Praha - Čtveřici stíhaček JAS-39 Gripen a třísetčlenný protichemický kontingent může Česko kvůli rusko-ukrajinské krizi vyslat k východním hranicím NATO, pokud ho o to velení Aliance požádá.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz to řekl náčelník českého generálního štábu Petr Pavel.
Aktuálně.cz: Rozumím tomu dobře? Vyslání stíhaček je momentálně to nejcennější, co můžete evropskému velení NATO nabídnout?
Petr Pavel: Tak to přesně je. Gripeny jsou tím nejhodnotnějším, čím můžeme našim spojencům pomoci. Zatím jsme ale o ně požádáni nebyli. Na podzim máme kromě toho chránit vzdušný prostor Islandu a tento náš závazek stále platí. Nikdo ho nezrušil.
Vrchnímu veliteli aliančních sil pro Evropu jsem přesto nabídl, že pokud to bude třeba, tak změníme priority. Své úsilí můžeme přesunout z Islandu k východním hranicím Aliance. Kvitoval nabídku s povděkem. Pokud to prý bude třeba, tak nám dá vědět. Naší výhodou je, že s ochranou vzdušného prostoru Pobaltí máme zkušenosti. Víme tedy co a jak, takže jsme schopni odletět velmi rychle.
A.cz: Mírové plány jsou jedna věc a ty krizové něco zcela jiného. Nezměníte tedy priority? Islandu teď nic nehrozí, Alianci snad naopak pálí víc východní hranice... Nepoučuji - jen se ptám.
Máte pravdu. Ale jednostranně to změnit nemůžeme. Diskutovat o změně plánů musíme s Aliancí a samozřejmě s Islandem. Předpokládám, že budou mít pro náš návrh pochopení, a že tedy vznikne prostor pro rozumnou dohodu. Pokud to bude nutné, tak by neměl být problém s přehozením priorit Island-Pobaltí.
A.cz: Armáda má tedy Alianci stále co nabídnout? Bez ohledu na vaše nedávné velmi kritické vystoupení, v němž jste varoval, že další seškrtávání obranného rozpočtu povede ke ztrátě některých schopností české armády?
Nikdy jsem neřekl, že nejsme schopni zajistit základní úkoly obrany země. Například integrovaná ochrana vzdušného prostoru je zajištěna stoprocentně. Pokud to bude nutné, mohou být čtyři stíhací letouny ve velmi krátké době nasazeny i s potřebným logistickým zajištěním v Pobaltí. Pokrýt to můžeme i finančně. Dlouhodobější letecká operace se ovšem neobejde bez podpory státního rozpočtu. Z toho obranného nejsme schopni delší akci zvládnout.
A.cz: Na kolik vlastně takové vyslání gripenů vyjde?
Čtyřměsíční operace čtyř gripenů se sedmdesáti experty podpůrného kontingentu nás stála něco málo přes šedesát milionů. Teď bychom se mohli podle charakteru úkolů a četností vzletů pohybovat někde mezi šedesáti a osmdesáti miliony.
Pokud bychom k tomu měli na východ poslat i tři stovky armádních chemiků, které držíme v pohotovosti pro síly rychlé reakce NATO, pak by se náklady i kvůli přepravě chemiků do Pobaltí, Polska či Rumunska vyšplhaly k dalším dvěma stovkám milionů - za jeden měsíc.
A.cz: Upřímně řečeno - přišlo by mi paradoxní, pokud by měla armáda při zajištění bezpečnosti Evropy anebo ochraně východních hranic NATO finančně vykrvácet...
Jak říkám - kvůli nutné rychlosti podobné akce bychom zpočátku čerpali z armádního rozpočtu. Předpokládám ale, že paralelně by začala jednání o alespoň částečném finančním pokrytí těchto neplánovaných operací z rezervy státního rozpočtu. My žádné takové rezervy nemáme.
A.cz: Na víc než na vyslání čtyř stíhaček či chemiků nemáme?
Síly okamžité reakce NATO tvoří v tuto chvíli jedna lehčí divize v počtu patnácti tisíc vojáků. A její velitel si při nasazení své divize vybírá jednotky podle úkolu, který dostane. Třeba - tak jako nyní - na ochranu spojenců, či kvůli odstrašení možného útočníka. Pokud se mu bude hodit česká protichemická jednotka, tak tam pojedou naši vojáci. V opačném případě zůstanou doma, protože se veliteli této alianční divize budou více hodit speciální síly či výsadkáři jiných zemí NATO. Takový plán ale zatím není na stole.
A.cz: A co čeští výsadkáři?
Do aliančních sil okamžité reakce je nabízíme až příštím rokem - konkrétně ty chrudimské. Letos však v pohotovosti nejsou, a tak se připravují na certifikaci brigádního úkolového uskupení, které máme jako závazek v kolektivní obraně do konce tohoto roku.
A.cz: Předpokládám, že pomoc spojencům je v tuto chvíli důležitější než nějaká certifikace.
Vůbec o tom nediskutuji. Jestliže to bude nutné, plány se změní. Ale opět: tohle se dá spustit až po dohodě s evropským velením NATO. Pokud nás tedy Aliance požádá o něco nad rámec běžných plánů či záměrů, budeme se jí snažit vyjít vstříc.
Možnosti jsou samozřejmě širší. Záleží na konceptu připravované operace. A ten ještě není hotov. Velitel sil NATO v Evropě řeší teď asi osmnáct úkolů pro síly rychlé reakce. A většina z nich se týká posílení ochrany vzdušného prostoru, systému velení a řízení, v němž se budou revidovat některé plány. Vyslání operačních plánovačů, kteří mohou posílit společné alianční štáby či předsunuté velitelství NATO u jeho východních hranic, ostatně už zvažujeme.
A.cz: Tak mě napadá - Česko své piloty či operátory vzdušných řídicích, kontrolních a naváděcích stanovišť AWACS vlastně už má.
Je to tak. Stejně jako důstojníky na evropských velitelstvích NATO.
