Bývalý šéf projektu HateFree se bude zpovídat kvůli zakázce pro "spřízněnou" firmu

Veronika Neprašová Veronika Neprašová
7. 2. 2017 14:53
Bývalý šéf vládního projektu HateFree Nikola Křístek se bude zpovídat před etickou komisí. Důvodem je pětimilionová zakázka, kterou získala společnost AISIS, ve které Křístka pracoval. Auditoři prověřili také hospodaření HateFree. Jestli bude iniciativa bojující s nenávistí a předsudky ve společnosti pokračovat, zatím není jasné.
Součástí kampaně bojující s nenávistí ve společnosti byli i plakáty citující vzkazy na internetových diskuzích.
Součástí kampaně bojující s nenávistí ve společnosti byli i plakáty citující vzkazy na internetových diskuzích. | Foto: HateFree Culture

Praha - Zakázku za pět milionů korun získala od státu společnost AISIS, která se zabývá projektovým řízením a vzděláváním. Za peníze bude na školách učit pedagogy i děti umění mediace a také spravovat interaktivní portál, na kterém děti mohou konfrontovat své předsudky. Jako projektový manažer ve firmě AISIS působí Nikola Křístek, který vedl i vládní projekt HateFree. Zpovídat se kvůli tomu teď má před etickou komisí. Aktuálně.cz to potvrdil ministr pro lidská práva Jan Chvojka z ČSSD.

"Ta má říct, jestli Křístkovo chování neodporovalo vnitřním etickým předpisům," dodává Chvojka. Na trestní oznámení ale Křístkův 'střet zájmů' podle něj nestačí. "Trestněprávní mez to podle mě nepřekročilo. Formálně to bylo v souladu se zákonem, morálně podle mě ne," upozorňuje Chvojka s tím, že Nikola Křístek své vazby na organizaci, která se ucházela o vládní zakázku, předem nahlásil a rozhodování o penězích se sám neúčastnil. AIDIS byla jedinou firmou, která se o zakázku ucházela.

Sám Křístek jakýkoliv nařčení z protekce pro vítěze soutěže odmítá. "V době podpisu smluv jsem působil v AISIS jako lektor programu prevence dětské obezity, který nijak nesouvisí s předmětem tendru. Do rozhodování, zda AISIS zakázku získá, jsem nezasahoval," dodal Křístek na dotaz Aktuálně s tím, že soutěž vypsal Úřad vlády ještě před jeho nástupem do čela HateFree. 

To, že se celou věcí bude zabývat ministerská komise, oceňuje i šéf Agentury pro sociální začleňování Radek Jiránek: "Je jenom dobře, aby se k podezření na střet zájmů pana Křístka vyjádřila nějaká nezávislá autorita. My jsme si ty události zrekonstruovali a podklady jsme už dali komisi k dispozici," dodal Jiránek s upozorněním, že zatím nechce komentovat, jestli o napojení Křístka na firmu ucházející se o státní zakázku věděl nebo ne. Že by stát kvůli možnému střetu zájmů od zakázky ustoupil a peníze požadoval zpátky, je podle Chvojky nereálné.

Projekt HateFree se snaží bojovat s předsudky ve společnosti a nenávistnými stereotypy. Ze tří čtvrtin ho financují zahraniční fondy Norska, Islandu a Lichtenštejnska. Podle plánů má oficiálně skončit letos v dubnu, fungovat ale bude až do konce roku. "Je tam osmiměsíční lhůta, po kterou bude projekt takzvaně dobíhat a ve které nemůžeme žádat o další peníze ze zahraničí," vysvětluje Chvojka. O dalším osudu značky a programu HateFree ale ještě nerozhodl. "Napřed chceme podrobně zanalyzovat, co projekt skutečně přinesl a jaká byla naopak jeho úskalí. Jak a jestli to dělat dál a lépe." Podle něj přínosnou myšlenku projektu zastínily právě personální a finanční skandály.

Radek Jiránek z Agentury pro sociální začleňování se přimlouvá za další fungování instituce. "Byl bych rád, aby projekt v nějaké podobě pokračoval v následujících letech," říká Jiránek s tím, že variant je několik a nemusí jít nutně o stejnou platformu jako dosud.

Konec HateFree kritizuje i Chvojkův předchůdce v ministerském křesle Jiří Dienstbier, za kterého projekt na podzim 2014 startoval. K plánovanému zrušení se vyjádřil na Twitteru.

Mezi hlavní přínosy projektu HateFree patří vyvracení lživých zpráv na internetu, takzvaných hoaxů. Na pravou míru jich za dva roky působení uvedlo přes stovku. Většinou se jednalo o zprávy, které nelichotivě líčí migranty a muslimy. Součástí programu byl také boj s nesnášenlivostí vůči lidem s odlišnou barvou pleti nebo sexuální orientací.
Růžovou nálepku s logem projektu HateFree také vylepila na své dveře řada úřadů, restaurací a dalších veřejných prostor. Za "zónu bez předsudků a nenávisti" se takto označilo třeba ministerstvo spravedlnosti nebo pražský magistrát.

 

Právě se děje

Další zprávy