Nová data: Vážně nemocných je víc, za léčbou jezdí stovky km

Radek Nohl Radek Nohl
2. 8. 2015 19:17
U některých chorob se počet léčených pacientů téměř zdvojnásobil. Lékaři si stěžují na to, že v Česku naráží na ekonomické limity.
Nemoc. Ilustrační foto
Nemoc. Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Proč pacienti trpí střevními záněty - Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou - zatím lékaři vysvětlit nedokážou. Počet těch, kteří se ve specializovaných centrech s těmito nemocemi léčí, ale za posledních pět let výrazně roste. A s tím i náklady, které největší tuzemská zdravotní pojišťovna VZP platí za jejich léčbu.

Z nových dat, která má online deník Aktuálně.cz k dispozici, vyplývá, že pacientů s Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou je dnes oproti roku 2010 o polovinu více.

Nejde o výjimku. Zvyšuje se i objem peněz, které pojišťovna zaplatí za léčbu dalších desítek vážných nemocí (přehled v infoboxu). Jen loni zaplatila VZP za 17 tisíc pacientů přes 6,5 miliardy korun. Lékaři si přesto stěžují na to, že peníze nejsou pro všechny.

Největší výdaje VZP za péči ve specializovaných centrech
Autor fotografie: Thinkstock

Největší výdaje VZP za péči ve specializovaných centrech

  • Roztroušená skleróza: rok 2010 - 929 milionů, rok 2014 - 1 279 milionů
  • Hematoonkologie: rok 2010 - 1 005 milionů, rok 2014 - 1 129 milionů
  • Nádory tlustého střeva: rok 2010 - 526 milionů, rok 2014 - 523 milionů
  • Nádory prsu: rok 2010 - 363 milionů, rok 2014 - 492 milionů
  • Chrohnova choroba: rok 2010 - 338 milionů, rok 2014 - 475 milionů
  • Nádory ledvin: rok 2010 - 288 milionů, rok 2014 - 375 milionů
  • Revmatoidní artritida: rok 2010 - 264 milionů, rok 2014 - 342 milionů
  • Bechtěrevova choroba: rok 2010 - 166 milionů, rok 2014 - 216 milionů
  • Plicní hypertenze: rok 2010 - 225 milionů, rok 2014 - 232 milionů
  • Ulcerózní kolitida: rok 2010 - 62 milionů, rok 2014 123 milionů

Zdroj: VZP

Pacienti trpí velkými bolestmi

U pacientů s Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou utratila Všeobecná zdravotní pojišťovna v roce 2010 za léčbu 400 milionů. Již loni to bylo bezmála 600 milionů korun. "Pacientů s těmito střevními záněty zvolna přibývá a příčiny nejsou zcela přesně známy," prohlásil primář interního oddělení Oblastní nemocnice Příbram Filip Závada.

Rostoucí počet nákladů na nemocné je dán i tím, že stále více lidí má nárok na biologickou léčbu, která pro jednoho pacienta stojí stovky tisíc korun ročně. "Ukázalo se, že biologická léčba často umožňuje vysadit z léčby dříve často užívané kortikosteroidy, které měly závažné nežádoucí účinky," říká Ondřej Urban, primář Centra péče o zažívací trakt Vítkovické nemocnice.

Navíc podle obou lékařů pomáhá tento druh léčby pacientům vrátit se snadněji do běžného života. "Mnozí z nich mohou vést plnohodnotný život, včetně výkonu zaměstnání a založení rodiny. Přístup k těmto lékům je bohužel omezen na specializovaná centra, což se doufám podaří změnit. Mnoho pacientů cestuje stovky kilometrů měsíčně za léčbou a to je pro ně zatěžující," uvedl Závada.

Když jsou tyto nemoci v aktivní fázi, trpí pacienti silnými průjmy, křečemi nebo mají krev ve stolici a denně stráví i několik hodin na toaletě.  

Nejdražší? Léčba roztroušené sklerózy

Nejvíce peněz platí VZP z více než čtyřicítky vážných nemocí za léčbu roztroušené sklerózy. V roce 2014 se jednalo o 1,27 miliardy korun a jen za posledních pět let vzrostl počet léčených pacientů o více než třetinu na 5 100.

Podle lékařů je to dáno tím, že se zlepšuje diagnostika, ale zároveň roztroušenou sklerózou onemocňuje stále více lidí. Je to zřejmě i kvůli genetické zátěži. Jen VZP stála loni léčba této nemoci o 350 milionů korun více než v roce 2010.

"Vynaložené prostředky se zvyšují i tím, že přicházejí z klinického výzkumu stále nové léky, které jsou zpravidla účinnější, ale zároveň i dražší," podotkl primář neurologického oddělení jihlavské nemocnice Ondřej Škoda.

Podle něj se stává, že lékaři naráží na ekonomické limity. Jenže včasná léčba oddaluje dobu, kdy se z pacienta stane invalida a potřebuje poté ošetřovatele. "Na to se bohužel zapomíná a v našem systému je těžké tyto náklady identifikovat a porovnávat," dodal Škoda.   

Každý desátý pacient nemá na léčbu nárok

Všeobecná zdravotní pojišťovna odmítá, že by peněz pro vážně nemocné pacienty nebylo dost. "Že by VZP nějakým administrativním způsobem omezovala, komu bude adekvátní a správně indikovaná péče poskytnuta, to naprosto nepřipadá v úvahu," řekl mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.

Podle něj VZP například v poslední době ušetřila řádově miliardy korun na běžných léčivech, které pak uvolnila právě na drahé centrové léky.

Pojišťovna během svých kontrol naráží často i na případy, kdy není léčba předepisována správně. Tedy dostane ji pacient, který by na ni podle VZP neměl mít nárok. Nejproblematičtější jsou případy lidí s bronchiálním astmatem, ulcerózní kolitidou nebo Crohnovou nemocí. U nich je zhruba každému desátému předepsána léčba nesprávně. Podle Tichého ne u všech těchto případů uplatňuje pojišťovna finanční srážku - chce po centru peníze zpět.

Se zvýšeným počtem nemocných VZP zároveň povoluje platbu za nová léčiva na tyto choroby. Jen v prvním pololetí letošního roku jich začala hradit deset.

 

Právě se děje

Další zprávy