Královské město na břehu řeky Ohře bylo od středověku významným obchodním i historickým sídlem, jeho centrum je turisty vyhledávanou památkovou rezervací. Ve 20. století se však ocitlo v průsečíku mezi elektrárnami Prunéřov a Tušimice, na prahu dolu Nástup a na dosah neblaze proslulé mostecké pánve. Nedaleko je také jeden z největších současných znečišťovatelů ovzduší rtutí - elektrárna Počerady. Ani taková výchozí pozice ale město neodradila od toho, aby bojovalo aktivně za lepší životní prostředí a snažilo se o adaptaci na přicházející klimatickou změnu.
"Od 60. let byla postupně krajina mezi Chomutovem a Kadaní naprosto zdevastována, tím pádem se tu životní prostředí hrozně zhoršilo z hlediska vzduchu, prašnosti, ale i z hlediska vody. Voda z potoků se stahovala do přivaděčů, přirozená cesta toků se přerušila, krajina se nezavodňovala tolik, kolik by měla. Docházelo tu ke spadům oxidu siřičitého, který v kombinaci s vodou vytvořil chemickou reakcí kyselinu siřičitou, takže v 80. letech padaly na lesy v okolí kyselé deště, čímž se úplně zlikvidovaly porosty, které tu byly vysázeny," vysvětluje Jiří Kulhánek (ODS), jenž je starostou města od roku 2002. Občané nejen Kadaně, ale i okolí jsou tak na problematiku životního prostředí dodnes velmi citliví.
"Krajina, která byla vytěžena, se postupně rekultivuje, protože až těžba skončí, tak ty pozemky přejdou do vlastnictví města. Postupně se snažíme, aby se tam obnovovaly mokřady, rybníčky, aby tam byla volná krajina a v ní zvěř, ale aby se tam vraceli i lidé, třeba k rekreaci," říká starosta. V současné době již začaly probíhat některé rekultivační práce u dolů v Tušimicích, kde by v budoucnu mělo vzniknout Dračí jezero. Jeho napuštění z přilehlé řeky Ohře by mělo trvat asi sedm let.
Město čeká také revitalizace městského lesoparku podle návrhu významné krajinářské architektky Kláry Salzmann, která rozšíří mokřady, tůňky i stávající jezírka, a Kadaňský potok, který parkem protéká, se vrátí do původního koryta. Obnovena by měla být také původní kaskáda, mlýnský náhon či studánka, přibudou i květinové záhony, altán a stříšky s posezením. Na nevyužité ploše za tenisovými kurty by v budoucnu měla vyrůst komunitní zahrada.
Kadaň se již roky snaží rozšiřovat také zelené plochy ve městě, udržet přívětivé klima ve veřejném prostoru, ale i zadržovat vodu v krajině a implementovat ji do městských prostranství. Za posledních deset let tak vysadila více než dva tisíce stromů z vlastních zdrojů i skrze dotační programy ministerstva životního prostředí nebo firmy ČEZ. Největším problémem bylo podle starosty prosadit stromy na Mírovém náměstí, což se potýkalo především s nevolí památkářů.
"Jsme historické město, sám se zasazuji o to, abychom kulturní dědictví chránili. Minimálně 15 let už ale bojuji za to, aby se tam pár stromů vysázelo, aby tam byl stín a náměstí bylo i v létě obyvatelné. My nechceme, aby to byl kulturní skanzen, chceme tam vrátit život a lidi, aby si tam v klidu sedli, dali si tam kávu, začetli se do knížky," říká Kulhánek.
V prosazení zájmu mu nakonec pomohla jeho záliba ve sběru historických pohlednic, pomocí nichž dokázal, že zeleň byla na náměstí i v minulosti. V centru město také nechalo vyměnit osvětlení za úspornější variantu, která navíc nesvítí částečně směrem nahoru, a omezuje tak i světelné znečištění.
Stromy i "živé sekačky"
Stromy a vodní prvky se město snaží začlenit do každého nového projektu. V současnosti jsou k vidění na Studentském nebo Löschnerově náměstí, rozšiřuje se také síť městských pítek, kterých je v současnosti dvanáct. Zeleň a voda se vrátily také na městské hradby, jež jsou v současné době po první etapě obnovy. V té další by měly přibýt jetelové trávníky a v plánu jsou také dvě květinové stěny. Cesty tvořené kameny spojenými maltou byly nahrazeny povrchem, který umožňuje lepší regulaci dešťové vody. Ta je nyní odváděna do výběhu obecních koz pod hradbami, které město využívá ke spásání trávy.
"Nám se 'živé sekačky', jako jsou kozy nebo ovce, velmi osvědčily, máme je na několika místech, kam je lidé chodí s dětmi krmit, a v případě potřeby je po městě převážíme tam, kde je zrovna potřeba 'sekat'. Vyprodukovaný hnůj pak zase používáme na hnojení," vysvětluje Kulhánek, jak chce dosáhnout symbiózy fauny a flóry s městským prostorem.
Té se snaží docílit také prostřednictvím výsadby květinových luk v lokalitách, kde není potřeba sekat trávu tak často. Květiny tak v létě nejen krásně vypadají (jedna z luk má dokonce tvar kadaňské radnice), ale také udržují přirozenou vlhkost a navíc prospívají včelařům. Město má také vlastní včelstvo v zahradách františkánského kláštera, které přilehlé louky opyluje a vytváří poté kadaňský med.
Kadaň také byla jedním z průkopníků zelených "ostrůvků" na silnicích - první úsek osadila již v roce 2004. Podle starosty plní zeleň na komunikacích trojí funkci - kromě dopravní, kdy je široká vozovka rozdělena napůl, a je tak bezpečnější pro chodce, také estetickou a ekologickou, neboť stromy snižují teplotu vozovky a zadržují vodu. Kromě toho se tu vysazují stromy podél ulic a silnic, které vytvářejí aleje.
Místo zelených střech stěny a zálivka "dešťovkou"
V minulosti město také uvažovalo o zelených střechách, které rovněž zlepšují lokální klima a zadržují vodu. "Chtěli jsme to zkoušet na školách, ale bohužel statika těch střech není taková, aby to vydržely, pokud počítáme i s napadaným sněhem v zimě," říká Kulhánek s tím, že taková rekonstrukce střech, která by měla zvýšit nosnost, by byla příliš nákladná a složitá. Město tak chce nejprve zkusit spíše zelené stěny. První z nich se plánuje na hasičské stanici, další na plotě jedné z mateřských škol.
Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz
Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?
Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované fotogalerie nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Už jsme napsali:
- Fotky trpících koalů nefungují. Klimatu pomůžou pozitivní příklady, říká psycholog
- Drancování přírody způsobí další pandemie, varuje přední britský expert
- V tomto lese vám hned nateče do bot. V Krkonoších obnovují mokřady, bojují se suchem
- Foto: Když to v lese čvachtá. Rašeliniště v Krkonoších zadržují vodu jako houba
- V Chrudimi se naučili vážit si vody. Obnovují náhony i tůně, staví vsakovací plochy
- Do 100 let vyhynou lední medvědi a stovky druhů ryb
Projekt vznikl za podpory 
V nejbližší době začne město také využívat dešťovou vodu, pilotní projekt na 3. základní škole má být dokončen ještě letos. Z nádrží poté bude škola zalévat přilehlé hřiště. Pokud se systém osvědčí, plánuje jej vedení Kadaně rozšířit také na další sportoviště, jako je sportovní hala, zimní stadion nebo fotbalové hřiště.
Ve sběru dešťové vody radnice podporuje i obyvatele. "Vyhlásili jsme dotační fond pro občany Kadaně z rodinných domů, kterým přispíváme na nádrže na dešťovou vodu. Je o to velký zájem, každý rok na to vydáme přes milion korun," říká Kulhánek.
Vodu se město snaží zadržovat také budováním parkovišť z tvárnic nebo z prostupné zámkové dlažby, která umožňuje vsakování vody. U zahrádkářských kolonií, kde byl léta problém s bahnem a nepřístupnou cestou, se inspirovala ve Vysokých Tatrách a vytvořila povrch ze zatravňovacích rohoží.
Snaží se tu budovat cyklostezky, aby snížili emise z automobilů. V současné době vede kolem Kadaně asi 30 kilometrů cyklistických tras a další jsou ve výstavbě. "Čím dál víc lidí jezdí na kole, i do práce, mají-li tu možnost. Aktuálně tak budujeme například cyklostezku k elektrárně do Tušimic, která vede podél vinohradu," říká starosta.
Jak na klima, bude Kadani radit i Akademie věd
Na aktivní adaptaci na klimatickou změnu město spolupracuje s vědci z Akademie věd, kteří jej podrobně zmapovali a vytvoří pro něj strategii dalšího udržitelného rozvoje. Její výstupy by mělo mít vedení k dispozici na podzim.
Příkladem jde Kadaň ostatním městům také ve vzorném třídění odpadu. "Nejlepší způsob, jak lidi přesvědčit k třídění, je dobře položená stovka na stůl," směje se starosta. Město občany motivuje především snižováním poplatku za odpad. Každý rok spočítá, o kolik procent se zvýšil podíl vytříděného odpadu, a stejným procentním podílem sníží poplatek.
"Takhle už to funguje asi 10 let a z 500 korun jsme se dostali na poplatek 200 korun. To přesvědčilo i některé starší spoluobčany, kteří dokonce začali monitorovat okolí, jestli třídí, a nosí i některé dobré nápady. Všimli si například, že odpad netřídí bulharští pracovníci ubytovaní na nedaleké ubytovně, tak jsme vytvořili cedulky s instrukcemi v bulharštině na schránky i na popelnice a třídění se najednou v lokalitě zlepšilo. Také jsme nechali udělat letáčky i pro další cizince pracující na některých přilehlých zónách a rozdali je firmám, které je zaměstnávají," říká starosta.
V turistickém informačním centru si občané mohou zakoupit také barevné třídicí tašky, které celý proces usnadňují. Prodalo se jich už několik tisíc. A aby byla obec důsledná také v omezování plastů, zapojila se do kampaně #dostbyloplastu. Na městských akcích zakázala prodejcům používat jednorázové plastové nádobí a podporuje například distribuci vratných zálohovaných kelímků, a to nejen na kulturních akcích, ale také v některých svých provozovnách.
"Postupně se to rozjíždí, někteří lidé si například na pivní slavnosti nosí vlastní půllitry, na food festivalu avizujeme, aby si lidé přinesli vlastní příbor. Jinde máme vratné kelímky. Samozřejmě ne každá soukromá akce to tak má, není to žádná zákonná povinnost, ale na většině našich akcí to je," říká Kulhánek.
Městečko chce jít příkladem ostatním obcím a být pro ně vzorem, proto se neustále snaží ekologický přístup rozšiřovat. Nápady čerpá například v zahraničí, ale i přímo od lidí na pravidelných setkáních s vedením.
Měníme klima v legislativě
Text vznikl v rámci projektu Měníme klima v legislativě, jehož realizátorem je Zelený kruh spolu s partnery sdružení Arnika, NESEHNUTÍ, Česká společnost pro právo životního prostředí, aliance Šance pro budovy, Národní síť Zdravých měst a Národní síť MAS. Projekt podpořila Nadace OSF.
Cílem projektu je přispět k řešení klimatické krize v rámci České republiky. Zaměřuje se na úpravu předpisů tak, aby samosprávy i soukromí investoři mohli hospodárně a úspěšně realizovat projekty, které zajistí například šetrné hospodaření s vodou a dostatek kvalitních zelených ploch.
