Po sbírání borůvek si umyjte ruce. Nebezpečnou liščí tasemnici ale mohou šířit i psi, varuje vědkyně

Karolína Oškerová
11. 8. 2018 16:30
V opavské nemocnici se léčí čtyři pacienti nakažení vzácným parazitem. Jedná se o liščí tasemnici, která se do lidského těla může dostat například pojídáním tepelně neupravených lesních plodů. V Česku už lékaři zaznamenali několik desítek pacientů s tímto onemocněním a jejich počet stále roste. Profesorka Libuše Kolářová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se studiem tohoto druhu tasemnice dlouhodobě zabývá. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, jak se člověk tasemnicí nakazí, proč případů nákazy přibývá a kdy může být mazlení se psem rizikové.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Aktuálně.cz: Co je liščí tasemnice a čím je nebezpečná?

Libuše Kolářová: Je to parazit zvířat, který ke svému vývoji potřebuje dva hostitele. Prvním hostitelem jsou masožravci, tím druhým jsou ve volné přírodě převážně drobní savci. V masožravcích se vyvíjejí dospělé tasemnice, které produkují vajíčka. Ta poté žijí v tenkém střevě.

Pokud se vajíčka dostanou do vnějšího prostředí, tak ke svému dalšímu vývoji potřebují hlodavce, ve kterých se vyvíjí larvální stádium. Cyklus se uzavře, pokud přijde další masožravec a sežere toho hlodavce. Celé to cirkuluje mezi masožravci a hlodavci, ale občas do toho vstoupí člověk a pozře ta vajíčka. Člověk je tedy slepá cesta vývoje, protože už nepřijde masožravec, aby sežral člověka.

Jak se liší tato tasemnice od známější dlouhočlenné a bezbranné?

Liščí tasemnice mají tak tři až pět milimetrů délky, kdežto tasemnice dlouhočlenné a bezbranné mají několik metrů. Tyto tasemnice se ve vás vyvíjí, pokud pozřete třeba nějaký infikovaný tatarák nebo infikované maso, které obsahuje larvy. Tam je ten cyklus opačný.

Nenápadný zabiják

Když se nepatrné vajíčko tasemnice, která v dospělosti měří 1-4 milimetry, dostane do lidského těla, putuje krví do jater. Tam se tasemnice usadí a začne v játrech dělat dutinku, která se postupně zvětšuje. "Tasemnice lidskou játru likviduje opravdu pomalu. V literatuře se uvádí období 5 až 15 let. Na ultrazvuku by nemoc v počátcích nebyla patrná, jelikož vypadá jako malé cysty, které mohou být v játrech od narození. Zjistit by šla pouze sérologií," upozorňuje primář Infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě Petr Kümpel.

Všichni pacienti ve Slezské nemocnici měli stejné příznaky: nespecifické bolesti břicha a opakované nevysoké horečky.

Při léčbě je nutno posuzovat každého pacienta jednotlivě. Většinou se přistupuje k chirurgickému odstranění všech parazitárních hmot a pacienti užívají do konce života (každý den) protiparazitální léky, nejčastěji Albendazol. U nejzávažnějšího případu museli letos lékaři přistoupit k transplantaci jater.

Zdroj: Slezská nemocnice v Opavě

Čeho by se lidé měli vyvarovat? Dá se proti liščí tasemnici bránit?

Dá se proti tomu bránit klasicky hygienou. Ta vajíčka jsou velmi rezistentní vůči podmínkám vnějšího prostředí, mohou si ponechávat svoji infekční schopnost i několik let. Mohou se v přírodě kumulovat, takže by lidé měli dodržovat základní hygienická pravidla, jako například mytí rukou. Další obranou je samozřejmě tepelné zpracování lesních plodů.

Mnoho lidí jí borůvky již během samotného sbírání přímo v lese. Hrozí při takovémto chování nákaza?

To by muselo být několikanásobně a opakovaně. Pravděpodobnost, že budete mít ty borůvky pokálené liščím trusem je strašně nízká, ale v každém případě bych je raději tepelně zpracovávala.

Kolik takových lesních plodů musí člověk sníst, aby se tasemnicí nakazil?

To stále nevíme. Přestože nám počty případů narůstají, tak nevíme, jaká dávka vajíček vede k vyvolání onemocnění. Předpokládá se, že když se pohybujete v prostředí, kde se ta vajíčka vyskytují, tak je riziko infekce mezi jedním až deseti procenty. Nevíme, jaká je infekční dávka. Jestli stačí, že se nakazíte jednou, nebo jestli k tomu dochází po opakované infekci, kdy do sebe opakovaně dostáváte vajíčka. Nevíme, jestli to musí být velké nebo malé množství. Je to trochu záhadné, ale faktem je, že pokud do sebe ta vajíčka dostáváte opakovaně, tak je to rizikové.

Jak se ještě může člověk nakazit?

Je důležité říci, že to není přenosné z člověka na člověka. Nebezpečné je, když žijete na venkově a máte psa, kterého necháváte venku volně pobíhat a nevíte, jestli vám někde nesežral nějakého hlodavce, který je infikovaný. Když se pes čistí, tak mu na čenichu zůstávají nějaká vajíčka. Rizikovým chováním je, když se s těmi zvířaty mazlíte.

Tedy nejen liška, ale i pes může mít dospělé tasemnice, a dokonce i pes může onemocnět tou samou chorobou jako člověk, to znamená, že i v něm se mohou vyvinout ta larvální stádia, která se normálně vyvíjejí v hlodavcích. Spekuluje se i o úloze koček. 

Počet nakažených roste

V Česku se zatím liščí tasemnicí nakazilo kolem třiceti lidí. Přibývá pacientů nakažených tímto parazitem?

Počet pozvolna narůstá od roku 2007. Měli jsme jeden jediný případ zdokumentovaný v roce 1979, potom dlouho nic a pak zase byly první případy v roce 2007. Od té doby se pohybujeme kolem tří až pěti případů za rok. Nejsou to stovky ani tisíce, ale jde to pomaličku nahoru. Situace je stejná v celé Evropě. Spekuluje se o tom, že když vědci začali vakcinovat lišky proti vzteklině, tak tím ztratily svého přirozeného nepřítele. Staly se proto optimálním definitivním hostitelem, ve kterém se vyvíjejí tasemnice a kvůli tomu se setkáváme s narůstajícím počtem případů v celé Evropě.

Jsou tu ještě jiné příčiny toho narůstajícího počtu nakažených lidí?

Spekuluje se o tom, že čím dál více času trávíme ve volné přírodě a chováme čím dál více psů a koček, kteří se mohou infikovat. Na druhou stranu nám klesá počet pacientů s larvální toxokarózou, což je onemocnění vyvolané škrkavkou psí nebo kočičí. Říká se, že je to tím, že odčervujeme více než naši předci.

Podle čeho člověk pozná, že má tasemnici?

Nepříjemné je to, že vůbec nepoznáte, že jste infikovaná. Ten stav může trvat několik let. Teprve po několika letech třeba zjistíte, že máte tlak v pravém podžebří. Nemusíte mít pocit, že jste nemocná. Detekované případy jsou ty, u nichž byl prokázán výskyt jaterní cysty.

Nakažení liščí tasemnicí může skončit i nutnou transplantací jater. Existuje ještě nějaký jiný takto nebezpečný parazit?

Je spousta dalších parazitů, kteří tedy nevyvolávají toto, ale jsou z hlediska prevalence (podíl počtu jedinců trpících danou nemocí, pozn. red.) významnější. Třeba toxoplazmóza, která může způsobit poškození plodu v případě, že se žena nakazí v těhotenství. Bylo prokázáno, že mnoho lidí má protilátky a přišli s tímto onemocněním do styku. Navíc většina těchto onemocnění probíhá bezpříznakově.

Měli by být lidé více obezřetní?

České země byly typické tím, že zde byla relativně vysoká úroveň osobní hygieny a vždy jsme dávali přednost tepelně zpracovaným potravinám. A na tohle jsme jaksi zapomněli, takže byste se divila, jak se lidé chovají rizikově a v jakých hygienických podmínkách žijí.

Takže je dnes situace horší?

Neřekla bych, že je to horší, ale jsme méně obezřetní. Některé věci lidem nedochází. Když jste v čisté přírodě, tak neočekáváte nějaké riziko.

A co byste poradila lidem, kteří se chystají do lesa na borůvky nebo jiné lesní plody?

Jedna borůvka samozřejmě nemůže ublížit, tím bych nestrašila, ale byla bych teď opravdu obezřetná. Řekla bych: sbírejte borůvky, ale vždy si po té činnosti v lese důkladně umyjte ruce.

 

Právě se děje

Další zprávy