Dojatý Kiska uctil Lidice. Jako první slovenský prezident

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
10. 6. 2015 20:42
Andrej Kiska v den výročí navštívil Lidice, které za války vyhladili nacisté. "Je to výzva, abychom si byli vědomi chyb, které se v minulosti staly," prohlásil u pomníku zavražděných dětí.
Foto: Ludvík Hradilek

Lidice - Od rozdělení Československa si slovenští prezidenti ne a ne najít čas na návštěvu Lidic. Andrej Kiska do památníku věnovaného jedné z nejsilnějších připomínek hrůz nacistického režimu zamířil hned v prvním roce po svém nástupu do funkce. A potvrdil, že charisma, kterým si vloni získal většinu Slováků, funguje i za hranicemi.

Od okamžiku, kdy vystoupil z limuzíny, bylo zřejmé, že návštěvu nebere jako nutnou oficialitu, ale že ji opravdu silně prožívá i vnitřně. "Každá tvář a každé oko vyjadřuje obrovskou tragédii, která se tu stala. Je to zároveň výzva, aby tyto sochy připomínaly, abychom si byli vědomi chyb, které se v minulosti staly, a nedovolili, aby se něco takového opakovalo," prohlásil před pomníkem dvaaosmdesáti dětí zplynovaných v koncentračním táboře v polském Chelmnu. Přitom bylo vidět, že se mu lesknou oči.

Zároveň zdůraznil, jak moc mu na uctění lidické památky záleželo. "Když jsme plánovali program, tak jsem řekl: 'Ano, to je přesně ten den, kdy bych mohl přijet a vzdát úctu těm, kteří zde zemřeli'," vysvětlil slovenský prezident, proč do Česka zamířil právě v den, kdy uplynulo přesně 73 let od tragédie.

Svá slova potvrdil i o chvíli později, když ho v muzeu věnovaném vypálení vesnice protokolář upozorňoval na další nabitý program. "Jsem prezident. A být prezidentem má určité výhody," odbyl ho Kiska, který do Lidic zamířil z pracovního oběda se svým českým protějškem Milošem Zemanem.

Uvnitř muzea dal také naplno průchod emocím. Zamířil tam bez novinářů, což mu umožnilo odložit stranou státnickou masku. V kóji věnované lidickým dětem, z nichž válku přežilo jen sedmnáct, se rozplakal. "Bylo vidět, že má doma poměrně malé děti. A představa, že by se mu stalo něco podobného, ta člověka dostane," cenil si asi nejsilnějšího momentu Kiskovy hodinové návštěvy ředitel lidického muzea Milouš Červencl.

Ředitel památníku: Tuto návštěvu řadím nejvýš

Kiska zapůsobil i na pamětnice masakru, s nimiž se setkal. "V muzeu je školní fotografie. Každému říkám, aby mě na ní našel. A jemu se to podařilo, protože mu asi někdo prozradil, že mám ve vlasech mašli. Hned jsem se ho proto zeptala, jestli by mě poznal i bez toho. Na to mi odpověděl: 'To by mi asi trvalo déle'," usmívala se jedna z nich, dvaadevadesátiletá Marie Šupíková při popisu svého setkání se slovenskou hlavou státu.

Kdyby měl Červencl sestavit pomyslný žebříček, Kiskovu návštěvu by označil jako nejvýznamnější. Za jedenáct let ve funkci ředitele přitom v Lidicích přivítal celou řadu hlav států včetně německého prezidenta Joachima Gaucka. Ten v roce 2012 přijel i s omluvou, na kterou v Lidicích čekali desítky let.

Návštěva vrcholného představitele země bývalých federálních sousedů měla jiný význam. "Je to přece jenom potvrzení, že vztahy mezi námi jsou stále lepší. Vždycky jsem chtěl, aby k nám přijel už jeho předchůdce pan Gašparovič, což se ale nikdy nepodařilo. A pan Kiska přijede a vybere si dnešní datum. To je jedinečná věc a svědčí o tom, že si Slováci vybrali skvělého prezidenta," neskrýval potěšení Červencl.

 

Právě se děje

Další zprávy