Noví špioni v maskáčích. Elitní vojáci nabírají záložníky

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
29. 8. 2015 20:20
O vojácích v aktivní záloze se často mluví jako o nadšencích, kteří jsou pro armádu nepoužitelní. Záložníci u prostějovské 601. skupiny speciálních sil jsou však plnohodnotnými členy útvaru.
Foto: 601. skupina speciálních sil

Prostějov – Prezident Miloš Zeman by rád povolal na ochranu hranic před běženci nejen policisty, ale i vojáky. Především ty v záloze. Mimo jiné i proto se začalo hovořit o výrazném navýšení jejich počtu z nynějších zhruba 1 200 na pět tisíc.

Záložníky přitom nenabírají jen "běžné" armádní útvary, ale i nejelitnější jednotka - 601. skupina speciálních sil z Prostějova. Poslední letošní výběrové řízení se uskuteční v úterý 8. září.

Půjde tradičně o těžký test; nakonec podle statistik uspěje zpravidla jen třetina uchazečů. A o náročnosti zkoušky svědčí i malý zájem. Ročně se nepřihlásí víc než dvacet lidí.

Speciálové přitom netrpí tím, na co si stěžují aktivní záložníci v jiných vojenských oddílech. Nedostatek výcviku, nekvalitní vybavení, ale i slabá podpora od armádních velitelů a ministerstva obrany.

V Prostějově tvrdí, že propojení profesionální a dobrovolné armády funguje. Díky tomu, že jsou záložníci platnou součástí útvaru, mají prakticky shodné vybavení s profesionály, se kterými i cvičí. "Jakmile si totiž uvědomíme, že cvičíme své kolegy pro boj, budou se nám věci dělat snadněji či smysluplněji,“ objasňuje velitel útvaru David Franta.

Stačí projít základním výcvikem

"Rota Z", jak se středisku záloh také říká, znamená zejména to, že profesionálové mají v případě potřeby odkud posílit svoje kapacity. A nejen to.

"Některé civilní profese mají za jistých podmínek speciálním silám co nabídnout," vysvětluje Franta, proč vůbec speciální jednotka má vlastní zálohy.

Přihlásit se do ní může prakticky každý, kdo má za sebou buď základní vojenskou službu, nebo šestitýdenní výcvik povinný pro všechny aktivní zálohy bez základní vojny.

"Záložní jednotky speciálních sil nejsou českou zvláštností. Například britské SAS a americké zelené barety své záložní jednotky mají také a pravidelně je vysílají do zahraničních misí. Se zálohami amerických zelených baretů naše jednotka například několikrát spolupracovala v Afghánistánu," dodává Franta, který by uvítal, kdyby se v branném zákoně objevila podobná možnost.

Do střediska záloh se může přihlásit prakticky každý, "Prostějováci" si ale pečlivě vybírají. Zájemci musí stejně jako vojáci hlásící se k profesionální jednotce projít fyzickými testy. Ty samozřejmě nejsou tak přísné, potřebné skóre se odvíjí od věku.

Zájemci do třiceti let tak například musí udělat minimálně šest shybů, 45 leh-sedů za minutu, 27 kliků za půl minuty a uběhnout 2400 metrů za dvanáct minut. Naopak těm, kterým je více než 46, stačí 3 přítahy k hrazdě, 32 leh-sedů,19 kliků a uběhnout 1800 metrů. Nicméně aby prošli, musí v každé disciplíně zvládnout více opakování a dosáhnout potřebného počtu bodů.

Nadto všichni musí absolvovat i psychotesty a zdravotní prohlídku, samozřejmostí je čistý trestní rejstřík.

Několikadenní plánování a desítky kilometrů v nohách

Služba ale nevypadá jako z amerického akčního filmu. Kvůli pouhým třem týdnům na výcvik se záložníci specializují na takzvaný speciální průzkum. Samotná akce tak v ideálním případě velmi zjednodušeně vypadá takhle: jednotka se přesune na určené místo, získá co nejvíce informací a nepozorovaně zase zmizí.

"Velkou část nám ale zabere plánování akce. Může to být od několika hodin až po tři dny," přibližuje jeden z příslušníků roty záloh, s nímž online deník Aktuálně.cz hovořil. Při plánování se vojáci připravují hlavně na situace, kdy se něco pokazí.

Prostějovští speciálové i proto do svých záloh nehledají žádné kopie Ramba. "Hledáme turisty, ne kulturisty," shrnuje s lehkou nadsázkou člen jednotky.

Přesuny totiž mohou být dlouhé i několik desítek kilometrů, mnohdy v členitém terénu a s desítkami kil výstroje navíc. "A tam je to hodně o hlavě," vysvětluje voják, který musí zůstat v anonymitě. Stejně jako profesionálové, ani záložníci o příslušnosti k jednotce nesmí veřejně mluvit.

Aby obstáli při cvičeních se svými profesionálními kolegy, podstupují příslušníci speciálních záloh v rámci již zmíněných tří týdnů vyhrazených k cvičením intenzivní střelecký výcvik. Kromě toho se ovšem učí zvládat i další dovednosti - zejména jak obsluhovat spojovací techniku, která je odlišná od té, kterou disponují záložníci u jiných útvarů.

I proto nováčci, kteří začínají právě jako spojaři, na prvních několika cvičeních fungují vždy se zkušenějším kolegou v zádech. Jak říká člen jednotky, po roce zhruba vědí, "o co jde", bez dozoru jsou pak schopni fungovat až po zhruba dvou letech.

 

Právě se děje

Další zprávy