Praha – Jako bankéř vydělával až sto tisíc měsíčně. Nebýt centra Rubikon, kde získal dočasné dotované místo, nezavadil by pan Rudolf už téměř rok o jinou práci než příležitostné brigády. Důvod je jediný – v trestním rejstříku má záznam za úvěrový podvod, za který u soudu vyfasoval tři roky s pětiletou podmínkou.
Do vypršení trestu mu přitom zbývají ještě dva roky. "Aktivně jsem oslovil 180 firem, z toho v 80 případech jsem se dostal do druhého kola. Potřebnou kvalifikaci jsem měl, ale narazil jsem jen kvůli tomu, že jsem byl odsouzen," ilustruje obtíže s hledáním práce.
Do centra, které pomáhá právě odsouzeným lidem s dalším uplatněním, se pan Rudolf přihlásil po svém nedobrovolném konci v bankovním sektoru. V pátek se zúčastnil takzvaných pohovorů nanečisto – setkání odsouzených se zástupci firem, s nimiž Rubikon spolupracuje a které už s podobnými zaměstnanci mají zkušenost.
Tato akce má klientům pomoci se naučit, jak prodat své schopnosti a zároveň se vypořádat se svou minulostí. A i když jde pouze o pohovory nanečisto, většinou prý alespoň jeden z uchazečů získá reálnou nabídku práce.
Hlavně se nebát
Většina otázek se nevyhnutelně týkala Rudolfovy minulosti a toho, zda se jeho chování může opakovat. Podle Rubikonu je klíčové, aby trestaný člověk dokázal zaměstnavatele přesvědčit, že jejich důvěru nezklame. Firmy by se na druhou stranu měly rozhodovat férově a bez předsudků.
Rudolfa (a nejen jeho) naopak zajímá, jakou formou by ho firmy zaměstnaly. Pro lidi se záznamem v rejstříku je to totiž možná ještě podstatnější otázka než třeba výše platu. Trestaní totiž podle zákona nemohou mít živnostenský list, což jejich postavení na trhu rovněž nepřidá.
Po cvičném pohovoru Rudolf vysvětluje, že nejdůležitější je se nebát. "Jakmile se začnete bát, tak je to při pohovoru cítit," říká s tím, že podstatné je, aby se člověk nesnažil řešit problém sám.
U poloviny firem mají odsouzení stopku
Podle ministryně spravedlnosti Heleny Válkové, která se pátečního pohovoru zúčastnila, může jen takovéto zacházení s trestanými lidmi pomoci s jejich návratem do normálního života.
"Pána bych zaměstnala a využila bych jeho dovedností. Jen bych mu pro začátek nesvěřila práci spojenou s odpovědností za finance či za finalizaci zakázky," měla z pohovoru s Rudolfem dobrý dojem Válková.
Sami zaměstnavatelé, kteří už odsouzené zaměstnávají, s nimi mají většinou dobré zkušenosti. Nenaplňují se tak nejčastější obavy z toho, že takoví zaměstnanci budou problematičtí a neodpovědní.
Jako větší riziko, a koneckonců je to i nejčastější důvod, proč odsouzení o získané místo přijdou, vidí fakt, že zejména vězni nemají dostatečné pracovní návyky. Nejsou tak třeba zvyklí vstávat do práce, chodit do ní pětkrát týdně.
Statistiky však ukazují i druhou stranu mince. Polovina firem totiž odmítá přijímat lidi se zápisem, a to na jakoukoli pracovní pozici. Pětina firem pak posuzuje i schopnosti uchazečů a jen asi 15 procent zaměstnavatelů trestní rejstřík neřeší.
