Komunisté cupovali Českou televizi. Kvůli zprávám i řediteli

Filip Rožánek Filip Rožánek
Aktualizováno 27. 5. 2015 17:50
Poslanci KSČM chtěli ve Sněmovně zamítnout zprávu o hospodaření České televize. Vadil jim ředitelský vůz, týdeník 168 hodin i práce zahraničních zpravodajů.
Generální ředitel ČT Petr Dvořák.
Generální ředitel ČT Petr Dvořák. | Foto: CPA Eduard Erben

Praha - Čím jezdí ředitel České televize Petr Dvořák a jaké auto má jeho žena? A jaký plat má zahraniční zpravodaj Miroslav Karas? I takové otázky padaly ve Sněmovně.

Položili je komunističtí poslanci Jiří Valenta a Gabriela Hubáčková, kteří vystoupili s tvrdou kritikou veřejnoprávní televize. Valenta tím navázal na svůj dubnový projev, Hubáčková se ujala slova poprvé. Oba promluvili před hlasováním o předloňské výroční zprávě o hospodaření České televize, k jejímuž projednání se poslanci dostali teprve letos.

Mediální výbor Sněmovny doporučil zprávu už dříve schválit, na žádné chyby v hospodaření televize nepřišel. Její projednání na plénu Sněmovny se ale protáhlo právě kvůli Valentovi. Po jeho dubnové kritice bylo hlasování o zprávě odloženo.

Komunistický poslanec tvrdí, že výrobní náklady jedné hodiny vysílání České televize se pohybují kolem 300 tisíc korun a na pořad Historie.cs se přitom dívá jen 38 až 80 tisíc diváků, zatímco na hlavní zpravodajskou relaci kolem 800 tisíc. Důvodem nízké sledovanosti historické diskuse je podle něj její neobjektivita.

Sledovanost takového pořadu by podle Valenty měla být vyšší. "Sledovanost by měla být hlavním kritériem, protože z logiky věci televize, kterou nikdo nesleduje, nemá smysl a nemá společenské opodstatnění," řekl dnes ve Sněmovně. "Kde jste na to proboha přišel?" reagoval poslanec ANO Martin Kolovratník, který namítl, že veřejnoprávní média jsou tu právě od toho, aby nabízela i pořady pro menší okruh diváků. "Sledovanost nemůže být jediným kritériem, podle kterého jsou pořady televize veřejné služby posuzovány," konstatovala už v dubnu také mluvčí televize Alžběta Plívová.

Čím jezdí ředitel?

Podle Valenty se v České televizi vyplácejí "zlaté padáky" odcházejícím manažerům. Konkrétně zmínil případ bývalého vedoucího finančního plánování Martina Vojslavského, který údajně odešel s patnácti platy odstupného. Valenta tvrdí, že Vojslavský dostal peníze za mlčenlivost o finančních transakcích v televizi.

"Pan Vojslavský odcházel z ČT v roce 2013 z důvodu zrušení místa a nebyl mu vyplácen žádný zlatý padák, ale odstupné na základě kolektivní a pracovní smlouvy. Není pravda, že dostal patnáct platů. Je to lež, kterou si může dovolit vyslovit jen někdo s poslaneckou imunitou," reagoval za Českou televizi Vít Kolář, výkonný ředitel komunikace a vnějších vztahů.

Stranou kritiky nezůstal ani autopark České televize, respektive služební vůz generálního ředitele. "Je skutečně možné, že zatímco generální ředitel jezdí v prezidentské limuzíně A8 a jeho manželka v nové Škodě Superb 3,6 FSI Elegant, že i soukromé využívání těchto vozů - podotýkám soukromé využívání těchto vozů - se děje na náklady České televize?" ptal se Valenta. "Co by na to asi řekl prezident Zeman, že jeho opěvovaná škodovka je skoro stejně drahá jako služební vůz paní ředitelové."

"Audi A8, ve které generální ředitel jezdí, je jeho soukromé vozidlo, které si pořídil ze svých soukromých prostředků, jeho manželka žádný služební vůz ČT nepoužívá. Je to lež," ohradila se proti obvinění Česká televize.

Valenta by rád znal informace o nákladech na provoz jednotlivých organizačních složek České televize, náklady na výrobu jednotlivých typů pořadů, hodinové náklady na výrobu zpravodajství a náklady na české filmy, které Česká televize koprodukuje, a další jiné podstatné náležitosti. Žádal proto ostatní poslance, aby pro zprávu nehlasovali.

Kolik berou zahraniční zpravodajové?

Zatímco Valentovi leží v žaludku ředitelský vůz a údajně neobjektivní historický pořad, jeho kolegyně Gabriela Hubáčková zkritizovala práci zahraničních zpravodajů.

"Já osobně budu ráda, dozvím-li se, kolik Českou televizi stojí náklady, včetně těch osobních, za post zpravodaje ve Washingtonu, kterého jsem vždycky viděla jen za naklíčovaným pozadím, kde nám sděluje, co si přečetl ve včerejších Times, protože se domnívám, že toto může dělat i z Prahy a za zlomek peněz," prohlásila Hubáčková.

Bruselskou redakci České televize označila za "naprosto neviditelnou", podle ní není schopna reflektovat práci českých europoslanců. "Stejně tak ráda se dozvím náklady a plat reportéra z Ukrajiny Karase, který si vystačí s ilustračními záběry a citací kyjevské vlády nebo bojůvek pravého sektoru, aniž se obtěžuje zjistit si názor druhé strany a prezentovat ho ve stejnou dobu a stejným tónem v hlase," apelovala poslankyně.

Česká televize se vůči kritice zahraniční rubrice ohradila. Pokud jde o zpravodajství z Ukrajiny, ČT nemá na místě stálého zpravodaje. "Odmítáme kritiku novinářů ČT, která se nezakládá na faktech, ale je motivována čistě politicky," prohlásil Kolář. O rozpis nákladů požádal příslušné útvary ČT.

Hubáčkovou zajímají i náklady na vysílání o situaci v Řecku a na publicistický týdeník 168 hodin. "Kamarádi kamarádů bez uzardění a pod záštitou svobody slova dehonestují naši práci, práci vlády a práci prezidenta. Množství novinářů z Bakalových novin a privátních bank je na obrazovce České televize enormní a levicoví publicisté paběrkují, či dokonce jsou na černé listině," rozhořčila se Hubáčková, členka kulturního výboru Sněmovny.

Veřejnoprávní televize by podle ní měla zveřejnit platy celého managementu a samostatně i příjmy Václava Moravce. Také Hubáčková podpořila zamítnutí zprávy.

Se svou kritikou ale poslanci KSČM neuspěli. Výroční zpráva o hospodaření České televize prošla, když ji v hlasování podpořilo 91 poslanců. Proti jich bylo jen 31 - k 27 komunistickým poslancům se přidali Jana Lorencová a Miloslav Janulík z hnutí ANO a také dva nezařazení poslanci Tomio Okamura a Milan Šarapatka.

 

Právě se děje

Další zprávy