Rozhovor - Andrew Stott byl jedním z lidí, kteří před čtyřmi lety ve Velké Británii stáli za projektem takzvaných otevřených dat. Od té doby tamní vláda a úřady zpřístupnily více než polovinu z odhadovaného množství smluv, faktur a dalších údajů, které nyní jsou přístupné prakticky každému.
Díky otevřenému formátu je možné data analyzovat a kombinovat, a tudíž je možné na nich postavit i výnosné podnikání. To ve výsledku státu ušetří peníze, říká v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz Stott. Ten do Česka přijel minulý týden na pozvání britské ambasády a Fondu Otakara Motejla na konferenci k otevřeným datům.
Česká republika se sice už předloni přihlásila k zpřístupnění dat, zatím však závazek splnil pouze Český statistický úřad, který poskytl kompletní data k výsledkům voleb. Do budoucna by se měl otevřít například i informační systém o veřejných zakázkách. Na to, že bude stát sám od sebe poskytovat veřejně informace o platech nejvyšších úředníků, si však nejspíš ještě nějakou dobu počkáme.
A.cz: Pokud bych byl představitel státu, jak byste mě přesvědčil o tom, že je pro mě otevření dat výhodné?
Rozhodně růstem ekonomiky. Na trhu je kromě toho větší konkurence, firmy přicházejí s více inovacemi, novými službami. Zpráva, kterou si nechala vypracovat Evropská komise, ukázala, že otevření dat ve všech členských zemích by mohlo Evropské unii přinést až 40 miliard eur ročně.
Veřejná správa je navíc dnes tak složitá, že každý ministr je sice zodpovědný za svoji oblast, ale není možné, aby uhlídal všechno. Proto vlády mohou skrze otevřená data tlačit na místní samosprávu. Britská vláda například rozhodla o uvolnění dat týkajících se kriminality, včetně místa spáchání. Policie hodně protestovala, nicméně výsledkem byla změna její práce tak, aby odpovídala skutečným potřebám.
A.cz: Není namístě obava z toho, že data budou snadno zneužitelná?
Obecně vzato nejsou za otevřená data považovány osobní údaje o občanech. V některých oblastech ale využíváme anonymizovaná data. Zveřejňujeme například veškeré lékařské předpisy, ale samozřejmě bez jména a přesné adresy pacienta i lékaře, pouze město.
A.cz: Jak úzce je vůbec otevírání dat provázáno s bojem proti korupci?
Hlavní výhoda otevřených dat v souvislosti s korupcí spočívá v možnosti analyzovat je. V Argentině se novináři dostali k 33 tisícům dokumentů o výdajích senátorů. S pomocí crowdsourcingu se jim tyto informace podařilo převést na data, která pak už nebyl problém zanalyzovat. A odhalili tak korupci v argentinském Senátu.
V Británii jsme rovněž zjistili, že se zvýší i odpovědnost v nakládání s penězi daňových poplatníků. Začali jsme zveřejňovat výdaje všech vyšších úředníků a doteď nikdo nenašel žádný výdaj, který by byl nějakým způsobem nepřiměřený. Objem těchto peněz se navíc snížil o zhruba 40 procent.
Data mohou být na cloudu, zabezpečení není třeba
Zveřejnili jsme údaje o 300 tisících autobusových zastávek po celé zemi. Špatné údaje byly nakonec u více než 18 tisíc z nich, některé byly třeba uprostřed jezera. Andrew Stott, poradce britské vlády pro transparentnost
A.cz: Bylo složité v Británii prosadit myšlenku otevřených dat?
Zaprvé byla potřeba silná vláda a politická shoda s opozicí. Zadruhé jsme na jednotlivých ministerstvech zjistili, jaká data vůbec mají k dispozici, proč by zveřejnění některých z nich mohlo být složité a jak by mohla být zveřejněna. Další věc byla kvalita dat. Tím, že jsme uvolnili data, jsme dali lidem možnost dávat nám zpětnou vazbu.
Zveřejnili jsme například údaje o 300 tisících autobusových zastávek po celé zemi, včetně jejich přesné geografické pozice, kterou dalo k dispozici ministerstvo dopravy. Následně jsme tyto informace umístili do OpenStreetMap. A ukázalo se, že spousta zastávek byla někde jinde, než ve skutečnosti jsou. Špatné údaje byly nakonec u více než 18 tisíc zastávek - některé byly třeba uprostřed jezera, některé byly jen umístěny na špatné straně silnice.
A.cz: Co se pak s takovými daty dá dál dělat?
Je to o tom, že někdo dostane nápad, jak s takovými daty naložit. Že poskytne službu, kterou bude prodávat. Příkladů je řada. Londýnský dopravní podnik uvolnil informace týkající se provozu metra, jízdní řády autobusů a tak dále. V současné době máme už přes pět set aplikací, které tato data využívají. Což vedlo k tomu, že dopravní podnik přestal vyvíjet své aplikace, čímž samozřejmě ušetřil peníze.
Nebo jiný případ. Každé ministerstvo v Británii měsíčně zveřejňuje všechny výdaje nad pět set liber. A je společnost, která tato data sbírá a prodává je jako obchodní informace. Protože se z nich dá zjistit, které ministerstvo co kupuje, od koho a za kolik.
A.cz: Jaké byly vůbec náklady na otevření dat ve Velké Británii? Bylo například potřeba zřídit zvláštní úložiště?
Ne. Speciálně vytvořena byla jen stránka, kde je katalog dostupných dat, ale samotná data jsou na stránkách ministerstev. Opravdu velké soubory, jako třeba registr výdajů ministerstva financí, jsou uloženy na cloudu. Žádná bezpečnostní opatření nejsou potřeba, protože otevřená data jsou a mají být dostupná komukoliv bez omezení.
Když jsme se pokoušeli získat soubor se všemi výdaji a rozpočty ministerstva financí za posledních pět let, měl 24 milionů řádek a jeho velikost byla 5 GB. A jejich poslední před zveřejněním bylo, že nemůže na své stránky nahrát soubor větší než 10 MB. Tak jsem řekl: "Dobře, nahraju to na cloudové úložiště a na konci roku vám vše vyúčtuji." Nakonec to bylo 71 dolarů.
Hlavně příliš nechvátat
A.cz: Jak jsou v Británii úřady kontrolovány, že skutečně zveřejňují všechny informace, které mají zveřejňovat?
Když vezmu například smlouvy. Na začátku jsme neměli žádná data, a tudíž první věcí bylo zjistit, kolik smluv bylo vůbec uzavřeno. Potom jsme to porovnali s množstvím smluv, které byly zveřejněny. Co se týče výdajů, tak jsme spolupracovali s Open Data Foundation, kteří měli k dispozici program, který každých několik dní kontroloval, jestli skutečně všechna ministerstva zveřejňují, co mají. A samozřejmě nejlepší kontrolou jsou lidé, kteří data používají.
A.cz: Pomohlo otevření dat vládě ke zvýšení důvěry u občanů?
Na to jsou dva názory. Některé výzkumy tvrdí, že čím více lidem řeknete, tím méně vám budou věřit. V poslední době se nicméně ukazuje, že po uvolnění informací sice přijde určitý propad, potom však křivka už jde nahoru.
A.cz: Dal byste českým politikům nějakou radu, co by měli nebo neměli dělat, pokud by chtěli otevřít data?
Aby se nesnažili udělat všechno najednou a soustředili se primárně na data, která lidé chtějí a mohou využít. Spolupracujte a komunikujte s vývojáři a uživateli dat. A aby lidi povzbuzovali ve využívání těchto dat - ať už prostřednictvím výzev, různých soutěží... A určitě, aby měli trpělivost. Protože v Británii jsme během prvního roku měli spoustu nadějných aplikací. Ale jen málo z nich ten první rok přežilo.
