červenec

Letošní léto bylo jedním z nejteplejších za čtvrt tisíciletí. Navzdory výkyvům teplot

Letošní léto bylo jedním z nejteplejších za čtvrt tisíciletí. Navzdory výkyvům teplot

Letošní léto se se svou průměrnou teplotou 17°C zařadilo na desáté místo v tabulce nejteplejších od roku 1961.

Česko v úterý zasáhnou silné bouřky, hrozí i povodně. Na Moravě bude až 34 stupňů

Česko v úterý zasáhnou silné bouřky, hrozí i povodně. Na Moravě bude až 34 stupňů

V povodí Berounky, Ohře, horní Vltavy a Otavy a na přítocích dolního Labe mohou překročit první povodňový stupeň a v povodí Klabavy a Úslavy i druhý.

Do Česka se vrátí tropy, konec týdne přinese přeháňky a bouřky

Do Česka se vrátí tropy, konec týdne přinese přeháňky a bouřky

Nad 30 stupňů Celsia by se měl alespoň v části Česka teploměr dostávat od úterka do pátku. Přeháněk a bouřek by mělo být víc ve čtvrtek a v pátek.

Na začátku příštího týdne se oteplí, pak přijde další ochlazení a déšť

Na začátku příštího týdne se oteplí, pak přijde další ochlazení a déšť

Do poloviny srpna se maximální teploty přes den budou v průměru pohybovat kolem 24 stupňů Celsia.

Příští týden se oteplí, o víkendu přijdou tropy. Teploty znovu klesnou až v srpnu

Příští týden se oteplí, o víkendu přijdou tropy. Teploty znovu klesnou až v srpnu

Pršet moc nebude, víc srážek očekávají meteorologové až na začátku srpna.

Po zbytek července vedra nehrozí. Sucho ale potrvá a pršet bude jen lokálně

Po zbytek července vedra nehrozí. Sucho ale potrvá a pršet bude jen lokálně

Maxima průměrných denních teplot by v následujících čtyřech týdnech neměly překročit třicítku.

Nezvykle horký červen vystřídá chladnější červenec s teplotami kolem 25 stupňů

Nezvykle horký červen vystřídá chladnější červenec s teplotami kolem 25 stupňů

Většina července by měla být teplotně průměrná, pršet bude jen málo. Meteorologové varují před suchem.

Fotky měsíce: Hodinky vyřezané z tanku, kampaň Jiřího Drahoše nebo nové policejní BMW i8

Fotky měsíce: Hodinky vyřezané z tanku, kampaň Jiřího Drahoše nebo nové policejní BMW i8

Prohlédnout si 38 fotografií

Držitelka Zlatého glóbu a oscarové nominace Uma Thurmanová se sešla s Markem Ebenem Na plovárně. Diskuse se točila hlavně kolem uváděných dílů Kill Billa a také kolem Pulp Fiction: Historek z podsvětí, ale i kolem spolupráce s režiséry Woodym Allenem a Larsem von Trierem.

Červený koberec - moment, na který se ve Varech každoročně čeká s větší netrpělivostí než na samotné filmy. Na snímku je Nicolas Silhol a Lambert Wilson.

Nejteplejší léto. V Klementinu naměřili nejvíc od roku 1775

Nejteplejší léto. V Klementinu naměřili nejvíc od roku 1775

Průměrná teplota se za červenec a srpen vyšplhala na 24,0 stupně Celsia.

Letošní červenec byl nejteplejší v historii měření

Letošní červenec byl nejteplejší v historii měření

Měří se od ledna 1880. Průměrná globální teplota byla v červenci 16,6 stupně Celsia, což je téměř jeden stupeň nad průměrnou červencovou teplotou ve…

Kam se poděly letní bouřky? Jen teplo nestačí, nenapadl sníh

Kam se poděly letní bouřky? Jen teplo nestačí, nenapadl sníh

Červenec přinesl kromě extrémních teplot a sucha také mnohem méně bouřek než v minulých letech. V druhé polovině srpna už by mělo srážek přibývat.

Letošní červenec byl čtvrtý nejteplejší za 241 let měření

Letošní červenec byl čtvrtý nejteplejší za 241 let měření

Zatím nejvyšší červencové teploty naměřili meteorologové v Klementinu v roce 2006. Bylo průměrně 25 stupňů.

Tropy se blíží. Připravte se na dva týdny slunce a vedra

Tropy se blíží. Připravte se na dva týdny slunce a vedra

Mírně ochladit se má opět v polovině července. Po předchozím suchém počasí přibude srážek.

Začátek letních prázdnin bude chladný, příliš ale nezmokneme

Začátek letních prázdnin bude chladný, příliš ale nezmokneme

Nadcházející týdny budou oproti předešlým létům teplotně i srážkově podprůměrné, uvádí měsíční předpověď počasí.

Meteoroložka: Léto bylo příliš náročné, lidé si neodpočinuli

Meteoroložka: Léto bylo příliš náročné, lidé si neodpočinuli

Dagmar Honsová hodnotí v rozhovoru uplynulé léto. Podle ní bylo srážkově nadprůměrné a oproti loňskému roku nestabilní.

O prázdninách zemřelo na českých silnicích 136 lidí

O prázdninách zemřelo na českých silnicích 136 lidí

Je to o tři více než loni. Nejtragičtějším měsícem celého roku se stal červenec, zahynulo 75 lidí.

Konec června bude chladný, oteplí se začátkem prázdnin

Konec června bude chladný, oteplí se začátkem prázdnin

Příští týden bude teplotně podprůměrný, v druhé polovině července by mělo přibývat bouřek.

Druhý pilíř penzí skomírá. V říjnu přibylo jen 395 lidí

Druhý pilíř penzí skomírá. V říjnu přibylo jen 395 lidí

Hlavní část důchodové reformy zaujala necelých 83 500 lidí.

Tak se bruselský boxer pere s nezaměstnaností

Tak se bruselský boxer pere s nezaměstnaností

Prohlédnout si 29 fotografií

Už přes dva roky si 27letý Mohamed aktivně hledá práci ve stavebnictví. Absolvoval kvůli tomu bezpočet pohovorů.

Zatím neúspěšně.

Fotogalerie: Obrazem o pražské Invalidovně

Fotogalerie: Obrazem o pražské Invalidovně

Prohlédnout si 185 fotografií

Na sklonku 17. století se v Evropě začala stavět celá řada zařízení, která byla určena k zaopatření válečných invalidů. Například ve Francii nechal v Paříži král Ludvík XIV. postavit podle plánů Libérala Bruanta první vojenskou invalidovnu s názvem Hotel des Invalides . Tímto aktem se nechal inspirovat i císař Karel VI., který 27. května 1728 rozhodl, aby se vybudovala Invalidovna také v Praze.

Finanční prostředky pro vybudování Invalidovny měla poskytnout nadace zámožného hraběte a polního podmaršálka Petra Strozziho.

Sám hrabě Strozzi byl za svého života jako aktivní vojevůdce několikrát vážně zraněn a díky tomu poznal, jak vypadá nuzný život zmrzačených vojáků. Rozhodl se proto ve své závěti, sestavené pro případ bezdětnosti, věnovat svůj majetek na zaopatřování vojáků postižených válkou.

Zde si můžete přečíst úryvek ze závěti hraběte Strozziho:
" Poněvadž v tomto pomíjejícím životě není nic jistého, než smrt, leč hodina její jest nejistá... já Petr hrabě Strozzi, pán na Hořicích... ustanovuji, aby zestárlí chudí důstojníci a vojáci, kteří ve službách válečných zneschopněli, z mého majetku a na něm... zaopatřováni byli jídlem, nápoji, šacením a jinými potřebami, aby na tom žili a nuceni nebyli po věrných a dlouholetých službách válečných žebrati nebo docela ve zkázu přijíti. "

O pár let později byl hrabě Strozzi coby 38letý muž smrtelně raněn při bojích proti Turkům v severní Itálii. Jeho smrt přišla nečekaně. Hrabě Strozzi jako podmaršálek totiž po vítězství v bitvě slavnostně defiloval na koni svými 12ti setninami vojáků, přičemž ho náhle zasáhla zbloudilá kulka, kterou tím směrem vypálil zřejmě turecký voják. Po smrti jeho manželky Marie Kateřiny Khevenhüllerové (rodné jméno) připadl veškerý rodinný majetek ve prospěch nadace, která se dle Strozziho testamentu měla starat o válečné Invalidy.

Ačkoliv si Strozzi původně přál, aby zařízení sloužící válečným mrzákům postavilo na jeho panství v Hořicích v Podkrkonoší, bylo ze strany císaře Karla VI. rozhodnuto, aby se Invalidovna postavila v Praze. Původně se zvažovalo, že se Invalidovna vybuduje buď na Smíchově anebo na Kampě. Nakonec byla jako finální lokalita vybrána Špitálská pole (dnešní Karlín), kde podařilo od Křížovnického řádu a ostatních subjektů výhodně zakoupit pozemky za 35 tisíc zlatých.

Se stavbou Invalidovny se začalo v létě 1731.

Základní kámen Invalidovny byl netradičně položen až v průběhu stavby - v roce 1732.

Slavnostní akt se uskutečnil za přítomnosti samotného císaře Karla VI. 15. srpna 1732, tedy v době, kdy byl císař patrně v neveselém duševním rozpoložení, neboť před 5ti dny nešťastnou náhodou zastřelil na honu českého šlechtice Adama Františka ze Schwarzenberka.

Původní vize na rozsah komplexu budov pražské Invalidovny byla velkolepá. Invalidovna se měla skládat z devíti čtvercových buněk o průměru 100 x 100 metrů, celkem měla tedy vzniknout areál o rozloze 300 x 300 metrů poskytující přístřešek pro cirka 4 000 vojáků s jejich rodinami. Uprostřed komplexu mělo stát náměstí s kostelem. Součástí projektu bylo také zřízení velké nemocnice, školy, slavnostních sálů, refektářů, krámků. Koncept Invalidovny byl tedy zamýšlen jako samostatná jednotka, jenž svým pojetím tak trochu připomínal "město ve městě".

Při stavbě Invalidovny byl základní kamenivo (opuka) lámáno na svahu Vítkova a na Proseku, vápenec na stavbu dováželi z Bráníku a dřevo se pro změnu vozilo z Berouna.

Tímto způsobem se stavělo až do 17. května 1737, kdy byla stavba zastavena, protože se ukázalo, že prostředky nadace ji nestačí ufinancovat. Pro realizaci původních plánů by totiž bylo potřeba vynaložit na tehdejší poměry závratnou sumu - milión zlatých, přičemž stavební práce by trvaly téměř 40. let. Z úsporných i časových důvodů bylo tedy rozhodnuto, že se realizuje pouze 1 devítina původního plánu, tedy čtvercová budova o rozloze cca 100 x 100 metrů.

Menší velikost postavené Invalidovny, jež kopírovala motiv původně zamýšlené devítidílné budovy, si proto musela vynutit řadu kompromisů - například zamýšlený kostel byl nahrazen místností, ve které byla zbudována kaple sv. Kříže. Ta byla musela být kvůli všeobecnému šetření s penězi vybavena skromným způsobem. Například modlitební oltář byl improvizovaně vyroben z vojenských pušek a nábojnic, kazatelna byla vyrobená z prostého dřeva.

Přes všechny škrty v rozpočtu se ovšem podařilo vybudovat unikátní zařízení, které kromě ubikací pro invalidy disponovalo rovněž vlastní kantýnou, mlýnem a pekárnou, prádelnou, nemocnicí s kapacitou 138 lůžek, lékárnou, jatkami, důstojnickým kasínem, čítárnou, klubovnou a salónem, vínopalírnou, pivovarem, dvoutřídní školkou pro děti a vlastním hřbitovem. Službu tu dokonce konalo i vlastní hasičské družstvo či kominík. Na přilehlých pozemcích měli vojáci zřízené zahrádky, na kterých pěstovali zeleninu a chovali hospodářská zvířata (většinou slepice).

Komentář ke snímku :
Areál Invalidovny měl být dle původních plánů mnohem větší rozlohu, ale chybějící finance zavinily, že se stavba realizovala pouze ve zlomku zamýšlené velikosti - viz nákres.

Architektonický projekt Invalidovny byl dílem známého stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera, půdorysné dispozice k němu vytvořil vídeňský architekt Josef Emanuel Fischer z Erlachu .

Komentář ke snímku :
Nákres půdorysu s přízemím Invalidovny, který vypracovala v roce 1941 architekta Ing. Augusta Müllerová.

Nejnovější zprávy do e-mailu

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.