Praha - Na nového ministra životního prostředí Richarda Brabce z Babišova hnutí ANO čeká v jeho nové funkci test. Ekologické organizace si na něm chtějí ověřit, jestli Brabec v čele zeleného resortu nebude spíš hájit zájmy chemického průmyslu, kde roky působil jako vrcholový manažer.

Test má jméno Integrovaný registr znečišťování.

Do této databáze rok co rok posílají stovky podniků včetně chemiček údaje o vybraných škodlivých látkách, které fabriky vypouštějí do ovzduší, do vody nebo jsou součástí odpadů. Kdokoli se pak může na internetové stránce irz.cz podívat třeba na to, jakými škodlivinami a v jakém množství zatěžuje životní prostředí továrna v jeho městě.

Svazu chemického průmyslu přitom dlouhodobě vadí, že český registr je přísnější než příslušná evropská směrnice. A roky usiluje o to, aby se databáze „smrskla" pouze na bruselský rozměr.

S tím ale nesouhlasí ekologická sdružení, ale třeba ani ekologická sekce Akademie věd. Čekají, jak se teď k registru postaví právě nový muž na ministerstvu životního prostředí.

Kromě toho, že Richard Brabec stál v čele několika chemiček, byl i dlouholetým funkcionářem vlivného Svazu chemického průmyslu.

Organizace spolu s ministerstvem průmyslu už dosáhla dílčího omezení registru, ale z posledního vyjádření vyplývá, že by ráda zbavila registr všeho, co je nad evropskými požadavky.

Brabec chce registr prověřit

A Brabec už dal svým někdejším kolegům z chemického svazu najevo, že nejsou bez šance. Role ministra životního prostředí je pro případnou změnu v registru znečišťování klíčová, celý systém patří do jeho kompetence.

„Je pravda, že český registr znečištění je přísnější než příslušná evropská legislativa. A už ta je v mnoha ohledech z hlediska životního prostředí nejpřísnější na světě. Pokud jsou české zákony přísnější, měli bychom přesně vědět proč. Budu se tím dál zabývat a rád bych dostal vysvětlení z hlediska reálné nebezpečnosti látek, které jsou v našem registru navíc oproti tomu evropskému," řekl Brabec pro iDnes.cz.

S dalším osekáváním emisní databáze nesouhlasí sdružení Arnika a další nevládní organizace.

„Pan Brabec by měl v nové roli Integrovaný registr znečišťování naopak hájit a prosazovat normy výhodnější pro životní prostředí než pro průmyslové podniky," řekl Jindřich Petrlík z Arniky, která z údajů z databáze každý rok sestavuje podle různých kritérií tabulky největších českých znečišťovatelů.

Petrlík dodal, že přísnější registr, než vyžaduje Brusel, není žádnou českou zvláštností. Stejně je na tom například Francie, Holandsko nebo Velká Británie, i když každá země má databázi nastavenou jinak.

Proti dalšímu omezování registru se před časem postavila i ekologická komise Akademie věd. Kritizovala třeba požadavek, aby továrny už napříště nemusely hlásit chemické látky v odpadech.

„Vážně by to poškodilo právo občanů na informace o tom, jaké toxické látky vznikají v průmyslových podnicích v jejich sousedství," varovali vědci.

Pokud by byly vyškrtnuty chemické látky v odpadech, znamenalo by to podle akademiků, že by se registr nevztahoval například na 62 procent produkce toxické rtuti.

Tři miliardy, nebo 48 milionů?

Když se za předchozích vlád řešilo, jak českým podnikům snížit „papírování", opakovaně se na seznamu objevoval i registr znečišťovatelů.

Před dvěma lety tehdejší premiér Petr Nečas a ministr průmyslu Martin Kuba představili svůj plán s názvem „O 30 % méně byrokracie v podnikání v roce 2014".

V prezentaci pro novináře uvedli, že „firmy v ČR mají v rámci EU suverénně nejvíc povinností s ohlašováním" do registru a že „sjednocení s požadavky EU sníží zátěž o 3 miliardy korun".

Sdružení Arnika ovšem označilo tuto sumu za „nafouknutou bublinu". Mnohem blíž k realitě má podle něj analýza, kterou si před třemi lety nechalo u výzkumného centra VYCERRO vypracovat ministerstvo životního prostředí.

„Vyvolané náklady sytému Integrovaného registru znečišťování činí téměř 48 milionů korun, z čehož 22 % souvisí s plněním povinností stanovených nařízením o evropském registru a 78 % s plněním povinností stanovených českou legislativou," uvádí se ve zprávě.

„Průměrné vyvolané náklady na 1 subjekt (provozovnu) činí téměř 10 tisíc Kč. Při zohlednění mediánu však tato hodnota klesá na 6,4 tisíce Kč," stojí dále v dokumentu.

V podobné finanční hladině se pohybuje chemička DEZA z Babišova koncernu Agrofert.

„Shromáždění a vyplnění hlášení do registru nás stojí pouze mzdové náklady na práci specialistů v rozsahu zhruba pěti dnů. Jde o náklady v řádu desetitisíců korun," sdělil podnik Insideru.