Jiří Rokl (SNK-ED), někdejší i současný starosta Rychnova v podzimních volbách neuspěl a do městského zastupitelstva se dostal jen díky tomu, že se jeden z úspěšných a řádně zvolených kandidátů jeho strany mandátu vzdal. Poté byl Jiří Rokl zastupitelstvem zvolen za starostu.
Mnozí voliči v Rychnově pak měli podezření, že odstoupivší zastupitel Jan Červinka byl na kandidátce SNK-ED jen proto, aby jako lékař přitáhl straně hlasy a vytvořil místo pro ty, kteří se chtějí politikou živit, ale voliči je tolik nechtějí. Mezi rychnovskými občany proto vznikla petice protestující proti způsobu, jakým se Jiří Rokl na místo starosty znovu dostal.
Včera ji projednalo zastupitelstvo, ale protest voličů neměl úspěch. "Přihodilo se to, čeho jsme se obávali. Starosta při projednávání neřekl ani slovo a zastupitelé řekli, že petice nemá důvod, aby vůbec byla," říká jeden z autorů Michael Duben.
Jak se přepočítávají hlasy?
- Volební zákon zná komplikovaný systém přepočítávání hlasů, jehož smyslem je zabránit jednobarevným zastupitelstvům. Volební komise nejprve získá "podíly", které vznikají vydělením celkového počtu platných hlasů jednotlivých stran postupně lichými čísly od jedné až po to, které odpovídá počtu kandidátů té či oné strany. Vzniklé podíly všech stran se následně seřadí podle velikosti až do počtu mandátu.
- Na řadu poté přicházejí preferenční hlasy, které mohou zamíchat pořadím na kandidátních listinách. Změna vzniká tak, že celkový počet hlasů strany se vydělí počtem kandidátů. Má-li nějaký kandidát nejméně o 10% hlasů více než je vypočítaný průměr, tak automaticky postupuje na první místo. Pokud je takových kandidátů více, seřadí se podle získaných hlasů.
A starosta Rokl uvedl: "O petici se na zasedání diskutovalo. Pak jsme došli jsme k závěru, že nebyl porušen zákon, a tak se nebude nic měnit."
Lékař jako vábnička na voliče?
Co se přesně před volbami stalo?
Lékař Jan Červinka se díky preferenčním hlasům vyhoupl ze třináctého místa kandidátky na čtvrté - volené. To nečekal ani on ani jeho strana. Už před volbami se o něm vědělo, že v zastupitelstvu města být nechce. Potvrzuje to i jeden politiků, který, byť ne na jméno, říká: "Byl tam kvůli tomu, aby přitáhl hlasy. Kdyby byl náhodou zvolen, stejně by zastupitele dělat nechtěl. Řekl mi to on sám."
Tuto verzi potvrzuje i rychnovská občanka Hana Rathouská, které na ustavujícím zasedání zastupitelstva proti Roklovu zvolení za starostu vystoupila. S Červinkou mluvila telefonicky po volbách, kdy se hovořilo o jeho odstoupení. "Řekl mi, že na to prostě nemá čas a že se tomu nechce věnovat. Prý si myslel, že nebude zvolen, proto byl na kandidátce."
Sám Červinka se k nepříjemné situaci vracet nechce a celé to považuje za nešťastné vyústění voleb.
Petice proti politické dohodě
Starostu Rokla nespokojení občané neprve otevřeným dopisem vyzvali k odstoupení, a když nereagoval, sepsali petici. Pod ní se nakonec sešlo 1100 podpisů.
"Podle nás byl popřen smysl demokratických voleb ve městě, protože Jiří Rokl získal post odstoupením jiného zastupitele s výrazně vyšším počtem preferenčních hlasů," vysvětluje další z autorů petice Martin Duben s tím, že on sám volil kandidáty různých stran. "Nejvíce jsem volil z kandidátky, kde byl i pan Rokl (SNK-ED), tedy i kandidáta, který se mandátu vzdal. Starostu jsem vůbec nevolil," upřesňuje.
Zákon ano. Ale mravy?
Rychnovské zastupitelstvo má pravdu, že Roklova cesta od volební porážky až k postu starosty zákon neporušuje. Postup byl regulérní, protože podle právních předpisů starostou může být zvolen kdokoli, tedy i člověk, jenž byl zprvu náhradníkem.
"Na druhou stranu ovšem politická strana (SNK-ED) přepuštěním mandátu jednoho ze svých kandidátů jinému, méně úspěšnému, ukázala, že pro ni je důležitější prosadit konkrétní osobu na konkrétní post než respektovat vůli voličů," komentuje situaci politoložka Univerzity Hradec Králové Pavla Dočekalová.
SNK-ED se brání, že za vzniklou situaci může nespravedlivý volební systém. Nebýt jeho tak by se Jiří Rokl do zastupitelstva beztak dostal, zní z řad jejích politiků. "Za nemorální to (rezignaci Červinky a zvolení Rokla starostou) nepovažuji," brání rozhodnutí zastupitelstva Jiří Kotek (SNK-ED), blízký spolupracovník starosty.
"Nespravedlností" má Jiří Kotek na mysli přepočítání hlasu získaných ve volbách, kterým chce zabránit zákon tomu, aby na radnicích vznikaly jednobarevné koalice. Pak se stalo, že v rychnovském zastupitelstvu usedli i lidé, kteří celkově dostali méně hlasů než Jiří Rokl.
Sám Rokl už dříve ale uvedl, že se do čela města dostal zákonnou formou a dále se k tomu odmítl vyjadřovat.
Mohli jít k soudu
Vedle sepsání petice měli nespokojení občané ještě možnost obrátit se na soud. " V tomto případě si ale nejsem moc jistá, co by bylo podstatou stížnosti," říká politoložka Dočekalové s tím, že se na tuto problematiku přímo nespecializuje.
Spoluiniciátor petice Martin Duben, vzděláním právník, říká, že úspěch v soudním řízení by se nedal předem odhadnout. "V tomto daném případě bychom možná měli šanci, protože by se to třeba dalo ustát na skutečnosti, že (Červinka) svou kandidaturu nemyslel vůbec vážně."
V zákoně je přitom uvedeno, že ke kandidátní listině musí být přiloženy vlastnoručně podepsané prohlášení jednotlivých kandidátů a ti v nich musí uvést, že souhlasí se svou kandidaturou a že jim nejsou známy překážky volitelnosti.
Lékaři a učitelé voliče přitahují
Případ z Rychnova připomenul známý problém: Strany na své kandidátky posílají na přední místa kandidáty, kteří jim přitahují voliče. "Lékaři a učitelé slouží k nabrání voličské základny, neboť jsou nejlépe volitelní. To je pravda, kterou si lidé musí uvědomit," říká letitý místní politik Josef Ješina (ČSSD).
Přiznává to i Jiří Kotek. "Dělají to všichni. Lékaři a učitelé mají výhodu, že jsou v městě známí, proto jsou na kandidátky zařazováni," vysvětluje s tím, že v případě Červinky nikdo ve straně nečekal, že jej hlasy mohou vynést tak vysoko.
Chi věci změnit, říká Martin Duben
Martin Duben říká, že petici zorganizoval proto, aby politici respektovali rozhodnutí voličů. "Když už jsem se do toho pustil, je více věcí, kterou jsou třeba změnit, a to nejen v našem městě," říká.
Například tvrdí, že není důvod, aby se hlasovalo tajně. "Taková hlasování nedávají kontrolu nad lidmi, které jsme volili. Dále je nutné nastavit podmínky, za kterých se bude prodávat a pronajímat obecní majetek, aby k němu neměli přístup bohatší a informovanější na úkor obce, zprůhlednit financování města," dává příklady věcí, které by se mohly změnit.
"Nápadů je dost, některé mohou být naivní, jiné složitěji realizovatelné, než si představuji, ale je třeba o těchto věcech mluvit."
Jeho bratr Michael dodává: "Budeme lidi upozorňovat, proč se asi zastupitelé a starosta drží svých křesel a ať chodí na jednání zastupitelstva."
Šestnáct let v čele města
Jiří Rokl je ve vedení města od roku 1990. Kariéru komunálního politika začínal ve funkci místostarosty, od roku 1994 pak pevně drží post starosty. Kolem něj, ale i jeho blízkých spolupracovníků se v průběhu let točilo několik kontroverzních kauz.
Jednou z nich, mediálně nejvíce propíranou bylo postavení supermarketu Lidl, kterému nemohou místní přijít na jméno, protože podle nich hyzdí výhled na město. Přestože se mezi lidmi a politiky hovoří otevřeně o korupci a netransparentnosti, důkazy chybí.
