Objev dne - Stát hodlá v příštích deseti letech investovat do soustavy na přenos elektřiny pět miliard ročně. Víc než polovinu zakázek dostává společnost, jejíž údajný majitel sídlí v Nikosii.
"V roce 2010 investovala společnost ČEPS do obnovy a rozvoje přenosové soustavy více než 2,5 miliardy korun,“ informuje státní správce dálkových elektrických sítí v oficiálním materiálu.
Insider má k dispozici dokumenty, podle kterých ve stejném roce ČEPS pověřil projekční a stavební společnost Egem zakázkami za 1,5 miliardy. Zpravidla jde o přestavbu rozvodných stanic a budování nových přenosových tras.
Podrobné údaje o dominantním odběrateli zakázek nezpochybnila ani tisková mluvčí společnosti ČEPS Zuzana Kohoutová. Upozornila však, že veřejné soutěže probíhají podle zákona a že před rokem 2010 byly obdobně úspěšné i další firmy. "Egem poskytuje služby komplexní, včas a kvalitně v souladu se smluvními podmínkami. Dodržuje požadavek na vlastní kvalifikované zaměstnance," vypočítává přednosti dodavatele.
Vyhlídka na 60 miliard
Za majitele jihočeské firmy Egem je v obchodním rejstříku označena akciová společnost ENV Holding se sídlem v Praze a s akciemi na doručitele. Jejich údajným držitelem je kyperská firma Herington Investments.
Majitel ukrytý za kyperskou poštovní schránkou podle ČEPS spolupráci nekomplikuje. "Společnost má sídlo v Českých Budějovicích. To, že je vlastněná zahraničním vlastníkem, nemůže být diskvalifikační pro výběrová řízení,“ míní mluvčí Kohoutová.
Firmu Egem zahrnoval až do loňska do svého portfolia Energetický a průmyslový holding (EPH). Čtyři pětiny jeho akcií drží finanční skupiny PPF a J&T, zbylou pětinu manažer Daniel Křetínský. Dnes se k Egemu hlásí skupina EP Industries, která se od EPH odloučila. O její akcie se dělí Křetínský a J&T.
To tvrdí i mluvčí holdingu Martin Maňák. „Egem sídlí v České republice je součástí průmyslového holdingu, který taktéž sídlí a je registrován v České republice,“ uvedl.
Herington koupil Egem v roce 2008. Podrobné údaje o jeho zakázkách ukazují, že právě v té době se příliv zakázek od ČEPS zdvojnásobil a průběžně dál roste.
V roce 2010 překročil počet zakázek hranici šedesáti. Úplná data za loňský rok nejsou k dispozici, nárůst ale zřejmě pokračoval. Svědčí o tom fakt, že nejdražší předloňská zakázka dosahovala 681 milionů, loňská nejdražší už přišla ČEPS na 756 milionů.
Hlavními konkurenty v boji o zakázky jsou firmy ASE a SAG, které ovšem Egem v oficiálních materiálech zahrnuje mezi své subdodavatele. ASE shodou okolností ovládají také anonymní firmy s akciemi na doručitele.
Nedokonalá soutěž
ČEPS plánuje v příštích dvanácti letech utratit nejméně 60 miliard korun za pět nových rozvoden a za 675 kilometrů nových vedení vysokého napětí. Pokud nezmění praxi v zadávání zakázek, většinu z toho inkasuje jediná firma, o zbytek se podělí subdodavatelé.
ČEPS zadává zakázky málo průhledným způsobem. Většina z nich nepřekračuje částku dvanácti milionů korun, takže jde o tzv. podlimitní zakázky, na které se nevypisuje výběrové řízení a státní zadavatel je může přidělit předem vybrané firmě.
Praxe se výrazně neliší ani u dražších staveb. Do roku 2009 vyhlašoval ČEPS užší řízení, při kterém bylo do druhého kola propuštěno maximálně pět firem. Od roku 2010 se používá „jednací řízení s uveřejněním“. Přihlásit se může každý, do druhého kola však postupují pouze firmy, které splní kvalifikační podmínky. Podle databáze veřejných zakázek se zpravidla kvalifikuje 3-5 zájemců, výjimečně pouze jeden. Tyto firmy nabídnou předběžnou cenu, pověřený pracovník ČEPS pak s nimi může jednat o snížení.
Jednoznačnou výhodu má při takových soutěžích firma, která se dozví předběžné ceny svých konkurentů.
Zápletka ve sněmovně
Zavedená praxe zadávání zakázek společností ČEPS a jejich získávání společností Egem byla ohrožena novelou zákona o veřejných zakázkách, kterou sněmovně předložil ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský.
Jankovský chtěl zakázat, aby energetické monopoly typu ČEPS využívaly užší řízení a jednací řízení s uveřejněním. Sněmovna však návrh jednohlasně odmítla.
Sám Jankovský stáhl paragraf, podle kterého nesměla stejná firma konkrétní stavbu zároveň projektovat a stavět. Tím by byl postižen Egem, který dostává srovnatelný počet zakázek na projekty i stavby.
Neuspěl ani pozměňovací návrh poslance ČSSD Jiřího Petrů, podle kterého měli zájemci o státní zakázky deklarovat své fyzické majitele. Mateřská firma Egemu ENV Holding by tak musela pravidelně informovat o tom, komu rozděluje svůj zisk.
