Snopková: Se Svobodou jsme nebyli Bonnie a Clyde. O očistu v kauze Liberta budu bojovat až do smrti

Jan Štětka, Jiří Pšenička
24. 3. 2017 5:30
Tandem Ivo Svoboda–Barbora Snopková, známý především z bezmála dvacet let staré kauzy vytunelované firmy Liberta, fungoval až do nedávné Svobodovy smrti. Exporadkyně někdejšího místopředsedy ČSSD a ministra financí, která byla spolu s ním odsouzena, o Svobodu pečovala a vařila mu. Oba také po propuštění jezdili až do roku 2012 za Milošem Zemanem na Vysočinu. Zatímco Svoboda kauzu Liberta vytěsnil z mysli, Snopková usiluje o obnovu procesu a očištění.
Barbora Snopková.
Barbora Snopková. | Foto: Libor Fojtík

Praha - Havraní vlasy stažené do drdolu, ostrý pohled, červené módní doplňky a nezbytná výrazná kabelka. Ženu sedící u stolku kavárny v pražském Karlíně pozná bezpečně i dnes každý, kdo před bezmála dvaceti lety sledoval horkou kauzu Liberta. Za vytunelování mělnické továrny na kočárky byl v červenci 1999 odvolán a později i na pět let odsouzen tehdejší ministr financí a místopředseda ČSSD Ivo Svoboda. A s ním i jeho nerozlučná poradkyně Barbora Snopková.

Dnes se celá věc zdá být pasé. Obě první a jediné oběti někdejší Zemanovy akce "Čisté ruce" vyšly z vězení už před devíti lety a Ivo Svoboda letos 23. února zemřel.

Jenže třiasedmdesátiletá inženýrka ekonomie stále tvrdí, že trest byl nespravedlivý. Až prý odezní smutek nad ztrátou přítele, chce dál sama usilovat o obnovu procesu, na což prý Svoboda už dávno před smrtí rezignoval.

Působí bizarně, když Snopková mluví o svém autě jako o "Fifince" nebo když otevírá naditou tašku, v níž jsou kromě dokumentů k Libertě i kila masa koupeného ve vedlejším řeznictví. Na druhou stranu - tato rázná penzistka je klíčovou pamětnicí a svého času byla u zrodu sociální demokracie jako hlavní vládní strany. Což je dodnes tak trochu třináctá komnata ČSSD.

Tandem se Svobodou

Že ji lidé brali jako Svobodovu životní partnerku, si prý už zvykla. "Já to beru. Svého času se to hodilo médiím, protože to dokreslilo naši zločineckou povahu. Byli jsme líčeni jako Bonnie and Clyde," usmívá se. Trvá však na tom, že šlo o vztah čistě pracovní, z něhož se časem zrodilo přátelství.

"V roce 1992, když jsem byla ředitelkou odboru národních účtů v Českém statistickém úřadu, jsem chodila vysvětlovat zákony do parlamentu, kam chodil i tehdejší náměstek ministra financí Ivo Svoboda," popisuje. Padli si do noty a později se prý Svoboda dohodl s vedením ČSÚ, aby mu Snopkovou "půjčilo" na ministerstvo.

kauza Liberta

Přelom let 1991/1992

Podnik Továrna dětských vozidel v Mělníku se transformoval v akciovou společnost Liberta, která měla jít do kuponové privatizace. Od firmy se oddělily závody v Duchcově v Mšenu, část majetku připadla restituentce a obci.

1993

První valná hromada akcionářů Liberty. Nové vedení v čele s předsedou představenstva Janem Čemusem zjistilo prakticky neexistující účetnictví a chybějící majetek.

Duben 1996

Čemus přizval do vedení Liberty Ivo Svobodu a Barboru Snopkovou, aby analyzovali příčiny finančních problémů firmy. 

Prosinec 1997

Obchodní soud vyhlásil na krachující Libertu konkurz.

Červenec 1999

Policie zahájila trestní stíhání Svobody, který se mezitím stal ministrem financí. Následně byl donucen k rezignaci. Stíhána byla i Snopková, důvodem bylo podezření, že peníze z Liberty oba použili na splacení dluhů své další firmy Omnia.

Listopad 1999

Svobodu a Snopkovou zatkla policie. Oba byli posláni do vazby, kde zůstali do února 2000.

Prosinec 1999

Obviněn byl i syn Snopkové, Stanislav Kratochvíl.

Březen 2003

Soud poslal Svobodu na 5 let do vězení, Snopkovou na 5,5 roku, Kratochvíl vyvázl s podmínkou.

2005-2008

Svoboda I Snopková si odpykali trest a byli předčasně podmínečně propuštěni.

2007

Obchodní soud ve věci sporu firmy Liberta a.s.v likvidaci proti státu konstatoval, že Liberta byla vytunelovaná už před příchodem Svobody a Snopkové.

2012

Žádost Barbory Snopkové o obnovu řízení byla zamítnuta, údajně nebyly předloženy žádné nové skutečnosti.

Tak vznikl tandem, který v pečovatelské poloze fungoval až do Svobodovy smrti. "Pekla jsem pro něj, vařívala jsem mu jeho milované jídlo, vepřové na kari. V den, kdy zemřel, jsem mu přivezla hovězí vývar. Ivo byl slabý, vypadalo to na chřipku, tak jsem mu jela pro lékaře, ale mezitím skonal. Odešel důstojně, všechny problémy včetně Liberty vytěsnil, chtěl si užívat, měl skvělý vztah s vnoučaty. Jezdívali jsme spolu na výlety, miloval třeba Vídeň, odkud byla jeho babička," popisuje Snopková podzim života dosud jediného stíhaného ministra polistopadové éry.

Kytice od Zemana

Z bývalých vládních kolegů přišel na Svobodův pohřeb v Roztokách nad Vltavou jen exministr průmyslu Miroslav Grégr. "Nikdo jiný. Ale má to logiku - když ho odvolali po zlém z vlády, tak už se s nikým nestýkal. Milošovi (Zemanovi - pozn. red.) jsem to oznámila, protože ten stál dlouho na naší straně. Prezident poslal kytici, z toho jsem měla radost, bylo to hezké gesto. Ale do Lidového domu, kde Iva jen haněli, jsem smuteční oznámení vůbec neposlala," líčí Svobodova osudová kamarádka.

Zabalil se jako ježeček

Svoboda se prý po návratu z vězení snažil na celou kauzu Liberta zapomenout. "Vždycky říkal, vykašli se na to. Uvař si kafe a věnuj se něčemu jinému, protože oni se rozhodli, že jsme lumpové, tak jsme," vzpomíná Snopková. "Zabalil se jako ježeček, už se chtěl jen starat o vnoučata. Když jsem k němu přivezla dokumenty k případu, že budeme vymýšlet další postup, jen mi říkal, ať si to odvezu, že je mu z toho špatně," dodává.

Sama však nikdy nepřestala usilovat o obnovu procesu. "My jsme v Libertě jen začali odhalovat nedostatky, které tam byly už před naším příchodem v roce 1996," zdůrazňuje. A vytahuje z tašky plné krvavého masa trumf, který má v ruce už devět let: rozsudek Městského soudu v Praze z roku 2008. Ten konstatuje, že "nedostatky ve vedení účetnictví, evidenci majetku a podobně byly zjištěny nezávislými odborníky již v případě hospodaření státního podniku" a že "údaje uvedené v předávacím protokolu ze dne 29. 5. 1992 nemohou s ohledem na závady ve vedení účetnictví odpovídat skutečnosti" i že "nedostatky byly postupně odkrývány až poté, co bylo v roce 1996 zvoleno nové představenstvo".

Do karet Snopkové hraje i stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství v Brně z roku 2005, podle kterého měl být trestní rozsudek pro nedostatek důkazů zrušen.

"Každopádně budu dál usilovat o pravdu a snad neumřu dřív, než se dočkám očištění a spravedlnosti," zvedá Barbora Snopková prapor k dalšímu boji. O finanční odškodnění jí prý ale nejde. "Tenhle stát by mi dal pár tisícovek, které nejsou vůbec rozhodující. Co já bych dělala s velkými penězi? Můj malý domek se zahrádkou mi stačí. A mládí, kdy jsem potřebovala šlápnout na plyn a kdy jsem mlsně koukala na rychlá auta, je pryč. Mám malou Fifinku a jsem úplně spokojená," tvrdí.

Za Zemanem na Vysočinu

Zatímco někdejšímu Miroslavu Šloufovi, mocnému šéfporadci bývalého premiéra Zemana, nemůže Snopková dodnes přijít na jméno, samotný Zeman má kupodivu stále její důvěru i obdiv. "Já ho znám jako člověka, který to myslí dobře. Iva odvolat nechtěl, aspoň ne tak rychle. Chtěl počkat, jak se to vyvrbí, ono by to všechno utichlo a Ivo by zůstal ve funkci," myslí si.

Spolu se Svobodou prý zůstali se Zemanem v kontaktu i po roce 1999. Dokonce za ním oba jezdili na Vysočinu, když v roce 2002 dočasně skončil ve vysoké politice. "Radostně jsem mu volala, že mám příznivý rozsudek z roku 2007, a on říkal, že má taky radost". Jenže veškeré návštěvy přestaly v roce 2012, když začala kampaň prezidentských voleb. Kolem Zemana se tehdy zase točil mocný Šlouf a ani Svoboda se Snopkovou prý nechtěli Zemana "kompromitovat" svou přítomností.

Že Zeman pro ni ani pro Svobodu nikdy nehnul ani prstem, ačkoli se mu tolik let snažili předestřít svou údajnou nevinu, nepřipadá Snopkové nijak divné. "Jako premiér měl kolem sebe spoustu vlčáků, kteří by to použili proti němu. A když byl na Vysočině, neměl už možnost nic dělat," omlouvá ho. Dnes by prý Zeman jistě reagoval jinak. "Už se tolik neobává, aby ho něco nesmetlo, ví, že leccos ustojí," je přesvědčena. A dokonce Zemanovi přeje úspěch při druhé hradní kandidatuře.

Havel jako režisér dramatu

Snopková je přesvědčena, že za odchod Ivo Svobody z postu ministra financí mohl ve skutečnosti bývalý prezident Václav Havel. "Zeman ho nechtěl odvolat. To bylo přání Václava Havla. Miloš Ivovi říkal, ať si to jede s Havlem sám vyřídit na Hrad," líčí.

Když se vrátil, nebyl už ministrem. Svoboda prý své poradkyni vyprávěl, že prezident "pobíhal, jako kdyby režíroval nějakou svou hru" a s nadšením ho přesvědčoval, že "když bude odvolán, tak to bude začátek nové politické kultury, stane se prý průkopníkem této kultury".

Tajemný zachránce ČSSD ze severní Moravy

Podle Barbory Snopkové stál za odvoláním Iva Svobody z vlády a z vedení ČSSD i způsob, jakým coby strážce partajní kasy vyřešil akutní nedostatek peněz a obstavení stranických účtů na jaře 1997.

"On tu stranu odfinancoval čistými prostředky. Zatímco jinak hrozilo, že ČSSD půjčí peníze zájmové skupiny, které za to budou chtít nějaké protislužby," říká někdejší Svobodova pravá ruka s tím, že o ministrův odchod usiloval v době chystané privatizace energetiky a bank především tehdejší Zemanův vlivný fámulus Miroslav Šlouf. "Důkazy ale nemám," připouští.

Jaké "čisté prostředky" Svoboda pro ČSSD sehnal, však Snopková taky moc neupřesňuje. "Jeden korektní stranický kolega ze severní Moravy poskytl peníze, ale jméno vám neřeknu, to já nedělám. Stejně ho nakonec vyštvali z ČSSD," dává si Svobodova exporadkyně pozor na jazyk. Potvrzuje však, že právě tento dar ve výši 220 tisíc švýcarských franků přitekl v září 1997 na konto firmy Zora Euro, kde byl Svoboda jednatelem, a to přes společnost Beltomate S.A. se sídlem v Panamě.

Spekulaci, že tajemným severomoravským zachráncem ČSSD mohl být podnikatel Andrej Babiš, ovšem Snopková opatrně odmítá. "Jsem na tisíc procent přesvědčena, že Ivo v životě o tomhle s Babišem nejednal, Babiš vířil spíš kolem Standy Grosse," říká.

ČSSD a Altner

Svoboda se Snopkovou stáli svého času i u dalšího klíčového momentu dějin ČSSD: u převzetí Lidového domu. Navíc nezaplacená úhrada právníkovi vedla k soudně potvrzené astronomické pokutě ve výši 337 milionů korun, která dnes stranu ohrožuje doslova na životě.

Právě oni dva přivedli v půli 90. let svého svého známého, advokáta Zdeňka Altnera, jemuž se v roce 2000 podařilo vysoudit na státu historické sídlo partaje. "Kdysi jsem Miloši Zemanovi napsala, že on a Ivo by měli mít na Lidovém domě zlatou pamětní desku za to, že jej vydobyli. Odměna pro pana Altnera i penále byly ve smlouvě s ním tak vysoké proto, že pro ČSSD neměl být problém vše uhradit. Existoval totiž blokovaný účet, kam zatím nájemci posílali peníze, které pak byly straně okamžitě k dispozici," připomíná Snopková.

"Tam byly miliony v markách, které se mohly advokátovi hned vyplatit a nemuselo dojít ke sporu. A ještě by straně peníze zbyly. Připomínám taky, že pan Altner pracoval celou dobu zadarmo, zatímco předchozí neúspěšný právník si naúčtoval šest milionů," dodává poradkyně někdejšího strážce sociálně demokratické kasy.

Než se Barbora Snopková rozloučí, mluví v souvislosti s Altnerem dokonce o hulvátských a mafiánských praktikách v dnešní ČSSD. A to měl být i další důvod, proč do Lidového domu neposlala parte svého zesnulého přítele.

 

Právě se děje

Další zprávy