Jít do banky v Curychu pro 9,5 miliardy jen tak bez ohlášení? Hloupost, říká česko-švýcarský advokát

Petr Koděra Petr Koděra
8. 12. 2015 18:15
Jakmile vstoupí evropský politik se svými kamarády do švýcarské banky, vzbudí to pochybnost. Tamní banky jsou mnohem obezřetnější než třeba před deseti patnácti lety, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz advokát Rudolf Rentsch. "Tehdy se banka příliš nezajímala, proč tam zakládáte konto a co je to za peníze. Zvláště u zahraničních klientů," dodává právník v reakci na kauzu komunistického europoslance Miloslava Ransdorfa, kterého švýcarští vyšetřovatelé obvinili kvůli podezření z podvodu.
Miloslav Ransdorf
Miloslav Ransdorf | Foto: Jakub Plíhal

Jak si vysvětlujete, že se europoslanec Ransdorf v doprovodu tří občanů Slovenska vydá do švýcarské banky jako údajný prostředník a chce vyjednávat o účtu, kde leží údajné pohádkové dědictví 350 milionů eur, tedy 9,5 miliardy korun?

To nevím, spekuloval bych. Neznám pozadí příběhu a ani nevím, z čeho jsou aktéři obviněni. Ale určitě není obvyklé jít do banky a jakkoliv chtít nakládat se stamiliony eur. To dělají spíše velké obchodní společnosti. Pokud přijde evropský politik a tři jeho kamarádi, samo o sobě to vzbuzuje pochybnost. Švýcarské banky jsou dneska mnohem obezřetnější, než tomu bylo třeba deset patnáct let zpátky. Tehdy bylo hodně věcí možných.

Co například?

Banka se příliš nezajímala, proč tam zakládáte konto a co je to za peníze. Zvláště u zahraničních klientů. Automaticky se předpokládalo, že doma máte všechno v pořádku, platíte daně. Dnes je i pro Švýcara žijícího v zahraničí komplikované založit ve Švýcarsku účet.

Dnes si vás tedy banka mnohem důkladněji proklepne?

Ano. Chce přesně vědět, o jaké peníze jde. Ani já nemůžu zavolat do banky v Curychu, telefonicky založit účet a někdy v budoucnu podepsat dokumenty. Musím tam osobně a vše vysvětlit. Takže když dneska někdo přijde a řekne, že chce nakládat s takovou obrovskou částkou, je jasné, že bankovní úředník zbystří. A zvláště pokud tam jsou - jak se spekuluje - podklady s náznakem falšování. Bankovní úředníci podléhají přísným pravidlům a vše musí pečlivě prověřit. Praní špinavých peněz je ve Švýcarsku velké téma, je to závažný trestný čin. Dneska se to tam bere hodně vážně.

Běžné je vše předložit předem

Co všechno by tedy měl člověk udělat, než pojede do banky na jednání?

Napřed tam zavolat nebo napsat. Přece nepojdete do curyšské banky na přepážku a tam neřeknete: Dobrý den, já tady chci z nějakého důvodu převést 350 milionů eur. Běžné je spojit se s nimi a předložit jim všechny potřebné dokumenty dopředu. Oni chtějí vidět oprávnění nakládat s účtem a další podklady, aby se na jednání připravili.

Pokud tam pan Ransdorf a ti tři jeho kolegové šli, aniž by byli sami klienty a někoho tam znali, tak to považuji za hloupost. Pak se nemohou divit, že to spustí takový běh událostí. Švýcaři jsou teď na podobné věci hákliví a neberou si servítky. A pokud je státní zastupitelství obvinilo, tak tam s velkou pravděpodobností nebylo něco v pořádku.

Mají podle vašeho odhadu v ruce jasné důkazy?

Už jen ty okolnosti jsou zvláštní: že jde o tolik peněz, že se o ně zajímají lidé včetně europoslance a k tomu podezření na falešné dokumenty. Asi bych to také vyšetřoval.

Říkáte, že člověk by měl banku napřed kontaktovat a domluvit si schůzku. Miloslav Ransdorf ale tvrdí, že banka s klientem, kterého zastupuje a označuje ho tajemně V. H., dlouhá léta nekomunikovala. A že Ransdorf měl k jednání plnou moc. Je to věrohodné vysvětlení?

To nevím. Také už jsem řešil případy, kdy banka nekomunikovala s dědici člověka, který měl na účtě švýcarských bank uloženo hodně peněz. Ale i v takovém případě postupuji stejně: neletím kvůli tomu hned do Curychu, protože riskuji zbytečnou cestu a ztrátu času i peněz za letenku. Nikdo tam na mě jen tak nečeká, jestli náhodou nepřijdu. Proto do banky nejdřív napíšu, pošlu jim plnou moc a všechny dokumenty, které potřebují k ověření. A nestalo se mi, že by pak se mnou nikdo nemluvil. Naopak. Bankéři jsou zpravidla rádi, že vás vidí. Mají třeba i šanci na zajímavý obchod, takže vám po týdnu nebo dvou dají termín schůzky. Pak teprve letím. Vždy šlo o mnohem méně peněz, a kdybych řešil 350 milionů eur, pak bych postupoval ještě opatrněji, protože počítám s tím, že banka bude chtít přesně vědět, o co mi jde.

350 milionů eur? Nic astronomického

Je obvyklé, aby dědictví dosahovalo takové závratné výše?

Statisticky je to určitě vysoká částka, na světě není příliš takhle movitých jednotlivců. Ale švýcarské banky ještě pořád v součtu spravují největší soukromý majetek na světě a tahle částka pro ně není nijak astronomická.

Miloslav Ransdorf byl obviněn, ale vyšetřují ho na svobodě. Naproti tomu jeden z občanů Slovenska zůstal ve vazbě. Jaký signál tím státní zastupitelství dalo?

Že ten jediný ve vazbě je zřejmě mozkem celé akce. A že pan Ransdorf asi není tou hlavní osobou, ale jen nějak pomáhal.

Čeho se mohli v bance dopustit protizákonného?

Těžko soudit. Mohli zfalšovat dokumenty, plné moci. Mohlo se jednat o špinavé peníze. Cokoliv.

 

Právě se děje

Další zprávy