Praha - Stanislav H. patřil ještě před šesti lety mezi bohaté podnikatele a střídal drahá auta jako Mercedes, BMW či Ferrari. Když ale v roce 2012 zemřel, topil se v dluzích a v závislosti na léku tišícím bolest.
Zato jeho tehdejší lékař Pavel Brejla si výrazně polepšil. Pořídil si malou urologickou kliniku na prestižní adrese na náměstí Republiky v centru Prahy. Podle žalobce si ovšem k takovému majetku pomohl protizákonně - za peníze, které vylákal z kont svého bývalého pacienta.
Tvrdý příběh popisuje obžaloba, kterou na Brejlu podal k pražskému městskému soudu státní zástupce Radek Klvaňa. Soud se kauzou začal zabývat v pondělí.
Žalobce tvrdí, že lékař podnikatele s několika těžkými onemocněními v oblasti konečníku ve skutečnosti vůbec neléčil. Podával mu jen opiáty, za které musel pacient draze platit. Brejla si podle Klvani takhle přišel nejméně k 11,5 milionu korun.
"To je minimální hranice, skutečná suma může být vyšší," uvedl státní zástupce Radek Klvaňa. Za těžké ublížení na zdraví ze "zavrženíhodné pohnutky" nyní Brejlovi hrozí až dvanáctileté vězení.
Moc jsme si toho prožili
Stanislav H. měl podle obžaloby dostat od srpna 2008 během necelých čtyř let těžko uvěřitelných téměř sedm tisíc ampulí Dolsinu - silně návykového opiátu na tišení bolesti.
Maximální denní dávka by přitom neměla být vyšší než tři ampule. A to jen po dobu několika málo dnů. Z pacienta se stal silný narkoman, který si téměř denně jezdil pro svou dávku. Takhle to šlo až do jara 2012, kdy zemřel při nehodě.
Sám Brejla před Městským soudem v Praze ovšem začal v pondělí vyprávět zcela jiný příběh: o dvou kamarádech, jejichž story se – nikoliv prý Brejlovou vinou – zvrtla.
S podnikatelem Stanislavem H. se údajně Brejla znal od roku 2001. Potkali se na společenské akci, kde Brejla dělal zdravotníka. Postupně se prý spřátelili. "Dojížděl ke mně často. Povídali jsme si o všem, spolu jsme řešili i jeho rodinné problémy," říkal Brejla.
Strávili spolu prý i dovolenou na Kanárských ostrovech, kam vzal Stanislav H. i svého zubaře. "Už v letadle jsme se všichni opili, moc jsme se smáli, moc jsme si to užili," vzpomínal Brejla před soudem.
Ten lék jsem bral já!
To, že se z úspěšného podnikatele Stanislava H. stala životní troska závislá na drogách, prý v žádném případě není Brejlova vina. Sám údajně pacientovi žádný Dolsin nedával. "Opakovaně se vyjádřil, že má lékaře, kteří mu Dolsin obstarají," tvrdil Brejla před soudem.
Nicméně podle obžaloby byl právě Brejla tím, kdo Stanislava H. Dolsinem zásoboval. Kupoval jej především v lékárně v Mělníku.
To ale Brejla odmítá. Používal jej prý pro svoji osobní potřebu – večer si jej bral na uklidnění, kdy jej vypil rozmíchaný v nápoji. "Já jej vypil vždy večer, v počtu čtyř až šesti ampulí na noc. Podání ústy má o dvě třetiny nižší účinnost," vysvětloval Brejla, proč se sám nestal těžce závislým.
"Nikdy jsem se nesetkal s perorálním podáváním Dolsinu," kroutil hlavou před soudem Brejlův kolega z nemocnice Michal Brychcín. Podle něj se navíc Dolsin právě kvůli tomu, že je návykový, dává zpravidla jen v pooperačních stavech a maximálně v délce několika dnů.
Co ty SMS?
Soudkyně Veronika Čeplová navíc v pondělí začala předčítat SMS, které si pacient se svým lékařem vyměňovali. V nich zpravidla Stanislav H. po Brejlovi vyžadoval "platíčka" a domlouvali se, kolik mu za ně dá – často to bylo i přes dvacet tisíc korun za jedno plato. "Zkoušel to na mě, ale já mu nikdy nic nedal," vysvětloval Brejla.
Brejlovo tvrzení však zpochybňuje více svědků. Například Aleš E., rodinný známý Stanislava H., který jej za Brejlou do nemocnice vozil s penězi. "Byl jsem tam s ním tak padesátkrát. Občas šel dovnitř, častější byla ale krabička na parkovišti," popisoval.
Kromě peněz si Brejla podle obžaloby nechal platit i různými dárky. U soudu zaznělo, jaké to byly. "Tři televize, několik telefonů, lednice, mikrovlnka, videokamera, notebook, počítačová soustava za 50 tisíc, hodinky, vysílačka, zahradní nábytek, odšťavňovač, koberec, domácí kino, bourací kladivo," předčítala soudkyně Veronika Čeplová.
Rád dělal lidem radost
"Stáňa byl rozdávačný, rád dělal lidem radost, dárky nabízel, nikdy za ně nechtěl protislužbu. Měl rád, když ho personál vítal, snažil se touto cestou zajistit pozornost," vysvětloval Brejla.
"Třeba když platil zdravotnický poplatek, vždy nechával pětisetkorunu a odmítal si nechat vracet. Podobně se choval v restauraci," popisoval Brejla. A na otázku, proč takové dary přijímal, uvedl, že to nešlo odmítnout.
V některých případech si prý Brejla nechával posílat katalogy, v nichž si vybíral, co chce. "Stanislav H. mi dal obálku, v ní byly katalogy, že si má doktor označit, co chce. Pak koukal, co je tam zaškrtnuté," popsal taxikář Miroslav Černý. "Jednou se sháněl i náhradní díl na sekačku," vzpomněl Černý.
Jenže známí a příbuzní Stanislava H. to viděli jinak. "Ač byl velice bohatý, všiml jsem si, že najednou nemá peníze a chová se podivně. Tak jsem se jeho sestry ptal, proč nemá Ferrari. A ona mi řekla, že ho profetoval. Pak se mi dokonce sám přiznal, o co jde a že za jednu cestu dal přes dvacet tisíc korun,“ řekl svědek Aleš E.
Dům pro baviče Hrona
Sumu, kterou Brejla od Stanislava H. převzal, vyčíslila obžaloba na 11,536 milionu korun. "K sumě se došlo po finančním šetření poškozeného," uvedl žalobce Klvaňa.
Skutečná škoda bude zřejmě mnohem vyšší. Kvůli své závislosti Stanislav H. totiž zpronevěřil i peníze svých známých. Jak vyplynulo z vyšetřování, zcizil například tři miliony korun, které mu k nákupu nemovitosti svěřil jeho známý, bavič Vladimír Hron.
"Byt nekoupil a peníze nevrátil. Jsem stoprocentně přesvědčen, že je všechny investoval do své závislosti na Dolsinu," uvedl Hron do policejního protokolu.
Cesta pro poslední dávku
Stanislav H. zemřel při automobilové nehodě na jaře 2012. Byla to jeho poslední cesta za Brejlou do mělnické nemocnice. "Pitva našla v jeho těle stopy Dolsinu," potvrdil státní zástupce Radek Klvaňa.
Podnikatelova matka je přesvědčena o tom, že smrt jejího syna Brejla nepřímo zavinil tím, že z něj udělal narkomana. Připojila se proto k trestnímu řízení a chce po Brejlovi čtvrtmilionové odškodné. Brejla si ale souvislost nepřipouští. "Smrt jsem nezavinil, nejsem ochoten škodu hradit," řekl u soudu.
Soudní proces bude pokračovat nejméně do počátku září, soudkyně Veronika Čeplová si na něj zatím vyhradila osm jednacích dnů.
