Azbest jako prokazatelně rakovinotvorná látka u nás je už téměř 25 let zakázaná. Nesmí se z ní nic vyrábět ani se záměrně přidávat do výrobků.
V Želešicích u Brna se ale těží kámen amfibolit s přirozeným obsahem aktinolitu, který patří mezi azbestové minerály. Loni se odtud odvezlo přes 804 tisíc tun kamene. Nákladní auta převážejí materiál přímo středem obce kolem školního hřiště, kde si hrají děti.
Firma Kámen Zbraslav připouští, že se během drcení nebo broušení kamene uvolňují vdechnutelná azbestová vlákna. "V takto vzniklém prachu se mohou vyskytovat stopová množství respirabilních částic aktinolitu," uvádí firma ve svém bezpečnostním listu.
Azbestová vlákna ve škole, ve školce i na hřišti
To, že aktinolit místní prach skutečně obsahuje, potvrdila také loňská analýza České geologické služby. "Charakter a chemické složení amfibolů v prachu na oknech školy i ve vstupu do objektu na hřišti mají obdobný tvar i chemické složení jako amfiboly v lomu Želešice," uvádí zpráva.
Obyvatelé Želešic proti stávající těžbě protestují a sepsali petici, kterou dodnes podepsalo 482 lidí, včetně tamního praktického lékaře. Iniciativu podporuje i starostka obce.
"Nechceme žít ve zdravotně závadném prostředí a požadujeme, aby zdraví obyvatel Želešic bylo lépe chráněno," uvedla pro Aktuálně.cz iniciátorka petice a zastupitelka obce Michaela Tomanová, která žije se svou rodinou v bezprostřední blízkosti kamenolomu.
Upozorňuje, že v roce 2015 byly naměřeny nadlimitní hodnoty azbestových vláken aktinolitu na obecním úřadě a o rok později byla na dva týdny uzavřena škola i školka, protože se v několika třídách naměřily nadlimitní hodnoty azbestových vláken. "Ve školách a školkách, ale i na obecních úřadech se podle platné vyhlášky nesmí překročit limit pro respirabilní azbestová a minerální vlákna, a to 1000 vláken/m3. Naše laboratoř v prosinci 2016 naměřila ve škole koncentraci až 2673 vláken aktinolitu na metr krychlový," říká Zoja Guschlová, znalkyně se specializací na azbest a vedoucí akreditované zkušební laboratoře.
Firma Kámen Zbraslav ale oponuje, že těžba aktinolitu probíhá v obci už desítky let a je v souladu se současnými zákony. "V opatřeních jsme šli ještě mnohem dále, než nám nařizují české předpisy," odpovídá tisková mluvčí firmy Lam Nguyen. "V lomu se používají vrtací soupravy s odsáváním, vnitrozávodní komunikace jsou opatřeny živičným povrchem, dochází k jejich pravidelnému mokrému čištění, dále došlo k instalaci kropicí brány před expediční váhou a náklad každého vozidla je před odjezdem z lomu zkropen," dodává.
Firma zároveň upozorňuje, že kontroly různých státních institucí potvrdily bezpečnost provozu lomu. Odkazuje se také na zprávu České geologické služby, podle které se azbestové látky vyskytují v těžené hornině jen v nepatrném množství.
Onkologové: jde o nezdravé prostředí
Oslovení onkologové ale upozorňují, že stávající provoz lomu může negativně ovlivnit zdraví lidí z Želešic. "Místní obyvatelé mají zcela reálné riziko vzniku onkologických onemocnění. Drobné částečky karcinogenního aktinolitu, které člověk vdechne, se zapichují do tkáně, jsou nerozpustné a zůstávají v těle desítky let. Zcela souhlasím s tamními lidmi, že se obávají o své zdraví," říká onkoložka Michaela Fridrichová z Ústavu radiační onkologie Nemocnice Na Bulovce.
Azbest totiž prokazatelně způsobuje zhoubný nádor pohrudnice (mezoteliom), který se může projevit až 30 nebo i 50 let po vdechnutí vláken. Způsobuje i další typy nádorů, například rakovinu plic nebo vaječníků. Azbestová vlákna jsou podle lékařů zrádná v tom, že nejsou vidět ani cítit, takže si lidé mohou mylně myslet, že jim nic nehrozí.
Argument firmy, že kámen obsahuje jen malé množství amfibolových azbestů, není podle lékařky Fridrichové relevantní. "O žádných částicích azbestu nelze říci, že jsou zdraví neškodné. Azbest je zrádný v tom, že může způsobit onkologické onemocnění i při minimálním množství vdechnutelných částic. Čím menší tyto částice jsou, tím se dostanou do plic hlouběji."
Na rizika znečištěného ovzduší v Želešicích upozorňuje také onkolog Jozef Michalka z FN Brno, ošetřující lékař Lenky Pokorné, obyvatelky Želešic, která před čtyřmi lety podstoupila hemato-onkologickou léčbu kvůli lymfomu v oblasti mezihrudí. "Dlouhodobý pobyt ve zdravotně závadném prostředí je z hlediska nádorových onemocnění obecně nežádoucí, zvláště pokud se jedná o nadměrné koncentrace prokazatelně karcinogenních látek v životním prostředí," říká onkolog Michalka.
Upozorňuje rovněž, že Mezinárodní agentura pro výzkum nádorů klasifikuje azbest do kategorie 1A, tedy prokazatelný karcinogen pro člověka, a amfibolový azbest je odrůdou aktinolitu. "Tyto skutečnosti by měly být brány v úvahu při posuzování rizik spojených se znečištěným ovzduším v místě pobytu pacientky," dodává.
Nezaplachtovaná auta
Obyvatele Želešic přitom trápí zvýšená prašnost v obci. Vadí jim, že těžený kámen převážejí často nezaplachtovaná auta, ze kterých se práší. Náklaďáky přitom projíždějí přímo středem obce a jezdí také kolem školního hřiště, kde si hrají děti.
Firma tvrdí, že vlastní vozidla společnosti jezdí se zaplachtovaným nákladem a se smluvními dopravci uzavřela v květnu smlouvu, podle které jsou dopravci povinni zakrýt přepravované kamenivo plachtou. Obcí ale dál jezdí auta externích odběratelů kamene, která svůj náklad nezakrývají.
"Podle fotografií, které nám lidé zaslali, ale většina nákladních aut s převáženým kamenivem dále jezdí středem obce bez zakrytí," komentuje současnou situaci zastupitelka obce paní Tomanová.
Další lomy v republice
Ministerstvo zdravotnictví problém azbestu v Želešicích nesleduje a odkazuje na ministerstvo pro životní prostředí. "Pro kamenolomy není žádný emisní limit stanoven, jsou pouze stanoveny technické podmínky provozu. Kontrola venkovního ovzduší, stejně jako jakákoliv jiná ekologická zátěž a její dopady na přírodu, spadá do kompetence resortu ministerstva životního prostředí," říká mluvčí resortu zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
Ministerstvo životního prostředí ale tvrdí, že jde o téma, které má na starosti ministerstvo zdravotnictví. "Problematiku azbestu řeší několik zákonů a vyhlášek, zejména vyhláška ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro pobyt v interiéru staveb," odpovídá mluvčí Ondřej Charvát.
V republice jsou v provozu i další lomy amfibolitu, například v Libodřicích, v Jablonném nad Orlicí, v Hanušovicích-Žlebu, Sloupnu-Slavíkově, v Jáchymově a na dalších místech. "Obsah azbestu v horninách uvedených lokalit by vyžadoval samostatnou studii," dodává Juraj Franců z České geologické služby.
