Čec vymyslel převratnou turbínu pro potoky i pomalé řeky. Může být vynálezcem roku

Martin Biben Martin Biben
28. 4. 2016 10:22
Vědec a pedagog Miroslav Sedláček ze Stavební fakulty ČVUT vynalezl turbínu zcela nové konstrukce a dostal za ni nominaci na Evropskou cenu pro vynálezce roku 2016. Ve své kategorii je spolu s dalšími dvěma vynálezci, celkově je nominovaných patnáct vědců z celého světa.
Vědec Miroslav Sedláček a jeho turbína. | Video: EPOfilms

Praha - Zařízení je menší, než jsou běžné turbíny, a lze ho využít i při nízkém spádu vody. Sedláčkova odvalovací turbína navíc vyrábí elektřinu i z pomalu tekoucích řek, potoků, či dokonce z mořského přílivu a odlivu. Celé "farmy" takových turbín by šlo umísťovat do mořských proudů a napájet z nich třeba hotely na pobřeží.  

Pozorováním přírody a kopírováním jejích pravidel se dělaly objevy v době Leonarda da Vinci. Současný český vědec Miroslav Sedláček přišel na princip své odvalovací turbíny, se kterou nyní získal nominaci na prestižní Evropskou cenu pro vynálezce, podobně.

"Chodil jsem rád k řece a pozoroval víry, které na vodě vznikají. Až jsem si všiml, že lístky na okraji se vždy otáčejí kolem své osy opačně, než je směr rotace celého víru," říká docent Sedláček, který už přes dvacet let působí na pražské Stavební fakultě ČVUT.

Vědec Miroslav Sedláček se svojí milovanou turbínou.
Vědec Miroslav Sedláček se svojí milovanou turbínou. | Foto: ČVUT

Zvláštního jevu si nejspíš všimli i mnozí další. Ale jen Sedláček ho dokázal využít k převratně nové konstrukci turbíny, která vodní svět napodobuje. "Rotor, který má zvonovitý tvar, se díky proudění vody odvaluje ve statoru, který také připomíná zvon, ale s jiným, ostřejším úhlem," vysvětluje vědec. I při pomalém proudu vody tak v turbíně vznikají intenzivní mikrovíry, které pohánějí rotor a turbína může vyrábět elektřinu.

Zařízení je menší, než jsou běžné turbíny, a lze ho využít i při nízkém spádu vody. Další rozdíl je v síle vodního proudu. Sedláčkova odvalovací turbína vyrábí elektřinu i z pomalu tekoucích řek, potoků, či dokonce z mořského přílivu a odlivu.

S vynálezem se vědec dostal mezi trojici nominovaných v kategorii Výzkum, celkem je v pěti kategoriích nominováno 15 vědců z celého světa.

Turbína už se vyrábí

Přestože turbína zabodovala jako výzkumný projekt, dvě české firmy připravují její výrobu, jedna ji už dokonce prodává. "Zakázková výroba přišla na cca 45 tisíc korun bez DPH. Sestava měla výkon od 50 wattů až do 200 wattů. Generátor 240," uvedl Sedláček.

Dva dny natáčení

O každém z nominovaných vědců nechal pořadatel soutěže, Evropský patentový úřad, natočit asi osmiminutový dokument. „Přijela agentura z Mnichova a dva dny jsme jen natáčeli. Některé scény se opakovaly čtyřikrát, pětkrát, měli k tomu velice profesionální přístup a snímek se myslím velice povedl,“ chválí Sedláček.

Nyní se připravuje její nová nízkospádová verze, která by měla podle vědce stát od 20 do 40 tisíc korun. Na rozjetí sériové výroby turbíny se pracuje i v USA. "Firma z Floridy testuje výrobu farmy menších turbín integrovaných do jednoho výstupu. Byla by to taková minielektrárna," popisuje vynálezce. Jednotlivé kusy v sestavě by měly být levnější, celé "farmy" by šlo umisťovat do mořských proudů a napájet z nich třeba hotely na pobřeží.

V Česku vidí Sedláček využití turbín zejména na podhorských potocích. "Vodu je možné z potoka odvést trubkou, vytvořit rozdíl hladin třeba 60 centimetrů a může z toho být 40 - 60 wattů okamžitého elektrického výkonu. Na Šumavě už takhle jeden chatař díky turbíně svítí a v zimě obydlí i temperuje."

Vývoj odvalovací turbíny je Sedláčkovo celoživotní dílo. Původně ekonomický inženýr se začal výzkumem turbín zabývat až v devadesátých letech na ČVUT. Žádost o první patent, tehdy ještě s rotorem ve tvaru koule, podal v roce 1994. Dodnes jich má jedenáct, čtyři už prošly evropskou či americkou fází řízení.

Rozhodnutí, zda Sedláček získá evropský titul, padne 9. června v Lisabonu. Vědec, který pochází z moravského Vyškova, vystudoval ekonomii na Vysoké škole ekonomické v Praze a původně působil jako ekonom a pedagog na pražské vysoké škole a ve Slovenské akademii věd.

K profesionálnímu výzkumu se dostal, až když v devadesátých letech nastoupil na katedru ekonomiky a řízení ve stavebnictví pražské Stavební fakulty ČVUT. K tomu, že převratný objev učinil v oboru, který vůbec nestudoval, říká: "Lidé mimo obor se na některé věci soustředí jinak než profesionálové. Může to vést k odhalení úplně nových souvislostí."

 

Právě se děje

Další zprávy