Praha - České nemocnice se stále topí v dluzích. V některých zařízeních už problém nabobtnal tak, že by se bez injekcí z krajů neudržela. Neměla by ani na obyčejný provoz.
Například ve středních Čechách musel kraj během loňského roku do nemocnic nasypat ze svého necelých 620 milionů korun. To je pětistovka za každého obyvatele regionu.
Čtvrtina z této krajské dotace - 141 milionů - navíc do nemocnic ani nešla. Umořily se díky ní dluhy, které kraj narovnával dokonce ve třech z pěti svých zařízení. "Například dotace do kladenské nemocnice byla 113 milionů, z toho dluhová služba činila 71 milionů,“ přiznala mluvčí Středočeského kraje Nicole Mertinová.
Problémy může mít 38 procent nemocnic
Nejzadluženější nemocnice
Číslo znázorňuje poměrový ukazatel, který ukazuje, jaký podíl majetku je financován dluhem (celek = 1):
1. Nemocnice na Františku 0,985
2. Nemocnice Nový Jičín 0,95
3. Karlovarská krajská nemocnice 0,945
4. Oblastní nemocnice Kladno 0,922
5. Bohumínská městská nemocnice 0,819
6. Karvinská hornická nemocnice 0,801
7. Nemocnice Boskovice 0,788
8. Nemocnice Nymburk 0,771
9. Kroměřížská nemocnice 0,765
10. Chrudimská nemocnice 0,755
(Zdroj: Nexia AP a HealthCare Institute)
Podobně na tom byly i další kraje. "Od roku 2013, kdy byla krize ve zdravotnictví nejsilnější, se nic nezměnilo. Jen se podařilo zastavit další propad,“ řekl výkonný ředitel Asociace českých a moravských nemocnic Stanislav Fiala. Stále podle něj platí, že všech 52 krajských nemocnic dluží za léky a materiál déle než půl roku přes 1,5 miliardy korun.
V problémech ale vězí i fakultní nemocnice. "Zjistili jsme, že 38 procent nemocnic nemá dostatečné finanční zdraví a může mít problémy s řádnou úhradou svých závazků,“ potvrzují také auditorská společnost Nexia AP a organizace HealthCare Institute, které zkoumaly hospodaření 156 českých nemocnic včetně těch státem řízených.
Také tento průzkum prý ukázal, že by řada špitálů bez podpory zřizovatelů nepřežila. Nic na tom nezměnil ani fakt, že v posledních dvou letech nateklo do zdravotnictví mnohem víc peněz – stát začal pojišťovnám platit větší částku za děti, důchodce či nezaměstnané, což systému loni i letos přineslo kolem osmi miliard korun navíc. Peníze ušetřila také nižší daň za léky.
Náhrady za poplatky a odměny zdravotníků
Podle nemocnic ale prostředky spolykaly hlavně náhrady za zrušené poplatky a také vyšší odměny zdravotníků. "O nějakém zlepšení situace nemůže být řeč,“ zhodnotil stav Stanislav Fiala z nemocniční asociace.
Experti k tomu dodávají, že je české zdravotnictví špatně nastaveno. Vedení resortu se prý stále nepodařilo donutit špitály k tomu, aby se chovaly hospodárně. "Řada z nich třeba stále nakupuje podle nevýhodných smluv, které hrají do karet soukromým firmám,“ komentuje stav bývalý poradce tří ministrů zdravotnictví Pavel Vepřek.
Systém je podle něj pokřiven také tím, že nemocnice dostávají za tutéž práci naprosto různé částky. Špitál, který má platby od pojišťoven vyšší, přitom nemusí hospodařit lépe. Dokládá to i zmíněný průzkum společnosti Nexia AP a HealthCare Institute. "Výše individuální platby nemocnice skutečně není zásadním faktorem, který by ovlivnil její finanční zdraví,“ uvádějí ve zprávě autoři průzkumu.
Místo spolupráce soupeření
Poslanec opoziční TOP 09 Jiří Skalický, který je současně pardubickým zastupitelem, tvrdí, že se také některé špitály chovají naprosto nelogicky – místo aby se spojily a spolupracovaly, jdou proti sobě. A nikdo jim v tom nebrání.
"Nemocnice se nechtějí restrukturalizovat a rozdělit si lůžkové fondy. Každá si chce utrhnout co největší kus pro sebe. Nikdo to neusměrňuje. Systém to ale obrovsky prodražuje,“ zmiňuje další důvod problémů Skalický.
Ekonom Miroslav Zámečník se dokonce domnívá, že se situace nemocnic v budoucnu ještě zhorší – alespoň pokud se ministerstvu zdravotnictví podaří prosadit zákon o neziskových nemocnicích. "Protože opatření, které je v tomto zákoně uvedeno - že ztrátu neziskové nemocnice vždy uhradí stát – k ničemu jinému nepovede,“ řekl Zámečník.
Pro nemocnice by podle něj měla platit podobná pravidla jako pro kohokoliv jiného – jakmile se dostanou do červených čísel a ztráta dosáhne určitého procenta jejich vlastního kapitálu, měl by přijít nucený správce a začít ekonomickou situaci řešit.
Ze ztráty do plusu
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček naopak trvá na tom, že se po dlouhé době podařilo české zdravotnictví stabilizovat. Stejně to vidí také místopředseda Rady Asociace krajů Jiří Běhounek. Podle Běhounka se krajské nemocnice loni dokonce dostaly z úhrnné ztráty 1,3 miliardy korun do plusových 750 milionů.
"Je pravda, že určité zlepšení vidět je, změnila se alespoň struktura pohledávek nemocnic. Pokud dnes nějaké nakupujeme, už to nejsou pohledávky po lhůtě splatnosti, ale naše aktivity nově vedou k financování pohledávek do splatnosti. Financujeme třeba pořizování přístrojů či technologií,“ potvrzuje Petr Formánek - ředitel firmy Magellan, která se zabývá mimo jiné skupováním nemocničních pohledávek.
