Ceny uděluje Sdružení Ferdinanda Peroutky, které vzniklo při příležitosti 100. výročí Peroutkova narození v roce 1995.
Projevy: Mix Peroutky, totality a Charty
První cenu spojenou s odměnou 60 tisíc korun si odnesl Adam Černý, redaktor zahraniční redakce Hospodářských novin. Jeho komentáře věnované především Evropské unii je možné slyšet i na ČRo 1 - Radiožurnálu a ve vysílání ČRo 6. V děkovné řeči komisi za cenu spíše vyčinil, protože jej postavila do nepříjemné situace. "Novináři mají být odděleni od událostí a já jsem se tady dneska stal událostí. To mi není moc příjemné," řekl s úsměvem Černý. Mluvil ale i o Peroutkovi, který prý pro něj byl vždy vzorem.
Druhý Jiří Franěk má v deníku Právo na starosti především komentáře a ekonomické zpravodajství. Před publikem v Národním muzeu přiznal, že za normalizace pracoval v režimní Lidové demokracii. "V roce 1969 jsem byl příliš mladý a bezvýznamný, než abych mohl být vyhozen. Proto jsem pak celých dvacet let mohl v novinách pracovat," řekl Jiří Franěk.
"Snažil jsem se tu práci kompenzovat tím, že jsem občas pomáhal lidem z Charty," tvrdí. Ve své řeči poděkoval komisi i za to, že se v této zemi přestává kádrovat.
Také třetí oceněný Václav Souček je v ČRo Hradec Králové spojen hlavně s komentáři současného dění.
Ceny mají cenu
Peroutkova cena není jediným novinářským oceněním v Česku. Nadace Český literární fond každoročně uděluje cenu Karla Havlíčka Borovského.
Vloni na podzim ji získala současná redaktorka deníku Aktuálně.cz Sabina Slonková za články v Hospodářských novinách. Kromě hlavní ceny udílí nadace také jednu nebo více novinářských křepelek pro mladé novináře do 33 let. Ty v roce 2005 obdrželi Jiří Hynek (ČT) a Petr Vavrouška (ČRo).
#reklamaMediální analytik Milan Kruml si myslí, že podobné ceny mají rozhodně smysl. "V branži by se měly výjimečné výkony oceňovat. Může to sloužit jako měřítko pro veřejnost, aby poznala, jaká práce je opravdu kvalitní," říká.
Podle Krumla je ale škoda, že obě nadace se jenom málo věnují vlastní propagaci. Veřejnost se pak o laureátech cen příliš nedozví. K tomu, aby byly ceny opravdu prestižní, chybí podle Krumla také více času na výběr těch nejlepších.
"Než se v Americe udělí Pulitzerova cena, zasedá několikrát speciální odborná rada, která podrobně posuzuje jednotlivé novinářské práce. U nás nic takového není," dodává Kruml.
Jména po Peroutkovi
Vloni získali Peroutkovu cenu komentátor deníku Právo Jiří Hanák, redaktor televize Nova Josef Klíma a bývalý šéfredaktor Respektu Tomáš Němeček. V roce 2003 jim předcházeli novináři Jiří Loewy, Luboš Palata a redaktorka ČT Jana Lorencová.
Mezi dřívějšími laureáty byli například filmový dokumentarista Milan Maryška, někdejší disident a signatář Charty 77 Jan Urban, publicista Ivan Hoffman, spisovatel a publicista Antonín Přidal či novináři agentury Epicentrum Petra Procházková a Jaromír Štětina.
Ceny nesou jméno významného novináře, který za první republiky řídil kulturně-politickou revui Přítomnost. Patřil k přátelům T. G. Masaryka a Karla Čapka. Po únoru 1948 emigroval do USA, kde se zasadil o vznik rádia Svobodná Evropa. Deset let pak řídil jeho vysílání. Více o Ferdinandu Peroutkovi ZDE.
Peroutka je dodnes vnímán jako symbol odpovědného a angažovaného novináře. Sám se po válce přímo zapojil do politiky, když se stal poslancem Prozatímního Národního shromáždění. Sdružení, které nese jeho jméno, chce oceňovat novináře, kteří svými postoji reprezentují podobný typ žurnalistiky.
V čele sdružení stojí redaktor Svobodné Evropy Pavel Pecháček, čestnou předsedkyní je Peroutkova manželka Slávka.
