Plynové lampy poprvé rozsvítily ulice před 160 lety

Pavel Baroch
15. 9. 2007 0:00
Žehlička na plyn? Uvidíte v historické fotogalerii
Lampář na Karlově mostě. Svítiplyn se v Praze začal používat k veřejnému osvětlení v roce 1847. Doba používání plynových luceren skončila až v roce 1985.
Lampář na Karlově mostě. Svítiplyn se v Praze začal používat k veřejnému osvětlení v roce 1847. Doba používání plynových luceren skončila až v roce 1985. | Foto: Plynárenské muzeum

Praha - Přesně před 160 lety se v Praze a v celé zemi koruny České rozsvítily první plynové lampy. Ačkoli se pražští radní na tuto novinku zpočátku dívali skrz prsty a nakonec plyn prohrál s elektrickým osvětlením, v historickém jádru Prahy a dalších měst přežily plynové lampy do současnosti.

Za vznik průmyslového plynárenství se považuje rok 1813, kdy plynové lampy začaly osvětlovat Westminsterský most v Londýně. Praha následovala město na Temži po 34 letech, to už ale svítily lampy na plyn ve Vídni, Paříži či v Hamburku.

"Pražští radní k tomu neměli příliš velkou důvěru," vysvětluje Jan Žákovec, vedoucí Plynárenského muzea v Praze. Pokrok ale nezastavily. V roce 1847 byla na základě smlouvy se soukromou Vratislavskou plynárenskou společností postavena v Karlíně první karbonizační plynárna.

A přesně 15. září se na Staroměstkém náměstí a v ulicích v centru hlavního města rozsvítilo prvních dvě stě pouličních lamp.

Neruda dostal kvůli plynu na zadek

Mnozí lidé se na novinku na pražských ulicích dívali s nedůvěrou. Jedna dáma si v dobových novinách například postěžovala, že "není vůbec hezký, že se zostudí staré olejové lampy", které do té doby osvětlovaly ulice.

Ovšem Jan Neruda, tehdy třináctiletý, byl nadšen - jak se později vyznal v několika svých fejetonech. Vzpomínal i na to, jak byl z prvních plynových lamp tak uchvácen, že přišel pozdě domů, takže ho jeho otec seřezal.

Plyn se postupně rozšířoval do dalších ulic a do dalších českých měst, vznikaly další plynárny. Jen v letech 1858 až 1870 bylo v českých zemích uvedeno do provozu 24 městských plynáren, například v Liberci, Opavě, Plzni či v Českých Budějovicích.

Do konce 19. století jich v českých zemích bylo více než padesát, v roce 1918 už šestaosmdesát. Původně soukromé plynárny přecházely často do vlastnictví obcí, případně si radnice stavěly vlastní. Plyn už nesloužil jen pro osvětlování, vyráběly se plynové trouby, žehličky, pračky, na plyn jezdila auta, využíval se v průmyslu.

Reklama: Nejezte buchty z plynové trouby. Smrdí!

Od konce 19. století začal plyn svádět tvrdý souboj s elektřinou. A rozhodně se nevedl v rukavičkách.

Reklama propagující elektrické trouby například nabádala lidi, aby nejedli buchty z plynové trouby, protože smrdí. "Plynaři" reagovali tak, že veřejně pekli buchty a dávali je lidem ochutnat, aby dokázali, že "elektrikáři" lžou.

Do centra Prahy se plynové lampy začaly vracet před pěti lety
Do centra Prahy se plynové lampy začaly vracet před pěti lety | Foto: Plynárenské muzeum

Na ulicích ale plyn prohrával, elektrické osvětlení vítězilo. Poslední plynové lampy byly z Hradčanského náměstí v Praze odstraněny v roce 1985. Pak už všude svítila jen elektřina.

Vydrželo to tak až do roku 2002, kdy se plynové osvětlení do historického jádra hlavního města zase začalo vracet. V současnosti jich už je více než tři sta. Plyn osvětluje vybrané ulice i v dalších městech, například v Ostravě, Hradci Králové a v Plzni. Obnoven byl dokonce i cech lampářů.

  • Do centra Prahy se znovu vrátil lampář - ZDE

"S myšlenkou založení cechu přišli příznivci plynového světla z plynáren a firem, které se použitím plynu zabývají," připomíná Jan Žákovec z Plynárenského muzea.

Dnes bude plyn do aut zadarmo

Ke 160. výročí zahájení provozu první plynárny se v pražském Plynárenském muzeu v Michlích chystá celý den bohatý program. Součástí bude například promítání historických filmů, které osobně okomentuje filmový historik Karel Čáslavský. Připraveny jsou soutěže pro děti i dospělé, nechybět nebude ani občerstvení.

Řidiči, jejichž auta pohání zemní plyn, si budou moci v michelském areálu načerpat výjimečně zadarmo.

Za vstup do muzea se neplatí, k vidění je zde například plynový motor z 19. století o "výkonu jednoho a půl muže", plynový mandl či plynové žehličky.

 

Právě se děje

Další zprávy