Praha - Stovky firem rozjely miliardový byznys, na který doplácejí čeští pacienti: část léků na rakovinu či diabetes vyvezou do zahraničí. Místo českých nemocných se jimi léčí lidé v Estonsku, Německu či na Islandu.
Za hranice se přitom léky dostávají dvěma způsoby: část legálně s požehnáním úřadů, další se „jednoduše ztratí“. Podílejí se na tom údajně samotné nemocnice. "Objednají si léky a naúčtují je pojišťovnám. K českému pacientovi se ale tyto přípravky nikdy nedostanou," popisuje lékárník, který si přeje zůstat v anonymitě.
Nemocnice si podle něj objedná třeba sto balení léku a nasmlouvá si s distributorem slevu - léky nakoupí třeba za desetinu původní částky. "Jenomže všechna balení nakonec nepřevezme,“ popisuje lékárník.
Nemocnice si nechá jen desetinu léků a předstírá, že je nakoupila za cenu obvyklou. To také nafakturuje pojišťovně. "Zbytek léků si distributor odveze do zahraničí a podruhé prodá," tvrdí lékárník. Vývoz takového léku přitom distributor českým úřadům nenahlásí.
O praxi běžné v některých špitálech ví i šéf Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček. „Dokázat takovou činnost je ale velmi složité, i když při troše dobré vůle by se to dalo,“ řekl Dvořáček.
Naopak šéfka Asociace nemocnic ČR Jaroslava Kunová informace popírá. "My v asociaci o ničem podobném nevíme. Nemyslím si, že by měly přímo řížené nemocnice a jejich ústavní lékárny čas na takové kšefty, mají své práce dost. Ministerští úředníci navíc už jednou situaci v nemocnicích prověřovali a nic nezjistili," řekla Kunová.
Viceprezident České lékárnické komory Michal Hojný, který současně vede nemocniční lékárnu v IKEM, nabízí ještě jedno vysvětlení: slevu si nevyžádá nemocnice, ale nabídne ji sám distributor. "Jde pod běžnou cenu s vědomím, že si výdělek vykompenzuje reexportem do zahraničí. Část zboží pak ale nemocnici nedodá, nýbrž vyveze. Nemocnice o ničem nemusí vědět," popsal Hojný.
Miliardové škody
Škody na pacientech jsou ale miliardové. Takzvané „centrové“ léky na rakovinu, roztroušenou sklerózu nebo revmatoidní artritidu jsou totiž velmi drahé. Jediné balení přijde na tisíce. Například maximální úhrada jednoho balení přípravku Remicade na revmatoidní artritidu činí 13 378,48 koruny. V zahraničí ale stojí lék daleko víc. Přeprodej léčiva například do Německa se tedy vyplatí.
Vývoz léku je výhodný i pro distributory, kteří medikamenty přeprodávají do zahraničí legálně. Přípravek Remicade je už několik let jedním z nejvyváženějších léčiv. Podle aktuálních dat zveřejněných Asociací inovativního farmaceutického průmyslu se loni z Česka vyvezla balení za 317 137 066 korun. To je asi 6,34 procenta všech reexportovaných léků.
Jenomže lék pak na českém trhu chybí. Stejně jako další přípravky. "Ne vždy přitom platí, že mohou pacienti přejít na podobné léčivo," upozorňuje Dvořáček. Třeba v loňském roce z trhu zmizelo několik přípravků, které se nedají ničím nahradit - například lék pro cukrovkáře Victoza nebo vakcína proti klíšťové encefalitidě Fsme-immun.
Ministerstvo zdravotnictví už proto začalo připravovat novelu zákona, která by měla reexporty léků omezit. „Momentálně je norma v připomínkovém řízení, platit by mohla začít v průběhu příštího roku,“ řekl minulý týden šéf resortu zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Úkol: zabránit vývozu alespoň nenahraditelných léků
Distributorské firmy by měly podle normy všechny plánované reexporty, které se týkají rizikových léků, předem nahlásit. Lékový ústav by se měl o vývozu dozvědět nejméně třicet dnů předem. „Potom bude mít určitou lhůtu na to, aby vývoz léku buďto povolil, nebo nepovolil,“ shrnuje znění nového pravidla také Jakub Dvořáček z asociace farmaceutických firem.
Zabrání se tak podle něj tomu nejhoršímu - výpadkům léků, které jsou pro pacienty nenahraditelné. Jde například o přípravky na chemoterapii, která probíhá v cyklech. „Čemu se ale rozhodně nezamezí, jsou reexporty nenahlášené. Tedy ty, které se mohou odehrávat prostřednictvím lékáren nebo nemocnic," podotkl Dvořáček. Povinné hlášení o vývozu se totiž bude týkat jen distributorů, nikoliv nemocnic a lékáren. Některé lékárny přitom distribuční povolení mají, část vývozů ale úřadům nehlásí. Novela tak podle Dvořáčka odřízne jen vrcholek ledovce.
Šéf České lékárnické komory Lubomír Chudoba proto v připomínkovém řízení navrhuje, aby povinnému hlášení podléhaly naprosto všechny vývozy. Lhůta pro nahlášení by podle něj měla být také delší.
Přesto je podle něj novela správným krokem. Česko je totiž poslední zemí v regionu, která ještě účinná opatření proti reexportům nezavedla. Počet léků vyvezených z Česka do zahraničí tak prudce vzrůstá.
„Například jen v loňském roce reexporty vydělaly distributorům více než 5 miliard korun. Jejich zisky během posledních tří let vrostly o 228,5 milionu korun,“ potvrzuje také Jana Skoupá z obecně prospěšné společnosti Czechta, která podniká v hodnocení zdravotnických technologií.
Reexportům podle odborníků pomohlo kromě neexistující legislativy také oslabení koruny po intervenci České národní banky.
