Náčelník generálního štábu: Obří cvičení ukáže, jestli záložáci mají na ostré nasazení

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
3. 10. 2015 12:45
Téměř dva měsíce potrvá velké cvičení aktivních záloh. Na manévrech se postupně vystřídají všechny roty, záložníci si navíc vyzkouší spolupráci s profesionální armádou. "Nemůžeme tu mít dvě kategorie armády, ale jednu vzájemně spolupracující a společně cvičící sílu, která sdílí vzájemně své výhody," vysvětluje náčelník generálního štábu Josef Bečvář v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Náčelník generálního štábu Josef Bečvář
Náčelník generálního štábu Josef Bečvář | Foto: Jakub Plíhal

Pane generále, na setkání s aktivními zálohami jste oznámil, že bude příští rok velké cvičení. Bude u nás první svého druhu, jaké cíle by mělo splnit?

Hlavním cílem cvičení je prověřit schopnosti příslušníků pěších rot aktivní zálohy při plnění úkolů na území České republiky. Chceme také nacvičit dlouhodobé střežení důležitých objektů jednotkami aktivní zálohy, tedy jakousi paralelu například k úkolům, které v tuto chvíli plní vojáci z povolání ve Vrběticích

Dají se už říct nějaké bližší podrobnosti? Třeba kdy a kde manévry proběhnou, jak dlouho potrvají? Zúčastní se jich všichni záložníci?

Cvičení se uskuteční od 27. února do 17. dubna 2016 ve Vojenském výcvikovém prostoru Libavá. Zúčastní se ho postupně všech 14 pěších rot při jednotlivých krajských vojenských velitelstvích. Povoláme vždy dvě roty najednou a po týdnu je vystřídají další dvě roty a tak dále. Celkově tedy toto cvičení potrvá 7 týdnů. Současně v rámci cvičení chceme vyzkoušet i kooperaci teritoriální části aktivní zálohy s profesionálními jednotkami.

Jak vůbec tato myšlenka vznikla?

Poslanecké sněmovně je v současnosti projednávána novela branného zákona, jejíž součástí je i návrh, na základě kterého by do budoucna bylo možné povolat příslušníky aktivní zálohy k operačnímu nasazení i v jiných případech, než jsou dosud v zákoně definované záchranné práce při živelních pohromách a jim obdobných situacích. Novela nám také umožní povolat příslušníky aktivní zálohy oproti současnosti na delší dobu. Plánovaným cvičením se tedy chceme na tyto možnosti s předstihem připravit.

Záložáci si nicméně často ztěžují, že je zaměstnavatelé nechtějí pouštět na cvičení. Nemyslíte, že při ostrém nasazení, které plánujete, je také nepustí?

Uvolňování příslušníků aktivní zálohy na cvičení, byť zakotvené v zákoně, je dlouhodobě palčivý problém. Řada zaměstnavatelů vychází záložákům vstříc a má pro jejich povinnosti pochopení, ale najdou se bohužel i opačné případy. Část z nich se pak setkává v práci s tlakem, aby buď činnost v zálohách ukončili, brali si na cvičení dovolenou, nebo si našli jiné zaměstnání. To pochopitelně naplněnosti aktivní zálohy nepřispívá.

Nová legislativa proto počítá s finanční náhradou zaměstnavateli za dobu, kterou povolaný příslušník aktivní zálohy stráví na vojenském cvičení. V případě plánovaného cvičení obdrží kompenzaci ve výši 2/3 průměrné nominální mzdy a při povolání na mimořádné cvičení pak zaměstnavatel dostane 100 % průměrné nominální mzdy. Pochopitelně v obou případech ekvivalentně k délce cvičení. Za tyto peníze pak může zaměstnavatel například zaplatit přesčasy jiného zaměstnance nebo najmout brigádníka.

Je to dostatečná motivace? Spousta lidí kolem mě nad vstupem do záloh váhá, protože se obává vyhazovu, jelikož pro zaměstnavatele by například šestitýdenní absence na základní výcvik znamenala větší problém spíš kvůli absenci zaměstnance než penězům...

Je nezbytné, aby občan, který vstupuje do aktivní zálohy a nemá dosud žádnou vojenskou přípravu, získal na úvod nezbytné penzum vojenských znalostí a dovedností. K tomu slouží Kurz základní přípravy ve Vyškově, který v současnosti trvá šest týdnů. Máte však pravdu, že pro mnohé je právě i uvolnění na těchto šest týdnů problém. Chceme proto v budoucnu rozdělit základní výcvik do kratších bloků tak, aby věci související s jeho provedením byly pro všechny strany únosné, a nikoliv demotivující.

Na druhé straně si ale záložáci stěžují i na to, že krajská velitelství jim neumožňují cvičit ani v rozsahu zákonem daných tři týdnů, na výstroj... Co s tím?

Zpravidla dnes zálohy absolvují jedno deseti- či čtrnáctidenní cvičení, nebo dvě týdenní cvičení a zbytek času připadne nejčastěji na různé kurzy, činnosti k propagaci aktivní zálohy nebo pietní akce a soutěže. Rozhodně bychom ale chtěli, aby do budoucna strávili záložáci při výcviku více času. 

Výstroj je v naší armádě dlouhodobou bolestí nejen v případě aktivní zálohy. Jde však i o zbraně a další vybavení. Vše nedokážeme změnit naráz, ale některé kroky směřující ke zlepšení stavu již začaly. Například řešíme to, že každý příslušník aktivní zálohy bude mít svoji pevně přidělenou zbraň. S tím se v minulosti nepočítalo, a proto musíme vyřešit kapacity zbrojních skladů, aby mohly být zbraně pro aktivní zálohu uloženy buď u krajských vojenských velitelství, či u jiného blízkého útvaru na teritoriu. Podobně by to do budoucna mělo být i s dalším materiálem.

Zálohy bychom mohli vyslat i na mezinárodní cvičení

Počet záložáků plánujete zvýšit na 5000, výhled je ale až do roku 2025. Budete usilovat o to, aby bylo číslo naplněno dříve, nebo je nereálné stihnout to třeba do roku 2020?

Zájem veřejnosti tu je a naším cílem je nabrat 5000 příslušníků aktivní zálohy nejpozději do roku 2025. Stavíme zde vlastně novou armádu, jejíž polovina bude určena pro teritoriální síly a druhá pro bojové útvary. Bylo by jen dobře, pokud bychom ji dokázali naplnit rychleji. To vše bude odvislé nejen od zájmu, ale i od finančních prostředků a kapacit, protože to neznamená jen přijmout nového vojáka do aktivní zálohy, ale také ho vystrojit, vybavit a vycvičit. Pak to vše dává smysl a takový člověk je pro nás plně využitelný.

Na kolik se v těch zmíněných pěti tisících počítá i s využitím specialistů - IT odborníků, lékařů a tak dále? Našla by pro ně armáda uplatnění a využila naplno jejich potenciál?

S těmito specialisty v našich plánech rozhodně počítáme. Skloubení civilní profese a její aplikace v armádních podmínkách může obohatit obě strany. Takových odborníků je navíc na trhu práce trvalý nedostatek, takže získat je k naplnění požadovaných schopností a kapacit armády formou aktivní zálohy je pro nás perspektivní cesta.

Nemělo by dojít i k většímu propojení záložního a profesionálního vojska? Aby záložníci měli určité návyky a profíci na druhé straně věděli, že se stejné věci dělají stejně i u záloh?

Společný výcvik příslušníků aktivní zálohy a profesionálních útvarů je jednou z mých priorit. Poměrně dobře dnes tato spolupráce probíhá například u 601. skupiny speciálních sil či u záloh, které jsou začleněny v útvarech pozemních sil, ale rozběhnout ji musíme i u teritoriálních sil pod krajskými vojenskými velitelstvími. Zkrátka nemůžeme tu mít dvě kategorie armády, ale jednu vzájemně spolupracující a společně cvičící sílu, která sdílí vzájemně své výhody.

Přehlédnout se nicméně nedá, že většina odmítnutých záložáků i profíků v současnosti končí kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Tento trend se asi nezmění, dá se nějak rozumně vybalancovat, aby zálohy nabíraly dost lidí a zároveň nešly dolů s kvalitou?

Bohužel dnes skutečně nejen v případě zájemců o vstup do aktivní zálohy, ale i při výběru do služebního poměru vojáka z povolání končí nejvíce uchazečů na podmínkách zdravotní způsobilosti. Je tedy nutné reagovat na vývoj zdravotního a fyzického stavu populace a přihlédnout například k většímu rozšíření civilizačních chorob. Intenzivně pracujeme na změně zdravotní vyhlášky, která bude na tuto situaci reagovat. Také bychom měli více zohlednit a vybalancovat, k čemu toho kterého konkrétního vojáka potřebujeme, abychom zbytečně nepřicházeli například o odborníky, jejichž těžiště práce bude i v armádě v kanceláři, a ne v první bojové linii. U „bojovníků“ je ovšem požadavek na skvělý zdravotní stav i kondici pochopitelně bez diskuse.

Aktivní zálohy jsou samy sobě nejlepší reklamou

Vy se, na rozdíl od předchozích vedení generálního štábu, o aktivní zálohy hodně zajímáte. Proč? Skutečně jsou pro armádu tak důležitou a nepostradatelnou součástí?

Nemyslím si, že by se dříve velení o aktivní zálohy nezajímalo, ale byla jiná doba a jiné podmínky. Při restriktivních opatřeních jsme snižovali stavy profesionální armády, bylo méně materiálu a prostředků na výcvik, a to se logicky negativně promítlo i do aktivní zálohy. Dnes ne armáda, ale Česká republika potřebuje kvalitně připravené zálohy. Proto musíme využít příležitosti a neotálet s jejich výstavbou. Po těchto jednotkách bude do budoucna opravdu hlad. Jsou ostatně i naším nejlepším propojením armády s civilní veřejností.

O zálohách se v poslední době hodně mluví, hlavně v souvislosti s uprchlickou krizí. Projevuje se to nějak na samotném zájmu o dobrovolnou službu? 

Celková změna bezpečnostního prostředí ve světě významně posílila zájem české veřejnosti o zajištění obrany. Více lidí se chce i aktivně zapojit. Přichází řada dotazů od zájemců o vstup do aktivní zálohy, čemuž přispívá i projednávaná novelizace branné legislativy a v neposlední řadě také aktivity samotných příslušníků aktivní zálohy. Hodně nám pomáhají tím, jak vystupují na veřejnosti. Aktivní záloha je vlastně sama sobě tou nejlepší reklamou.

Prezident Miloš Zeman i jiní politici už zálohy několikrát obrazně posílali na hranice. Co by se muselo změnit, aby armáda mohla se záložáky pracovat skutečně efektivně, to znamená je nasadit třeba právě na ochranu hranic?

Dnes narážíme na již výše uvedená legislativní omezení, například možnost použít aktivní zálohu jen k záchranným pracím, a také pro řadu úkolů zákonem stanovené příliš krátké časové údobí do 14 dnů pro vykonání mimořádného vojenského cvičení. V Poslanecké sněmovně se ale projednává ve druhém čtení návrh novelizace branné legislativy, která možnosti nasazení aktivní zálohy podstatně rozšíří - například i pro plnění vámi zmiňovaných úkolů Policie ČR.

Jarní velké cvičení nám dá jasnou odpověď, jestli jsou příslušníci aktivní zálohy na takové nasazení připraveni. S trochou nadsázky tedy mohu říci, že pokud nová legislativa začne platit od 1. července 2016, tak jak předpokládáme, a záložáci prokážou, že jsou k nasazení po boku profesionálů armády plně připraveni, tak je v případě potřeby budeme moci 2. července příštího roku skutečně plnohodnotně využít. Ostatně sami aktivní záložáci po tom již dnes volají.

 

Právě se děje

Další zprávy