě Sněmovny nejsou závazné. Touto poznámkou rozzuřil opozici. "Za 25 let ve veřejné službě jsem ještě nezažil, že by dohoda všech předsedů poslaneckých klubů byla vnímána méně silně než zákon," prohlásil předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.
K němu se přidal šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura, který prohlásil, že odteď už opozice bude odmítat dojednávat jakoukoliv dohodu s předsedou klubu ČSSD Romanem Sklenákem. Podle Stanjury navíc Sobotka lže, když říká, že o vznikající dohodě nevěděl.
Zmatek ve Sněmovně
Ještě před necelými dvěma týdny se přitom zdálo, že druhé i třetí čtení budou bezproblémovou záležitostí díky stoprocentní shodě všech stran. Sociální demokracie ale nakonec na poslední chvíli pozměňovací návrh k novele zákona o platech, na němž se dohodly všechny poslanecké kluby a který počítal s růstem o 14 procent, odmítla.
Místo toho se ANO vrátilo k původnímu vládnímu návrhu, který počítá jen s jednoprocentním růstem. Lidovci dokonce navrhli zmrazení platů na jeden rok.
"Abychom tento systém dostali do nějakého algoritmu, a pokud nejsme schopni se dohodnout letos, tak jsme přišli s tímto návrhem. Náš návrh vychází z toho, že schůzek už bylo hodně a honit to v úterý je opravdu pozdě," řekl novinářům ve Sněmovně viditelně rozladěný šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Pozice ČSSD je nejasná - část poslanců podporuje vládní návrh, část by ráda výraznější zvýšení platů. Do toho navíc přišel návrh předsedy Sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD), který navrhl kompromisní řešení, aby se platy zvýšily o 2,9 %.
Lidovecký návrh sociální demokraté kritizují jako pouhý odklad, který nic nevyřeší. "Kolegové si myslí, že když to odložíme, tak situace bude nějak jiná, klidnější. Ale i ze zkušenosti, kterou máme, víme, že jiná nebude," řekl deníku Aktuálně.cz předseda klubu ČSSD Roman Sklenák.
Patovou situaci budou v příštích dnech znovu muset řešit špičky vládních stran. "Bude se k tomu muset svolat koaliční rada," uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Koaliční trio přitom riskuje, že namísto toho, aby si zákonodárci od příštího roku polepšili minimálně, by jim od Nového roku přišlo o 15 tisíc více.
Obstrukce opozice nechystá
Situaci by mohla ještě více zkomplikovat opozice, kdyby se rozhodla k obstrukcím. V tuto chvíli to ale zjevně nechystá. "Kdybychom jim neschválili mimořádné zkrácení lhůty, tak by to vůbec nestihli. Ale my se těchto hádek nebudeme účastnit a nebudeme se účastnit ani hlasování," řekl Aktuálně.cz předseda poslaneckého klubu TOP 09 Kalousek.
Koalice podle něj má většinu, díky které si může odhlasovat, co chce. "Ať platy sníží, nechají, zvýší… My jsme byli ochotni se k nim připojit, když požádali o podporu s tím, že se jedná o stoprocentní konsenzus. Pro nás ta diskuse neexistuje," dodal.
Žádné velké zdržování nechystá ani ODS. "My si k tomu něco řekneme, ale nebude to určitě nic obstrukčního," odmítl oddalování hlasování šéf klubu občanských demokratů Zbyněk Stanjura. "Pamětníci, kteří jsou v Poslanecké sněmovně dlouho, říkají, že je to poprvé, kdy nebyla dodržena dohoda všech poslaneckých klubů," podotkl.
Jednání o novele navíc ukáže další věc – jak si dokáže premiér Bohuslav Sobotka zkrotit své poslance. V prvním čtení totiž proti zvýšení platů o pouhé procento vystoupil Vítězslav Jandák.
"Pro národ bych chtěl jenom upozornit, že ten pitomej poslanec má základ 55 tisíc korun a dává zákony této země! Je de iure nadřízený například ředitelům státních firem! A kolik berou tito ředitelé státních firem? Půl milionu. Přes půl milionu měsíčně!“ protestoval Jandák na začátku listopadu ve Sněmovně.
Zeman pohrozil dalším vetem
Politikům je přitom jasné, že hrají prakticky o každý den, jsou navíc limitováni tím, že třetí čtení zákonů umožňuje jednací řád Sněmovny jen ve středy a pátky. Je potřeba počítat i s tím, že zákon musí odsouhlasit i horní komora a podepsat prezident Miloš Zeman.
Ten už v pondělí pohrozil, že pokud by dolní komora odhlasovala nárůst o 14 procent, zákon by vetoval. Podle něj je navýšení platové základny o více než sedm tisíc korun "nenažranost".
"Nesouhlasím s tím, aby v době, kdy všichni hledáme každou korunu, kterou bychom věnovali na užitečné investice, rostly poměrně závratným tempem platy poslanců a senátorů," uvedl při návštěvě Jihomoravského kraje.
