Žádná média ani veřejné zakázky. "Lex Babiš" prošel výborem. Komunismus, zlobí se poslanci ANO

Lucie Stuchlíková Lucie Stuchlíková
Aktualizováno 30. 3. 2016 13:01
Ministři by podle návrhu nesměli vlastnit ve firmách podíl nad 40 procent a vůbec žádné akcie v médiích. Poslanci také doporučili, aby společnosti, ve kterých ministři drží alespoň čtvrtinu akcií, neměly přístup k veřejným zakázkám. Proti opatřením hlasitě protestovali poslanci za hnutí ANO, na jejichž stranického šéfa by dopadla.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Návrh na omezení podnikání ministrů, kterému se ve Sněmovně přezdívá "lex Babiš", je zase o krok blíže ke schválení. Poslanci z ústavněprávního výboru ve středu doporučili svým kolegům, aby ministrům zakázali vlastnit média a významné podíly ve firmách.

Opatřením, které by se dotklo například ministra financí a vlastníka holdingu Agrofert Andreje Babiše, se bude Sněmovna zabývat na dubnové schůzi. Platit by začalo až v příštím volebním období.

Výbor podpořil návrh Jana Chvojky z ČSSD, podle něhož ministři nesmí být ovládajícími osobami ve firmách, tedy vlastnit 40 procent akcií či více. Do dvou měsíců od zvolení do kabinetu buď musí ve firmě skončit, nebo alespoň odprodat část akcií.

"Pokud střet zájmů nevyřeší, budou následovat sankce," řekl Chvojka na výboru. Ministr by například ztratil hlasovací práva ve firmě nebo podíl na zisku. Společnost by neměla nárok na dotace z veřejných peněz. Návrh také zakazuje členům vlády vlastnit jakýkoli podíl v médiích. Těm by v případě nedodržení zákona o střetu zájmů hrozila například ztráta vysílací licence.

Kromě toho ve výboru prošel návrh poslance Martina Plíška z TOP 09, aby se firmy, ve kterých ministr vlastní alespoň čtvrtinu akcií, nesměly účastnit veřejných zakázek. "Jednou už můj podobný návrh na výboru prošel, ale pak chybělo pět hlasů na plénu. Tak uvidíme, jak dopadne závěrečné hlasování," uvedl Plíšek.

Sofiina volba a komunismus

Proti omezení, které míří na jejich stranického šéfa Andreje Babiše, hlasitě protestovali poslanci z hnutí ANO. Podle Radka Vondráčka jde o plácnutí do vody, které navíc může být protiústavní. “Z hlediska zdravého rozumu je nesmysl stavět člověka před Sofiinu volbu mezi majetkem a účastí v politice. To je komunismus, komunismus pro členy vlády,” dodal další člen ANO, poslanec Martin Komárek.

Podle ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera z ČSSD, který zákon navrhl, a exministra spravedlnosti Pavla Blažka z ODS ale návrh v rozporu s českou ústavou není. “Ústava předpokládá, že zákon může stanovit nepřijatelný střet zájmů a omezit členy vlády v některých činnostech včetně podnikání. Už dnes to v zákoně je,” uvedl Dienstbier. Už nyní například nesmí být členem vlády živnostník.

Další Babišovi straníci zase naznačovali, že opatření ničemu nepomůže, protože ministři jen převedou na určitou dobu majetek jinam. “Nezmění to nic. Já svoji firmu taky nikomu nedám. Převedu ji na bílého koně nebo na manželku,” rozčiloval se další poslanec zvolený za ANO Bronislav Schwarz.

Babišovy půjčky straně nevadí

Poslanci ve výboru naopak nepodpořili další opatření, které by dopadlo na hnutí ANO prostřednictvím zákona o financování politických stran. Poslanec Plíšek navrhl, aby stranám mohly půjčovat pouze banky. Babiš přitom svému hnutí bezúročně půjčuje desítky milionů korun.

Prošel však naopak návrh poslance ANO Radka Vondráčka, aby plánovaný úřad, který bude po schválení zákona kontrolovat hospodaření stran, dohlížel například i na akciové společnosti partají. Toto opatření míří pro změnu na ČSSD, část jejíchž peněz na kampaň proteklo přes akciovou společnost Cíl.

Zákon o střetu zájmů navrhl kabinet Bohuslava Sobotky, zpřísnění pravidel pro členy vlády ale primárně neřeší. Rozšiřuje však například povinnost politiků podávat přehled svých majetků - nově ho budou muset přiznávat i při nástupu do funkce.

Výbor však na návrh sociálnědemokratického poslance Lukáše Pletichy navrhl, aby toto přiznání bylo neveřejné. "Jsou to citlivé informace, nevidím důvod, proč by k tomu měla mít přístup veřejnost," uvedl Pleticha. Podle Dienstbiera jde však takový návrh proti smyslu zákona, kdy mělo být možné porovnat, zda si politik po nástupu do funkce mohl vydělat na nově pořízený majetek.

Prošel i návrh dvou bývalých ministryní spravedlnosti Marie Benešové a Heleny Válkové, aby majetková přiznání podávali i soudci a státní zástupci, ale aby tyto dokumenty zůstaly neveřejné. Pro soudce se má navíc zřídit speciální registr, který bude spravovat Nejvyšší soud.

 

Právě se děje

Další zprávy