Podezření v kauze Havlín: Další žalobce měl dostat úplatek

Radek Nohl Marek Pokorný Radek Nohl, Marek Pokorný
12. 8. 2015 10:34
Úplatek za ovlivnění případu opilého řidiče dostal podle rozsudku od soudce Havlína i žalobce Pavel Suchánek. Policie jej ale neobvinila. Lenka Bradáčová nevylučuje další kroky.
Soudce Ondřej Havlín.
Soudce Ondřej Havlín. | Foto: ČTK

Praha/Kladno - Odůvodnění rozsudku nad soudcem Ondřejem Havlínem ukázalo, že možná ne všichni, kdo se podíleli na jeho korupční kauze, skončili před soudem.

Soudce Petr Sedlařík na závěr procesu zmínil jednoho člověka, jehož jméno se neobjevilo mezi obviněnými. Jde o státního zástupce Pavla Suchánka z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2. Tomu podle verdiktu kladenského soudce, který kauzu v první instanci řešil, Havlín slíbil 50 tisíc a poté mu i peníze předal. Jenže Suchánka policie neobvinila, a tak ani neskončil před soudem spolu s Havlínem.

Vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová, která má tento případ na starosti, ale nyní nevylučuje další kroky. "Další postup zvolím až poté, kdy se budu moci seznámit s argumentací soudu ve vztahu k jmenovanému státnímu zástupci, tedy z rozsudku," řekla Aktuálně.cz.

Žalobce dostal úplatek, uvedl soudce

Soudce Sedlařík ve svém verdiktu uvedl, že Suchánkovi byly předány peníze za ovlivnění nehody opilého řidiče Vojtěcha Kocúra. Podle žaloby šlo v jeho případě na úplatky celkem 200 tisíc korun. Havlín v hovoru s dalším již odsouzeným, Borisem Šteflem, který zachytily policejní odposlechy, řekl, že Kocúra "z toho chlastu dostane".

"Havlín nejprve 7. 1. 2013 kontaktoval státního zástupce Pavla Suchánka, který v dané trestní věci poté trestně rozhodoval a jemuž slíbil částku 50 tisíc korun. Což Štefl akceptoval. Finanční částku v nezjištěné výši předal Štefl Havlínovi 14. 1. 2013 kolem 13:15 na parkovišti u Obvodního soudu pro Prahu 2. Téhož dne kolem 13:25 ji předal Havlín Suchánkovi," uvedl soudce Sedlařík při čtení rozsudku.

I když samotné předání peněz odposlechy nezaznamenaly, podle soudce Sedlaříka se uskutečnilo. "Dovodil jsem z dalších nepřímých důkazů, že k nabídce a posléze i předávce (peněz) došlo," prohlásil Sedlařík.

Suchánek to ale popírá. "Já jsem rozhodně nikomu nic neslíbil. Žádné výhody ani peníze jsem nepřevzal," prohlásil v rozhovoru s reportérem Aktuálně.cz.

Podle něj si Havlín často dělal srandu. A tak prý na odposlechu nemusel mluvit pravdu. "Musel byste ho znát - byl to opravdu velice svérázný člověk. Samá srandička, legrace, takže to, kdy mluvil vážně a kdy to byla legrace, to bylo skutečně velice těžké vyhodnotit," dodal Suchánek.

Tresty v kauze Havlín

Soudce Sedlařík nepravomocně odsoudil Havlína k 6,5 rokům vězení, státní zástupce František Fiala dostal 3 roky a 10 měsíců. Na 10 měsíců má jít do vězení také Jaroslav Kříž, Ludvík Sýkora byl odsouzen ke dvěma rokům za mřížemi, další tři odsouzení dostali podmínky.

Soudce Sedlařík upozornil, že samotným Suchánkem i případnými dalšími podezřelými se více zabývat nemohl, protože je žalobce neposlal na lavici obžalovaných. "Ještě asi nějaká špetka chyběla," řekl. A poukázal na to, že on uvedený případ řešil jen směrem k Havlínovi a dalším obžalovaným, ne však k Suchánkovi. "Nevím, co ten Suchánek udělal potom. Mohl říct nechci," podotkl.

Pokud by vyšetřovatelé získali další důkazy, mohl by být Suchánek dalším obviněným v této kauze. "Pokud by čistě teoreticky došlo k zahájení trestního stíhání, může ministr spravedlnosti využít své pravomoci a rozhodnout o jeho dočasném zproštění z výkonu funkce státního zástupce, a to po dobu trvání trestního řízení," uvedl Jiří Hovorka z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.

Proti Suchánkovi by mohla být podána i kárná žaloba. Ta je však limitována lhůtami. "Návrh na zahájení kárného řízení musí být podán nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do tří let ode dne spáchání kárného provinění," vysvětlil Hovorka.

Redaktorka skončila s podmínkou

Na roli státního zástupce Suchánka upozornila již v listopadu 2013 redaktorka Týdne Jana Kalinová, která případ údajného padesátitisícového úplatku popsala. Jenže chybovala v jedné věci: S odkazem na dva důvěryhodné zdroje uvedla, že byl za to Suchánek i obviněn, což nebyla pravda. Suchánek na ni podal trestní oznámení a soud Kalinové udělil pro pomluvu podmíněně osmiměsíční vězení.

Samotného Suchánka to, že byla odsouzena, překvapilo. "Já jsem zásadně proti, aby se verbální delikty řešily trestněprávním způsobem," řekl. Proč tedy podal trestní oznámení? "To by snad podal každý," argumentuje a poukazuje na to, že to nebyl on, kdo ortel nad novinářkou vyřkl.

Kalinová sice podala i dovolání k Nejvyššímu soudu, ten je ale odmítl. A poukázal na to, že při své dvacetileté praxi novinářky si musí být vědoma rizikovostí utajených zdrojů a toho, že může dojít k publikování nepravdivých informací, které mohly Suchánka poškodit.

"Bylo proto nezbytné, aby si získané informace verifikovala z dalších spolehlivých pramenů (například od policie zabývající se dotčeným případem, příslušného státního zastupitelství a tak podobně). Podle zjištění soudu si takto nepočínala, ačkoliv k tomu měla možnost," uvedl v zamítavém rozhodnutí Nejvyšší soud.

Žalobce řešil i kauzu Komerční banky

Pavel Suchánek není neznámý státní zástupce – v minulosti pracoval na Obvodním státním zastupitelství pro Prahu 1, kdy dozoroval nejzávažnější kauzy. Pravda je, že ne u všech se mu podařilo dosáhnout odsuzujícího rozsudku. A občas se dostal do střetu s nadřízenými.

Suchánek například obžaloval devět šéfů Komerční banky za mnohamiliardové ztrátové úvěry Baraku Alonovi – i když auditoři bankéře varovali, ti stále navyšovali sumu, kterou mu banka půjčovala. "Vypadá to, že to byli takoví idioti, že by podepsali snad cokoli," řekl tehdy Suchánek na adresu představenstva banky s tím, že je prakticky nemožné prokázat úmyslné zavinění; obžalobu nicméně nakonec podal.

Vývoj mu nakonec dal za pravdu – případ si několik let přehazoval Obvodní soud pro Prahu 1 s odvolacím Městským soudem, až případ skončil definitivním osvobozením bankéřů.

Suchánek chtěl také podat obžalobu na tehdejšího správce zkrachovalé Agrobanky Jiřího Klumpara za její nevýhodný prodej – nadřízení ale jeho rozhodnutí o stíhání zrušili.

Rovněž dohlížel na vyšetření jedné z nejpodezřelejších zakázek Zemanovy vlády – stavbu dálnice D47, kterou kabinet zadal bez soutěže neprůhlednému konsorciu Housing and Construction. Případ posléze převzalo Vrchní státní zastupitelství v Praze, které jej vzápětí odložilo. Poté Suchánek požádal o přeložení na "klidnější" zastupitelství pro Prahu 2, které neřeší tak závažné kauzy.

 

Právě se děje

Další zprávy