Brno - Špindlerův Mlýn poškodil některé majitele pozemků, když z jejich lukrativních parcel udělal v územním plánu nečekaně místo, kde může být pouze louka, stavět se tam nesmí.

Města si nemohou dělat, co se jim zlíbí, musí respektovat i vlastnická práva lidí, rozhodl soud.

Špindlerův Mlýn označil některé pozemky za louku i přesto, že v těsném sousedství této plochy mohli jiní stavebníci, jako bylo třeba samotné město nebo ředitel ČEZu, bez problémů stavět dál. Krajský soud v Hradci Králové takový postup označil za závažné porušení zákona a na základě žaloby jednoho z majitelů pozemků zrušil část územního plánu krkonošského horského města (verdikt má spisovou značku 30A 130/2012-14).

Špindlerův Mlýn podle soudu poškozoval některé stavebníky a investory celkem ve třech případech, dva pozemky patří developerským společnostem, jeden byl určený na výstavbu rodinného domu. Majitel pozemku přitom o stavbu domu povoleného původním územním plánem usiloval čtyři roky.

Pastvina místo domu

Zastupitelé Špindlerova Mlýna v novém územním plánu část pozemků převedli z pastvin na stavební, v některých případech ale rozhodli opačně s tím, že jde o místa, kde už je nyní hustá zástavba nebo nejsou z bezpečnostních důvodů vhodná pro stavbu domů.

Jde přitom o citelný zásah. Zatímco metr stavební parcely ve Špindlerově Mlýně jako místě, kde investovala do nemovitostí velká část nejbohatších Čechů, stojí až pět tisíc korun, za louku dostanou majitelé jenom 70 korun.

Majitelé znehodnocených pozemků ale Špindlerův Mlýn zažalovali. "Šlo o zásah, který nešetrným a diskriminačním způsobem s náznaky libovůle znemožnil zastavění parcely," uvedl majitel jednoho z pozemků v žalobě.

Podle stavebníka město sice jeho parcelu označilo za louku, na sousedních se ale stavět mohlo začít. Na jednom z pozemků tak město naplánovalo stavbu bytů, na dalším pak mohl stavět dům ředitel energetické společnosti ČEZ. Muž přitom argumentoval, že o povolení stavby žádal čtyři roky a v okolí je celá řada podobných staveb, které vyrostly bez jakéhokoliv omezení.

A územní plán Špindlerova Mlýna přitom podle žaloby žádnou odpověď na to, proč se na některých pozemcích stavět může, a někde ne, nedává. Vedení města se bránilo tím, že pozemek prohlášený za louku je v nebezpečné zatáčce a sjezd od domu by tak mohl ohrožovat auta na silnici.

U Krajského soudu v Hradci Králové ale argumenty města neuspěly. A soud našel v rozhodování vedení Špindlerova Mlýna několik zásadních pochybení.

Město tak především vůbec nereagovalo na argumenty majitele pozemku, neuvedlo, proč je považuje na mylné. To je podle soudu zásadní pochybení.

Svévolné a diskriminační

Město ani nedokázalo vysvětlit, proč původně mohl být pozemek využit k výstavbě rodinného domu a nyní na něm už může být pouze zeleň. „Takovou změnu v účelovém určení pozemku nelze při  rozumném uvažování kvalifikovat jinak, než jako zcela zásadní a skokovou a postup k ní vedoucí, bez řádného odůvodnění její potřeby, veřejného zájmu na ní, za nepřijatelný, neboť by odporoval i samotným cílům a úkolům územního plánování," uvedli soudci v Hradci Králové.

Podle soudu je nepřijatelné, aby rozvoj měst nebral v potaz minulé sliby a plány. A pokud dojde k tak razantní změně ve využití pozemku, musí radní a zastupitelé odůvodnit naprosto přesně, jasně, určitě a srozumitelně, proč se k takové změně rozhodli.

Z rozhodnutí radnice není podle soudu ani jasné, proč na sousedních pozemích stavbu povolil. 

"Za této situace lze ale těžko oponovat majiteli pozemku, že bylo vůči  němu postupováno svévolně a diskriminačním způsobem, když vzdor proklamacím o nutnosti výstavbu omezit, je zároveň, a to dokonce v jeho sousedství, napadeným územním plánem připuštěna," rozhodli soudci.

Podle nich vedení měst nemůže dělat, co se jim zlíbí, ale musí respektovat vlastnická práva osob. A pokud nedokáží svoje rozhodnutí týkající se územního plánu vysvětlit a zdůvodnit, nemohou se svým rozhodnutím uspět.