Praha - V některých velkých městech je gynekologická péče podle VZP zajištěna i na tři sta procent. A jak informoval deník Aktuálně.cz, počet českých gynekologů vysoce převyšuje průměr sousedních zemí a vůbec členských států EU.
Podle olomouckého odborníka a člena výboru českého Sdružení soukromých gynekologů Aleše Skřivánka je to dáno i tím, že gynekologové suplují práci praktických lékařů.
"Děláme všechny ty screeningové programy. Stačilo by určitě méně gynekologů při dnešních technologiích," prohlásil Skřivánek v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Vidí ještě jeden problém: před několika lety dávaly pojišťovny smlouvy prakticky všem. "Každý, kdo chtěl mít privát, si ho otevřel," uvedl Skřivánek.
Aktuálně.cz: Data VZP ukazují, že hlavně ve velkých městech je zajištěna gynekologická péče i na 200 či 300 procent. Čím si to vysvětlujete?
Problém je v tom, že ve velkých městech jsou i velké nemocnice. Byla doba, kdy všechny pojišťovny, včetně VZP, dávali gynekologům nové smlouvy. Každý, kdo chtěl mít privát, si ho otevřel.
A.cz: Podle informací ze Sdružení soukromých gynekologů však pojišťovny stále nové smlouvy podepisují. I to má vliv na růst počtu gynekologů?
Pojišťovny zcela rezignovaly na jakoukoliv aktivní politiku v této věci. Já si myslím, že za pana exministra Tomáše Julínka a jeho náměstka Marka Šnajdra, kteří jsou často velmi negativně hodnoceni, přišla alespoň snaha vytvořit nějakou racionální síť nemocnic a ambulancí jednotlivých odborností. Racionální ve smyslu redukce sítě.
A.cz: Jako jeden z mála se zastáváte pánů Julínka a Šnajdra. Vy jste kamarádi?
Kamarádi nejsme a nebyli jsme, i když jsme několikrát jednali. Byli pracovití na rozdíl od svých nástupců, drželi slovo a měli jasnou vizi, což o nástupcích není možné říct v žádném případě. Chápali také trendy, nebyli jen zahleděni do velkých fakultních nemocnic jako poslední dva ministři – ředitelé velkých fakultních nemocnic.
A.cz: Víte, jak je třeba těžké sehnat gynekologa v Praze?
Já jsem z Olomouce, ale když jdou moje pacientky studovat nebo pracovat do Prahy, tak se na mě často obrací, protože tam nejsou schopny sehnat nového gynekologa. Naštěstí mám kamarády - kolegy, kteří se o ně postarají.
Gynekologům v Praze k přežití při dodatečném výběru peněz stačí menší počet pacientek. Proto jich také ekonomicky funguje více, než systém potřebuje, to jsou ty násobky ordinací, na které se ptáte. V Praze když chcete jít někam na gynekologii, tak musíte velmi často platit skrytý registrační poplatek, který je od několika stovek do asi 1 500 korun za rok.
A.cz: Jakou roli ve vysokém počtu gynekologů hraje byznys s umělým oplodněním?
Prakticky žádnou. Reprodukční kliniky jsou jistě dobrá investice, a také proto se začaly některé z nich skupovat - jedním z investorů je i fond Andreje Babiše, který to bere za jiný konec než konkurenční Agel, který nejprve skupoval velké nemocnice. Pan Babiš pochopil, že ženy chtějí a budou chtít mít děti. Nemocniční péče je mnohem turbulentnější a všude ve světě je péče také více poskytována ambulantní formou než u nás.
Jak je tady zbytečně vysoký počet gynekologických ordinací, tak je v Česku také vysoký počet těchto reprodukčních center. A myslím si, že po nákupu těch velkých investičních skupin menší centra "umřou hlady". Tolik center jako tady není snad nikde jinde na světě. Vezměte si, že třeba v Olomouci jsou tři.
A.cz: Proč tedy máme zbytečně vysoký počet gynekologických ordinací?
Je to dané také tím, že gynekologové u nás do určité míry suplují práci některých praktických lékařů. Děláme všechny ty screeningové programy. Stačilo by určitě méně gynekologů při dnešních technologiích.
A.cz: Takže by se dal jejich počet snížit?
Netvařme se ale, že největším problémem, který tlačí české zdravotnictví, je počet gynekologů v některých velkých městech. Největším problémem českého zdravotnictví není vysoký počet gynekologických ordinací, ale počet akutních lůžek v nemocnicích a celkový počet nemocnic. Jejich síť se tvořila v dobách Marie Terezie a kritériem byla dojezdnost koňským povozem.
Při dnešních komunikačních systémech, systému územní záchranné služby a koncentraci vyspělých technologií by redukce nemocnic o třetinu neubrala nic na kvalitě péče. Ta by byla spíše vyšší než dosud. Také by ustal pláč nemocnic a lékařské komory nad nedostatkem lékařů. Velkou část operativy také lze provozovat, a ve světě se běžně dělá, v režimu jednodenní chirurgie nebo ambulantně.
