Praha - Měla léčit silnou krátkozrakost, místo toho s ní hrozilo oslepnutí. To je příběh umělé oční čočky Cachet, kterou používalo 366 Čechů. Loni v říjnu ji výrobce raději stáhl. Zjistil totiž, že není pro pacienty bezpečná. Ohroženým lidem zaplatil novou operaci.

Přitom v tuzemsku zdaleka nejde o ojedinělý případ. Jak ukazují statistiky českého lékového ústavu, vadných zdravotnických prostředků proniká na český trh stále víc. Jen za posledních sedm let jich přibylo až čtyřikrát.

Konkrétně: zatímco ještě v roce 2008 zaznamenal lékový ústav jen 85 nežádoucích příhod, které souvisely s užíváním některé ze zdravotních pomůcek, o čtyři roky později už jich bylo celkem 213. "A předloni se jich na seznam dostalo celých 289," potvrzuje mluvčí ústavu Lucie Šustková.

Foto: Aktuálně.cz

Listina vadných produktů je přitom pořádně pestrá: najdou se v ní nejen oční čočky, ale také kloubní náhrady, části bypassů, defibrilátory, inzulínové pumpy nebo injekční stříkačky.

Hlavně levně a rychle

Podle šéfa České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků Miroslava Paláta jsou na vině dvě věci: snaha výrobců šetřit a také příliš překotný vývoj ve vědě a výzkumu.

"Část firem se určitě snaží ušetřit tím, že přesouvá svou výrobu dál na východ. Tím získají výrazně levnější pracovní sílu, která stlačí náklady na výrobu na minimum. Ovšem na úkor kvality,“ přibližuje Miroslav Palát.

Problém je ale i v rychlém vývoji. Někteří výrobci uvedou každé dva roky na trh zbrusu novou zdravotní pomůcku. Aby ostatní v tak tvrdé konkurenci obstáli, provádějí studie bezpečnosti až "v ostrém provozu".

Pacienti nemusí platit ani korunu

To byl ostatně i případ zmíněné oční čočky. Výrobce přišel na chybu až po dlouhých deseti letech - když vyhodnotil klinické údaje od pacientů.

Teprve tehdy vyšlo najevo, že téměř tři procenta uživatelů přicházejí kvůli čočce o část endotelu – tedy o buňky, které udržují rohovku přiměřeně vlhkou a průzračnou. "Tím dochází k výraznému zhoršení kvality zraku," okomentovala zjištění šéfka České oftalmologické společnosti Šárka Pitrová.

Jenže lidé během studie výrobek běžně používali. Lékaři čočku vkládali do oka krátkozrakým pacientům s velmi silnými dioptriemi. Výrobce uznal chybu a lidem ze svého uhradí novou operaci.

"Budeme spolupracovat s vyšetřujícími oftalmology, abychom postiženým pacientům zajistili bezplatnou explantaci," napsala firma v dopise lékařům.

Odpovědná je nemocnice

Podle právníka Ondřeje Dostála by si ale měla dávat na výrobky pozor hlavně nemocnice.

"Právě ona je totiž zodpovědná za to, že pacientům vpraví do těla správný a bezpečný náhradní díl," říká Dostál. Na nemocnice proto budou směřovat také případné žaloby pacientů, které vadný zdravotnický prostředek poškodil. Teprve potom může špitál myslet na vymáhání škod od výrobce - musí si to vyřídit přímo s ním.

Sám pacient by platit nikdy nic neměl. Stejně jako zdravotní pojišťovna. "Žádné náklady spojené s opětovnými operacemi kvůli vadným pomůckám skutečně nehradíme," potvrdil mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.

Tato praxe má ale i jednu nevýhodu: pojišťovny netuší, kolik chirurgických zákroků museli pacienti kvůli vadným zdravotnickým prostředkům podstoupit.

Půl milionu různých výrobků

Podle České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků se na evropském trhu pohybuje kolem půl milionu různých zdravotnických produktů z dílny 22,5 tisíce společností. Zisky tohoto odvětví poskočí každým rokem zhruba o pět procent. V roce 2009 činily tržby těchto firem asi 95 miliard eur.

Necelou desetinu tohoto výdělku vloží firmy každoročně zpět do výzkumu a vývoje – nápady z oblasti zdravotnické technologie proto tvoří dokonce 12 procent všech evropských patentů. To je zhruba 16,5 tisíce žádostí o patent.

Česko pošle každým rokem na zdravotnictví celkem 290 miliard korun. Zdravotnické prostředky z toho spolykají asi 4,2 procenta, tedy 12 miliard korun.