Praha - Doba, kterou musí voják strávit v oblasti válečného konfliktu, aby měl nárok na postavení veterána, se zřejmě prodlouží z jednoho na tři měsíce.

Počítá s tím vládní novela, kterou Sněmovna schválila. Norma taky uvádí, že nárok na postavení veterána budou mít kromě vojáků a policistů i civilní účastníci zahraničních vojenských misí.

Poslanec ČSSD Antonín Seďa neúspěšně navrhoval toto doplnění zrušit. Pozastavil se nad tím, že zákon by na jedné straně rozšířil okruh válečných veteránů, ale přitom ztěžuje dosažení tohoto postavení. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) uvedl, že Seďův návrh směřuje proti podstatě novely, kterou nyní posoudí Senát.

Norma nově stanovuje, že nutná doba strávená v krizové oblasti se trojnásobně prodlouží na 90 dní. Na shodné postavení veterána by měli mít ale nárok také ti, kdo stráví v zahraničních operacích s nižší mírou nebezpečnosti a ohrožení celkem nejméně 360 dní.

Podle nyní platného zákona, který se vztahuje jen na vojáky a policisty, stačí k uznání za válečného veterána, aby měl dotyčný za sebou 30 dní v ozbrojeném konfliktu či mírové operaci po roce 1945.

Veteráni mají nárok na příplatky k důchodu, lázně a rekreaci a další výhody. Novodobí účastníci z misí mohou mít při odchodu z armády nárok na větší výsluhový příspěvek či šanci navštěvovat rekvalifikační kurzy.

Do misí jezdí civilní zaměstnanci ministerstva obrany stále častěji. Pomáhají například s rekonstrukcí státní správy nebo hospodářství v krizových oblastech, případně se účastní mezinárodních pozorovatelských misí. Mezi civilisty je často také zdravotnický personál vojenských základen, tlumočníci a další odborníci.

Novela také reaguje na zákon o třetím odboji, který rovněž zakládá nárok na postavení veterána. Nová úprava stanoví, že v určitých situacích může být do domova péče o válečné veterány přijat veterán i se svou manželkou nebo družkou.