Praha - Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) chce po ministerstvu financí zvýšit rozpočet ministerstva obrany o dvě miliardy korun. Původní návrh počítal se 46 miliardami, řekl v pátek Stropnický novinářům v Brně, kde se zúčastnil slavnostního vyřazení absolventů Univerzity obrany.
Z ministerstva financí zatím dostal příslib jedné miliardy navíc, jednání ale ještě neskončila. Právě miliardu chce Stropnický použít na nové vojáky, kterých je podle něj málo. Do pěti let chce navýšit jejich počet o více než 6000.
"Do pěti let chceme mít v armádě kolem 27 tisíc vojáků. V současnosti jsme někde kolem 21 tisíc," řekl Stropnický. Letos by měla armáda přijmout necelé 2000 lidí, i v dalších dvou letech by to mělo být vždy kolem 2000 vojáků. Podle Stropnického přitom tisícovka nových vojáků znamená pro ministerstvo náklady ve výši miliardy korun.
Letos má 44 miliard
Armáda se dlouhodobě potýká s nedostatečným obsazením útvarů. Letos by do armády mělo přijít 1850 rekrutů, v příštích dvou letech každoročně 2000. Tisíc nových vojáků přitom znamená pro ministerstvo náklady kolem miliardy korun, uvedl Stropnický.
Letos úřad hospodaří s necelými 44 miliardami korun. Vládní koalice se loni shodla, že do roku 2020 by se rozpočet obrany měl dostat na 1,4 procenta HDP.
Po několika letech šetření tak může ministerstvo počítat s každoročním růstem.
Peníze, které má ministerstvo slíbeno navíc, půjdou na nábor nových vojáků.
Armáda se totiž dlouhodobě potýká s nedostatečným obsazením útvarů. Nový náčelník generálního štábu Josef Bečvář proto personální otázku po svém nástupu označil za svou prioritu. Letos by do armády mělo přijít 1850 rekrutů, v příštích dvou letech každoročně 2000.
Tisíc nových vojáků přitom znamená pro ministerstvo náklady kolem miliardy korun, uvedl Stropnický.
V roce 2017 až 54 miliard
Úřad počítá s výrazným navyšováním rozpočtu i v příštích letech tak, aby bylo v roce 2020 dosaženo slíbeného 1,4 procenta HDP.
Podle ministra to znamená, že v roce 2017 by mělo na armádu ze státního rozpočtu jít 53 až 54 miliard korun, o rok později asi 60 až 61 miliard. "Když se mě zeptáte, jaká je ta cílová částka v roce 2020, tak to je nějakých 73 miliard. Samozřejmě, měřeno dnešním rozpočtem, to je číslo poměrně divoké," poznamenal ve čtvrtek.
Stropnický zdůraznil, že pro armádu je důležitý pozvolný nárůst, aby prostředky dokázala utratit. Důležitá je ale podle něj také dlouhodobá jistota výhledu, aby se daly plánovat významné několikamiliardové zakázky.
Ministerstvo chce akviziční fond
Ministerstvo obrany proto chce jednat s kolegy z financí o vzniku akvizičního fondu, ve kterém by byly uloženy prostředky na konkrétní zakázky i třeba několik let a nebyly by vázány na konkrétní roční rozpočet. Úřad se v tom inspiroval předválečným Československem.
Podle náměstka ministra obrany Daniela Koštovala je resort ochoten přistoupit na to, že by nad fondem mělo dozor ministerstvo financí. "Aby tu byl dostatečný pocit, že si s tím nebudeme hýbat, jak se ráno probudíme," poznamenal Koštoval.
Pro ministerstvo obrany je v této souvislosti také důležitá novela zákona o veřejných zakázkách. Podle Stropnického je v současné době v mezirezortním řízení a bylo k ní několik desítek připomínek. Obrana doufá, že po novele bude moct snadněji uzavírat některé důležité zakázky.
V současné době se totiž některé z nich kvůli odvolávání účastníků značně protahují. Stropnický by chtěl, aby ministerstvo v budoucnosti uzavíralo více dlouhodobých smluv s opcí. "Když používáte kamion X a máte jich 200 a jste s nimi spokojen a potřebujete dalších 50, tak, Kriste pane, proč máte soutěžit kamion Y?" poznamenal s tím, že v takovém případě se zvyšují i náklady na servis a obsluhu.
Armádě také vadí, že kvůli nutnosti vypisování veřejných zakázek nemůže snadno doplnit případné ztráty z boje nebo výcviku, například když by bylo zničeno bojové vozidlo Pandur.
