Praha - Středeční postup ústecké policie při zveřejňování informací je velmi vzácný. Na svých internetových stránkách totiž uveřejnila tiskovou zprávu o zahájení trestního stíhání trojice politiků, v níž mimo jiné uvedla i jména obviněných osob.

Jsou jimi ústecký primátor Vít Mandík, radní Josef Macík a poslankyně Zuzana Kailová (všichni ČSSD), u níž policie požádala předsedu Sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD) o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání. Podle policie trojice ústeckých politiků neoprávněně umožnila získat majetkový prospěch společnosti zajišťující realizaci projektu "Vítání občánků", čímž měla městu vzniknout škoda nejméně 1 milion korun.

Porušení zákona?

Přestože se jedná o výjimečný postup, s největší pravděpodobností v tomto případě nedošlo k porušení zákona ani úniku osobních údajů.

"Na veřejné činitele se nepochybně vztahuje menší ochrana soukromí, pokud jde o výkon jejich funkce," řekla Aktuálně.cz Hana Štěpánková, tisková mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).

Podle novely nepopulárního "náhubkového zákona" z roku 2011 lze totiž osobní údaje zveřejnit, "odůvodňuje-li to veřejný zájem, pokud převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby".

Právě na novelu trestního řádu se odvolává i mluvčí ústecké policie a autorka tiskové zprávy Veronika Hyšplerová.

"Informace jsme uveřejnili, protože stíhání souvisí s výkonem jejich funkcí a zveřejnění je ve veřejném zájmu,“ komentovala tiskovou zprávu Hyšplerová.

"Jméno nesdělíme"

Policie přitom nemá obvykle ve zvyku uveřejňovat jména stíhaných osob, a to ani v případě, že jejich trestní stíhání splňuje výše zmiňované podmínky. Vyplývá to z policejních tiskových zpráv i okolností známých případů, kdy došlo ke stíhání veřejných činitelů za činy, které se přímo týkaly jejich veřejné činnosti.

Například jména obviněných radních v kauze Opencard se veřejnost nedozvěděla od policie, ale z médií. Policie totiž loni v březnu na svých internetových stránkách pouze informovala, že "zahájila trestní stíhání celkem 15 osob. Mezi obviněnými jsou i regionální pražští politici."

Také v případě machinací dotací ROP Severozápad policie nesdělila jména zatčených, přestože mezi nimi byl i tehdejší ústecký zastupitel a náměstek primátorky Pavel Kouda.

O zatčení a obvinění bývalého poslance a středočeského hejtmana Davida Ratha také nejprve zevrubně informovala média. Policie totiž zpočátku mluvila pouze o osmi obviněných, mezi nimiž byl i jeden poslanec. Jeho jméno potvrdila tehdejší náměstkyně ústeckého státního zástupce Lenka Bradáčová teprve ve chvíli, kdy bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová souhlasila s vydáním Davida Ratha k trestnímu stíhání.