Praha - Dva pražské soudy si za osm let projednávání žaloby Jiřího Pivody neujasnily, který z nich je k projednání žaloby příslušný. Jedno z rozhodnutí se navíc opíralo o nesprávný zákon. V úterý to konstatoval pražský Vrchní soud, který zrušil předešlé rozsudky a vrátil věc na začátek.
Bude se jí znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 7, na který se Pivoda obrátil už v roce 2008. Žalobou proti ministerstvu vnitra se domáhal odstranění vzorku své DNA z policejní databáze a odškodnění ve výši 100 tisíc korun. Požadavek na finanční odškodnění soud první instance zamítl kvůli údajnému promlčení.
Jak ale nyní konstatovala předsedkyně senátu vrchního soudu Milena Opatrná, rozsudek se opíral o občanský zákoník, ačkoliv měl postupovat podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím veřejné moci nebo nesprávným úředním postupem.
Ve věci vymazání Pivodova profilu z Národní databáze DNA zase obvodní soud, který si nebyl jistý svou příslušností, postoupil případ Městskému soudu v Praze. Ten měl podle Opatrné vrátit věc na soud Praha 7, a ne rozhodnout sám. Proto čistě z procesních důvodů zrušila i rozsudek městského soudu, přestože ho podle svých slov považuje za obsahově správný a "velmi pěkně odůvodněný".
"Je zbytečné vydávat rozhodnutí, která by na nějakou krátkou dobu něco vyřešila," vysvětlila Opatrná s tím, že vyšší instance by po případném dovolání věc stejně vrátily až Obvodnímu soudu pro Prahu 7.
Nositel dvou vysokoškolských titulů Pivoda byl odsouzen pro majetkové delikty, například krácení daní. V době jeho výkonu trestu v roce 2007 tehdejší policejní prezident nařídil všem vězňům odebrat vzorky DNA a uložit do národní databáze. Pivoda tvrdí, že při odběru nebyl náležitě poučen o svých právech a že odebrání a uchování vzorku nemá oporu v zákoně.
Městský soud mu dal zapravdu v lednu 2013. V Opatrnou pochváleném rozsudku konstatoval, že "ze vzorku i z profilu DNA lze zjistit zásadní údaje intimní povahy o jejich nositeli," a odvolal na Evropský soud pro lidská práva, který už dříve označil uchovávání vzorků DNA za "zásah do soukromého života, který je možno tolerovat, pokud je činěn na základě zákona a sleduje oprávněný cíl".
Národní databáze DNA byla však před 15 lety zřízena pouze interním pokynem policejního prezidenta. Další dva zákony zmiňují, kdo komu za jakých okolností může odebrat vzorky, o dalším nakládání s nimi se v zákonech nepíše. I proto vláda loni na podzim uložila resortům vnitra, spravedlnosti a zdravotnictví, aby do začátku letních prázdnin společně vypracovaly návrh zákona o DNA.
Poté, co si vyslechl usnesení Vrchního soudu, Jiří Pivoda za určitou satisfakci označil pochvalná slova předsedkyně senátu Mileny Opatrné o dva roky starém rozsudku městského soudu, který jeho žalobě vyhověl a nařídil státu žalobcovy vzorku z databáze DNA zlikvidovat. Navíc se mu soudkyně na závěr zdůvodnění také omluvila za průtahy.
