Nenapadla vás otázka, jestli byste měl takový úspěch, kdybyste se nepřidal k hnutí ANO? Nemáte pocit, že se nesete na vlně celostátní popularity Babišova hnutí?
Na tu otázku vždycky odpovídám jednoduše. Je to skutečně hnutí proto, že se k němu přidávají odborníci z různých oblastí. Organizační struktura tam není taková jako u jiných stran, kde procházíte stranickou kariérou. U ANO je zajímavé, že když se chtějí lidé přidat, mají vždycky nějakou odbornost a jde o to, jak odbornost uplatnit. Vyhovuje mi, že jsem měl možnost za ten rok potkat celou řadu zajímavých lidí, kteří jsou třeba bývalí manažeři. Strašně dobře se mi spolupracuje s Tomášem Macurou, primátorem Ostravy, který mě ke kandidatuře přesvědčil. Takže v tom vidím možnost dostat se do politiky přes odbornost, to zatím jiná strana nenabízela. I když jsem nabídky dostával, vždycky to pro mě bylo víc stranické než odborné.
Ivo Vondrák
V čele Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava stojí Ivo Vondrák šestým rokem, škole zařídil mimo jiné vybudování jednoho z největších superpočítačů v Evropě, který do města láká vědce i firmy. Do voleb v Moravskoslezském kraji vítězně vedl kandidátku hnutí ANO. V pondělí oznámil vznik koalice s KDU-ČSL a ODS, která bude mít v 65členném zastupitelstvu 36 hlasů. Vondrák se stane hejtmanem. Šestapadesátiletý profesor, který na ostravské univerzitě založil počátkem devadesátých let katedru informatiky, má za sebou hostování na univerzitě v Rakousku i práci ve výzkumných laboratořích výrobce počítačové techniky Texas Instruments v USA.
V čem si myslíte, že vám může průprava z univerzity pomoct v politice?
Je to veřejný sektor, nakládáte s veřejnými prostředky. Na univerzitě se pracuje s rozpočtem ve výši 2,7 miliardy korun, máte pod sebou 2,5 tisíce zaměstnanců, kolem 17 tisíc studentů. A nese i charakter politického systému. Nechci říct, že je univerzita politický systém, ale má své akademické senáty, volby. Děkana si nevybírá rektor, ale akademický senát. Jako rektor musíte vyjednávat. Je to o komunikaci, rektor není generální ředitel. Jedna z možných definic je, že pracuje jako dirigent, který se snaží dát lidi dohromady, definovat hudební styl, ale hudebníci musí hrát.
Přitom Andreji Babišovi je manažerský přístup blízký. Nevadí vám to?
Není to o tom, že by mi někdo nařizoval, co mám dělat. Dost mě uráží, když mi někdo říká, že za mnou stojí hnutí a že jsme jeho loutky, to vůbec není pravda. Poslední textovka od pana ministra Babiše, kterou mám v mobilu, je z 15. 8., kdy jsme spolu komunikovali na téma obchvatu kolem Poruby, který byl vyjmut z priorit Evropské komise. Od té doby jsme na téma politiky nekomunikovali, potkali jsme se na tiskovce. Byla nám dána zodpovědnost a my se o to staráme.
Žádné výhrady k hnutí ANO a osobě Andreje Babiše nemáte? Babišovi je vyčítáno obcházení dotačních pravidel v kauze Čapí hnízdo a podobně...
Tyto negativní věci bych nechtěl moc komentovat, protože si myslím, že se stal poslední dobou terčem výpadů, které nejsou dle mého názoru seriózní. Princip Antibabiš myslím není fér. Považuji si na něm, že když jsme se setkali poprvé, řekl mi, že je na mně, jak si to udělám, a skutečně si to dělám sám podle svého. Mám svůj tým lidí, který jsem si vybral sám, na základě voleb či odbornosti. A centrála nám jen pomáhá s dílčími věcmi. Ale celý program – všechny cíle – si děláme sami. Andrej Babiš je člověk, který, myslím, razí stejný přístup jako ve firmě: “Tady máš, o to se postarej, a běda, jestli se to nebude dařit.”
Za spojení s Babišem a rozhodnutí vstoupit do politiky jste schytal kritiku, přišly vám dokonce výhrůžné maily, které řešila policie. Bráníte se tomu nějak?
Nedá se bránit, jediné řešení této situace je to, co jsem se naučil v USA, když jsem tam pobýval – keep smiling. Facebook je plný vulgarit a nadávek vůči mé osobě. Ani jsem netušil, že se něco takového bude dít. Je to atmosféra, která mi připadá velmi nevhodná. Mám nepříjemný pocit, že vulgarita, kterou je politika nasycená, přesahuje jakékoliv únosné meze. Doufám, že se mi podaří postarat se systematickou prací o nadhled a noblesu. Protože politik nemůže být ten nejhorší grázl, který jde do politiky kvůli penězům. Není to pravda, pro mě by bylo pohodlnější i finančně zajímavější zůstat na univerzitě a mít své projekty. Pokud chce někdo dělat politiku, dělá to ze svého přesvědčení, ve svém volném čase, a dostává se mu této “odměny”.
Když se vrátíme úplně na začátek, proč jste se vůbec rozhodl vstoupit do politiky?
Vadila mi bezkoncepčnost, kraj ztrácel na své image. Odcházejí lidé, životní prostředí je nepříjemné. Lidé sem ani nechtějí přijít, protože si myslí, že je to tady tragické. Ale věřím v to, že tento kraj má genetický kód inženýrů a techniků, kteří tady žijí. Pro budoucnost, pro takzvanou revoluci “průmysl 4.0”, je ideální. To je moje vnitřní motivace – to, co jsem dělal na škole, dostat do kraje. Nechtěl bych zjednodušit kraj do průmyslové revoluce. Ale myslím, že problém kraje z hlediska sociálních věcí je dán tím, že je tady spousta lidí, kteří nepracují a pracovat by mohli. Ještě nevím, jak přesně to řešit, ale nesmíme diskriminovat skupinu lidí starších padesáti let. Jsou to většinou zkušení technici, inženýři a firmy je nechtějí zaměstnávat. Budu se ptát proč a budeme muset hledat programy, jak to napravit.
To máte vysoké cíle – udržet mladé lidi v kraji, zaměstnat starší...
Mám ve svém týmu člověka, Zdeňka Karáska, který se profesionálně zabývá problematikou zaměstnanosti, rekvalifikací, vzděláváním… Je ze soukromé sféry, ale pracuje na celé řadě strategických dokumentů pro kraj. Máme hotových spoustu analýz, chceme udělat observatoř trhu práce, kterou bychom provozovali. Takže se toho tolik nebojím. Bude to náročné, ale dneska není lehkých úkolů.
Už dříve jste řekl, že pokud získáte funkci hejtmana, opustíte rektorské křeslo na ostravské univerzitě. Jak to teď provedete?
Pověřím vedením univerzity pana prorektora Petra Noskieviče, který má na starost vzdělávání a je to můj statutární zástupce. Pak se musí vypsat volby a být jmenován nový rektor. A já odstoupím od svého platu, abych nebudil dojem, že chci mít dva platy. Na univerzitě ještě můžu fungovat, mám tady studenty, přednášky, doktorandy. Projekty musím z časových důvodů předat. Beru to tak, že to pro mne bude relax od politiky, občas si zapřednášet a pobavit se s mladými lidmi. To je vždycky poučné.
Jak se vám opouští “role váženého akademika”, jak jste jednou pozici univerzitního rektora označil?
Těžce, zcela určitě. Škola mě baví, je to část mého života, bude mi to chybět.
Na druhou stranu si myslím, že univerzity musí stát v centru rozvoje regionů. Funguje to všude ve světě, u nás to není tolik zvykem, a myslím si, že je třeba tyto věci propojit. Univerzita je zdrojem kvalifikované pracovní síly, a jestliže chceme pozvednout úroveň průmyslu v oblasti nových technologií, univerzita sehrává klíčovou roli.
Takže chcete nastartovat průmysl v oblasti nových technologií?
Musíme se orientovat na technické vzdělávání, což je věc, kterou mám v genetickém kódu. A další část je ta firemní, výzkumně vývojová a inovační. Tam si myslím, že univerzity mohou sehrát důležitou roli, a chtěl bych, pokud to vše dobře dopadne, jako budoucí hejtman propojit hráče velmi intenzivně dohromady. Protože si myslím, že největší slabinou v České republice je propojení univerzit a průmyslu.
Jak to ale můžete ze své pozice dokázat? Je to úkol, který se mi jeví spíš jako centrální, vládní.
Jsou i přímé nástroje – programy podpory inovací. A samozřejmě bychom chtěli vybudovat tady v kraji, přímo v Ostravě, Moravskoslezské inovační centrum, které by bylo přirozeným rozšířením Jihomoravského inovačního centra. Jít tímto modelem, který by mohl propojit výzkumníky s firmami. Myslím, že toto by mohl podpořit jak kraj, tak město. Už v tom máme první dohody připraveny.
Neobáváte se, že bude ve vašem kraji nedostatek kvalifikovaných lidí a firem, které by měly zájem o inovace?
Myslím, že by jich byl dostatek, kdyby nám z regionu neutíkali. Region přichází o lidi, bohužel o ty mladé a talentované, kteří odcházejí do Brna a do Prahy právě proto, že tu nenacházejí dostatek nových pracovních míst. Chceme podpořit podnikání mladých lidí. Aby tu zůstali a založili si vlastní firmu. A aby se stala ekonomickým tahounem.
Samozřejmě, asi tady nebude hned tak něco jako Google. K tradičnímu průmyslu bychom měli vybudovat nová odvětví, nové technologie, jde také o mechatronické systémy, máme tady automobilový průmysl nebo biomedicínské inženýrství. To se dá navázat na náš superpočítač. Musíme v nejbližších deseti letech takový průmysl vybudovat, protože životnost některých dolů končí kolem roku 2028.
To je docela široký okruh oborů, které by se měly v kraji rozvinout. Nebojíte se toho, že to dopadne jako v jiných inovačních nebo technologických centrech po republice, kam se nalilo velké množství peněz a pak se teprve začalo řešit, co s tím?
Tak to nebude, máme tady vybudovanou infrastrukturu. Na vysoké škole máme podnikatelský inkubátor, máme vědecko-technologický park... Prostory tady jsou a už jsou i plány, jak park rozšiřovat. Ale budeme ho rozšiřovat podle potřeb.
Máte šanci nalákat i lidi z jiných koutů republiky?
Myslím si, že ano. Superpočítač, který máme v Ostravě, přitahuje i lidi ze zahraničí. Jeden z mých úkolů jako potenciálního hejtmana bude také změnit image kraje. Ne že bych se chtěl vyvyšovat, ale mám pocit, že já jako člověk z univerzitního prostředí, který tady vybudoval superpočítač a nové technologie, můžu být dobrým signálem, že to se změnou image Ostrava a kraj myslí vážně.
